Případ Albert Göring

Na konci války byli spojenci přesvědčeni, že Albert Göring hrál v rámci nacistického Německa významnou roli a znal zásadní informace o svém bratru, Hermannu Göringovi, muži číslo dvě nacistického režimu, pravé ruky Adolfa Hitlera, ministra letectví, vrchního velitele Luftwafe, člověka zodpovědného za vznik koncentračních táborů a také jednoho z iniciátorů tak zvaného konečného řešení. Během mnoha výslechů však Albert Göring učinil překvapivá prohlášení, velmi odlišná od těch, která spojenci očekávali. Tvrdil, že je antinacista, že poskytoval informace odbojovému hnutí a že zachraňoval Židy. Rovněž prohlašoval, že by to nemohl dělat bez ochrany svého bratra, který ho třikrát zachránil ze spárů gestapa. Zatímco si Hermann Göring nárokoval před novináři z celého světa své nástupnictví po Hitlerovi, Albert sepisoval ve vězení seznam jmen s nadpisem: „Lidé, jimž jsem na své vlastní nebezpečí zachránil život nebo majetek“. Šlo o seznam čtyřiatřiceti osob. Tvrdil však, že jich zachránil daleko více. Kdo byl doopravdy Albert Göring?