00:00:00 "Přišel jsem..."

00:00:05 "Viděl jsem..."

00:00:09 "Zvítězil jsem..."

00:00:21 -Řím vládl velké části starověkého světa po staletí

00:00:24 a největší síly dosáhl v době,

00:00:27 kdy se republika změnila v císařství.

00:00:31 Moc samovládců se však rodila z krve

00:00:34 nejen jejich poražených odpůrců, ale často i samotných císařů.

00:00:37 -Padl k zemi, z jeho ran prýštila krev

00:00:41 a jeho tělo se v předsmrtné agónii třáslo a chvělo.

00:00:46 -Od atentátu na Julia Caesara po Caligulovo a Neronovo šílenství.

00:00:55 -Nero se od svých předchůdců značně lišil.

00:00:59 Považoval se totiž více za umělce než za císaře.

00:01:06 -První císařská dynastie byla protkána

00:01:09 hustým předivem násilí a politických intrik,

00:01:13 jejichž prostřednictvím vládnoucí římské rody zápasily o moc.

00:01:17 -Tato skupina senátorů dospěla k přesvědčení,

00:01:21 že republiku bude možné opět nastolit až po jeho odstranění.

00:01:25 -Byla to doba dramatických spiknutí, zrad, vražd a pomst.

00:01:34 Česká televize uvádí dokumentární cyklus

00:01:38 STAROVĚKÉ ŘÍŠE

00:01:41 Římské impérium z vraždy zrozené

00:01:45 Dějství první: Velká zrada

00:01:53 -Přenesme se do roku 46 před naším letopočtem,

00:01:58 kdy se velký vojevůdce Gaius Julius Caesar vrátil do Říma

00:02:11 a ukončil neklidné období občanské války mezi ním

00:02:15 a odbojnými senátory, kteří snili o návratu republiky.

00:02:25 Caesar byl velmi marnivý

00:02:28 a na svou sebepropagaci vydával značné sumy peněz.

00:02:32 Pro potěchu římského obyvatelstva pořádal nejen gladiátorská klání

00:02:36 a zápasy s divokými šelmami, ale i zinscenované námořní bitvy.

00:02:42 Tisíce válečných zajatců bojovaly v Circu Maximu na život a na smrt,

00:02:47 aby svou krví vzdali hold Caesarovým slavným vítězstvím

00:02:50 v severní Africe a Galii.

00:02:54 Bylo to kruté a pečlivě zrežírované divadlo,

00:02:58 kterým si Caesar upevňoval přízeň lidu.

00:03:07 -Byl ohromně ctižádostivý

00:03:10 a už od útlého věku hltal příběhy o Alexandru Velikém,

00:03:14 dobyvateli celého tehdy známého světa.

00:03:23 -Caesar se po svém návratu do Říma

00:03:26 nechoval jako vítězný generál Římské republiky.

00:03:30 Naopak. Tvářil se, jako by mu Římská republika patřila.

00:03:40 -Bez ohledu na to, co o něm napsal Shakespeare,

00:03:44 to byl velmi ctižádostivý muž,

00:03:47 který po celou svou kariéru neustále porušoval zažitá pravidla.

00:03:51 Postupně shromáždil ve svých rukou veškerou dostupnou moc,

00:03:56 ale to mu nestačilo.

00:04:05 -Caesar se otevřeně vzpíral tradičním římským mravům,

00:04:09 podle nichž měl každý generál

00:04:13 přijímat zasloužené pocty s pokorou.

00:04:16 On však požadoval pocty a obdiv vyhrazené dříve jen bohům.

00:04:23 Známý římský historik Suetonius to shrnul těmito slovy:

00:04:31 -"Byly mu odhlasovány i pocty přesahující lidskou míru:

00:04:35 zlaté křeslo v senátu, chrámy, oltáře,

00:04:39 sochy stavěné vedle soch bohů, vlastní obětník,

00:04:42 nazvání jednoho měsíce jeho jménem."

00:05:00 -Samozvaný král Caesar si přisvojil tradiční římské hodnosti.

00:05:04 Jako by zapomněl,

00:05:07 že Římané už dávno vyměnili krále za republiku.

00:05:15 -Víme, že v devítisetčlenném senátu

00:05:19 se ke spiknutí proti Caesarovi přidalo jen asi 60 senátorů.

00:05:23 Byla to tedy poměrně malá skupina.

00:05:31 -V čele spiklenců stál horkokrevný Gaius Cassius,

00:05:35 který byl poháněn osobní záští.

00:05:38 Nemohl totiž Caesarovi zapomenout krádež lvů.

00:05:44 -"Cassius nenáviděl samovládce, a to vedle jiných příčin

00:05:48 zejména proto, že si vzal jeho lvy.

00:05:52 Cassius jako nastávající aedil je obstaral pro hry.

00:05:56 Když však Calenus dobyl Megara, kde byli lvi drženi,

00:05:59 Caesar si je ponechal."

00:06:04 -Z dnešního pohledu šlo o malichernost,

00:06:08 ale musíme si uvědomit,

00:06:10 že získávání zvířat pro gladiátorské hry

00:06:14 bylo spojeno s velkou ctižádostí.

00:06:17 Úspěch politiků se totiž odvozoval od zdaru her

00:06:20 a podívaných, jimiž se snažili své spoluobčany obšťastnit.

00:06:24 A obdiv davů se stupňoval s exotičností her.

00:06:27 Takže krádež Cassiových lvů

00:06:30 byla možná tou pověstnou poslední kapkou.

00:06:35 -"Když se Cassius dotazoval přátel

00:06:38 na možnost spiknutí proti Caesarovi,

00:06:42 všichni s tím souhlasili, postaví-li se v čelo Brutus."

00:06:51 -Cassiův švagr Marcus Brutus

00:06:54 se stal nejslavnějším spiklencem všech dob

00:06:58 a současně i symbolem až ohromující oddanosti.

00:07:05 Jeho matka Servilia svého milence Caesara horoucně milovala

00:07:10 a on jí prý oplácel stejnou mincí.

00:07:22 -Bruta spojovaly s Caesarem úzké rodinné vazby,

00:07:26 protože jeho matka byla jednou z Caesarových milenek.

00:07:30 A údajně snad patřila k těm nemilovanějším

00:07:33 a nejoblíbenějším.

00:07:38 -Dokonce kolovaly fámy,

00:07:41 podle kterých byl Brutus ve skutečnosti Caesarův syn.

00:07:45 Spiklenci museli v každém případě vynaložit značné úsilí,

00:07:49 aby Bruta přesvědčili.

00:07:51 -Cassius asi přesvědčoval Bruta pomocí krátkých vzkazů,

00:07:55 které mu zanechával v budově Senátu,

00:07:58 případně mu je házel do oken, jak naznačuje i Shakespeare.

00:08:02 Byly to jen krátké věty jako: "Brute, probuď se!",

00:08:05 či "Brute, tvá země tě potřebuje!"

00:08:09 Žádný z nich sice Caesara jmenovitě nezmiňoval,

00:08:12 ale naznačovaly, že Řím má problém, který je nutné vyřešit.

00:08:16 A tím problémem byl myšlen Caesar.

00:08:22 -Také jedinci z římského lidu požadovali změnu.

00:08:25 Na zdech domů se objevovaly nápisy typu: "Už ses probudil, Brute?"

00:08:30 nebo "Děláš něco, Brute?"

00:08:33 A možná i pod jejich vlivem se Brutus nakonec rozhodl

00:08:37 postavit se do čela spiknutí proti Caesarovi.

00:08:51 -Spiklenci se scházeli v různých domech po celém Římě,

00:08:56 aby společně určili co nejlepší místo a čas k provedení atentátu.

00:09:02 Někteří navrhovali počkat na den volby konzulů,

00:09:06 na chvíli, kdy bude Caesar vítat voliče na dřevěném mostě.

00:09:11 Dav ho měl přitom zatlačit k brlení mostu,

00:09:14 kde by už byli připraveni muži s dýkami.

00:09:18 Jiní na něj chtěli zaútočit na svaté cestě Via Sacra,

00:09:22 případně u vchodu do Colossea.

00:09:30 O době i místu své smrti nakonec rozhodl sám Caesar.

00:09:36 -"Zprvu byli na rozpacích, ale když bylo na 15. března

00:09:41 svoláno zasedání senátu do radnice Pompeiovy,

00:09:45 snadno dali přednost tomuto času i místu."

00:09:55 -K Caesarově vraždě mělo dojít o březnových idách,

00:09:59 které si díky tomu získaly velmi smutnou proslulost.

00:10:06 Dějství druhé: Smrtící soupeření

00:10:17 -Březnové idy roku 44 před naším letopočtem.

00:10:20 Schyluje se k odvážnému atentátu na Julia Caesara.

00:10:28 -Caesarovu smrt pravděpodobně urychlilo jeho prohlášení,

00:10:32 s nímž vystoupil jen několik dnů před březnovými idami.

00:10:36 Oznámil v něm totiž, že se chystá kráčet

00:10:40 ve šlépějích svého velkého hrdiny Alexandra Velikého

00:10:44 a podniknout velké tažení na východ,

00:10:47 které mělo začít 18. března.

00:10:50 Spiklenci se začali obávat,

00:10:52 že se jim naskýtá možná poslední možnost k Caesarově likvidaci.

00:10:58 -Zasedání senátu bylo svoláno

00:11:01 na 15. března roku 44 před naším letopočtem

00:11:04 do radnice Pompeiovy,

00:11:07 budovy postavené donedávna velkým Caesarovým konkurentem Pompeiem.

00:11:13 Caesar se ten den mírně zpozdil

00:11:16 a shromáždění senátoři na něj museli čekat.

00:11:23 -Tu noc měla Caesarova žena zlý sen,

00:11:26 který považovala za předzvěst následujících neblahých událostí.

00:11:31 -Nesmíme zapomenout,

00:11:34 že tehdejší lidé byli nesmírně pověrčiví.

00:11:37 Spánek Caesarovy ženy narušil noc předtím zlý sen,

00:11:41 v němž jí choť zemřel v náručí. A z tohoto děsivého snu

00:11:45 ji probudilo přibouchnutí nedovřených dveří,

00:11:49 což bylo další zlé znamení.

00:11:52 -Tehdejší lidé interpretovali události svým způsobem.

00:11:56 Mnohé věci, považované dnes za náhodné

00:11:59 či za působení přírodních živlů,

00:12:02 byly ve starověku považovány za boží znamení.

00:12:05 A do této kategorie spadaly i sny, jež bylo nutné pečlivě analyzovat.

00:12:10 V tehdejším Římě proto působila skupina etruských kněží,

00:12:14 kteří byli pro vykládání snů speciálně školeni a vzděláváni.

00:12:19 -Caesar však nebyl pověrčivý

00:12:22 a nad manželčinými obavami mávl rukou.

00:12:28 -Během cesty do senátu mu některý z přihlížejících

00:12:32 strčil do ruky svitek se jmény spiklenců

00:12:36 a s varováním před hrozícím atentátem.

00:12:40 Jenže duchem nepřítomný Caesar

00:12:44 odložil přečtení svitku na pozdější dobu.

00:12:48 A tím si zpečetil svůj osud.

00:12:58 -Senát se scházel v budově,

00:13:01 postavené Caesarovým poraženým konkurentem Pompeiem Velikým.

00:13:05 Tato symbolika pochopitelně nemohla spiklencům uniknout.

00:13:13 -"Vypráví se, že Cassius obrátil svou tvář k soše Pompeia

00:13:17 a prosil ho o přispění, jako by byl živ."

00:13:26 -Caesar vstoupil do budovy, v tu chvíli ho obklopili spiklenci

00:13:31 s žádostmi o pomoc pro své přátele a příbuzné.

00:13:36 -To bylo v tehdejším Senátu naprosto běžné

00:13:39 a my víme, že se spiklencům podařilo získat na svou stranu

00:13:43 zhruba 60 senátorů.

00:13:46 Caesar se proto vcelku pochopitelně domníval,

00:13:49 že ho útočníci pouze přicházejí pozdravit

00:13:52 a nic zlého netušil.

00:13:58 -Signál k útoku vydal senátor jménem Tullius Cimber,

00:14:02 který strhl Caesarovi tógu z ramen

00:14:05 a odhalil tím, že pod ní nemá pancíř.

00:14:10 -"Casco vytáhl dýku a zasadil mu těsně u ramene první ránu."

00:14:19 -Caesar si okamžitě uvědomil, co se děje a snažil se bránit.

00:14:30 -Caesar se pokusil o obranu, ale neměl žádnou zbraň.

00:14:34 V ruce držel jen pisátko - stylus.

00:14:37 A tím pisátkem bodnul jednoho útočníka.

00:14:42 -Z ran potácejícího se Caesara crčela na podlahu krev.

00:14:47 Rozhodující ránu mu zasadil až Marcus Brutus.

00:14:50 -"Někteří vykládali, že útočícímu naň Marcu Brutovi řekl řecky:

00:14:55 "I ty, synu?"

00:14:58 -Shakespeare přeložil

00:15:02 tato slavná slova do latiny jako "Et tu, Brute?"

00:15:13 -Caesar si v té chvíli uvědomil, že je po všem.

00:15:16 Přetáhl si tógu přes obličej a nastavil své tělo ranám.

00:15:20 Jeho vrazi však v panice zmatkovali.

00:15:23 Pozdější pitva totiž prokázala,

00:15:27 že všechny rány byly až na jednu povrchní.

00:15:36 -Ať tak či tak, Caesarovo tělo proklálo celkem 23 bodných ran

00:15:40 a slavný vojevůdce vykrvácel na podlaze Senátu.

00:15:46 Zpráva o Caesarově vraždě se šířila rychlostí blesku

00:15:50 a Řím zachvátily strach a panika.

00:15:53 -Římská chátra se po zprávě o atentátu

00:15:56 doslova utrhla ze řetězu.

00:15:59 Během následných nepokojů byla zabita nejen řada spiklenců,

00:16:03 ale i spousta lidí,

00:16:05 které se spiklenci spojovalo jen podobné příjmení.

00:16:09 V této souvislosti si připomeňme nebohého básníka Cinnu,

00:16:13 který byl zabit, přestože nebyl do spiknutí zasvěcen.

00:16:16 -Hlava nešťastného Cinny,

00:16:19 který se ke své smůle jmenoval jako jeden ze spiklenců,

00:16:22 byla nabodnuta na kopí a nesena ulicemi Říma.

00:16:25 Brutus a Cassius se pokoušeli situaci uklidnit,

00:16:28 ale brzy pochopili marnost svého počínání.

00:16:31 -Spiklenci měli sice relativně přesný plán na zabití Caesara,

00:16:36 ale už nedomysleli, co bude následovat potom.

00:16:39 Předpokládali totiž,

00:16:43 že se republika obnoví po zabití tyrana sama od sebe.

00:16:46 Jenže netušili, jak velké oblibě prostých lidí se Caesar těšil.

00:16:54 -Spiklenci vycházeli pouze z názorů senátorů

00:16:58 a domnívali se, že Římany přesvědčí vážností svého postavení

00:17:01 a přirozenou autoritou.

00:17:04 Jenže v tom se mýlili a oba hlavní aktéři spiknutí,

00:17:08 tedy Brutus a Cassius,

00:17:11 museli Řím do několika měsíců po vraždě opustit.

00:17:14 Půda jim však hořela pod nohama i v dalších italských městech,

00:17:18 proto v srpnu raději opustili i Itálii.

00:17:26 -Řím mezitím ovládl Caesarův stoupenec Marcus Antonius,

00:17:30 který se však musel nejprve dohodnout s Caesarovým prasynovcem

00:17:34 a adoptivním synem Oktaviánem.

00:17:39 -Ani jeden z nich nevynikal žádnou výjimečnou bystrostí,

00:17:42 ale Antonius disponoval dostatečným politickým vlivem k sebrání armády

00:17:46 a na rozdíl od Oktaviána měl i určité vojenské zkušenosti.

00:17:50 Oba spiklenci uprchli na východ, kde se snažili shromáždit vojsko.

00:17:54 Dá se tedy říct, že vznik druhého triumvirátu

00:17:57 byl motivován ryze politicky

00:18:00 a z tohoto pohledu se jednalo o velmi křehké spojenectví.

00:18:05 -Antoniova a Oktaviánova armáda se v roce 42 před naším letopočtem

00:18:10 střetla s vojsky Bruta a Cassia v bitvě u Filipp.

00:18:16 -Na bitvu u Filipp nesmíme nahlížet jako na jednolitou bitvu.

00:18:20 Boje totiž probíhaly na dvou frontách:

00:18:24 Cassius bojoval na jihu proti Antoniovi,

00:18:28 zatímco Brutova a Oktaviánova vojska se střetla na severu.

00:18:32 Antonius porazil svého protivníka bez větších potíží

00:18:36 a Cassius spáchal bezprostředně po porážce sebevraždu,

00:18:40 aniž tušil, že Brutus na druhém křídle zvítězil.

00:18:44 V další bitvě, k níž došlo po třech týdnech,

00:18:47 však utrpěl porážku i Brutus, který si vzápětí vzal život.

00:19:00 Ani jeden z nich neměl příliš na výběr,

00:19:03 protože vsadili v této vysoké politické hře

00:19:06 vše na jednu kartu a prohráli.

00:19:14 -Vražda Julia Caesara byla tedy pomstěna,

00:19:17 ale zanedlouho se proti sobě postavili

00:19:20 bývalí spojenci Antonius a Oktavián.

00:19:23 A jejich spor nebezpečně rozkolísal celou říši.

00:19:28 Dějství třetí: Zrada z lásky

00:19:39 -Po smrti vůdců spiknutí proti Caesarovi

00:19:43 se vlády nad Římem ujal takzvaný druhý triumvirát:

00:19:46 Oktavián, Antonius a Lepidus.

00:19:50 Jenže první dva se nedokázali povznést nad staré křivdy

00:19:54 a jejich spory hrozily rozdělit říši vedví.

00:19:59 -Oba byli opravdu nesmiřitelnými protivníky.

00:20:03 Antonius se totiž pokusil pomocí padělaných dokumentů dokázat,

00:20:07 že právoplatným Caesarovým dědicem není Oktavián, ale on.

00:20:11 Tím však Caesarova prasynovce pochopitelně namíchnul

00:20:15 a mezi oběma muži se rozhořel urputný boj.

00:20:21 -Oktavián zůstal v Římě,

00:20:24 aby obnovil pořádek v italských provinciích,

00:20:27 zatímco Antonius, bažící po bohatství

00:20:30 a dobývání nových území, zamířil na Východ.

00:20:35 -Caesar se rozhodl následovat příkladu Alexandra

00:20:38 a připojit ke své říši i obrovská asijská území.

00:20:41 Stejným přáním byl veden i Marcus Antonius,

00:20:44 který však neměl na parthské tažení dost peněz.

00:20:48 Proto se obracel s žádostí o podporu na všechny strany,

00:20:51 až nakonec uspěl v Egyptě.

00:20:53 -Egyptská královna Kleopatra se potýkala

00:20:57 se silnou domácí opozicí

00:21:04 a hledala pomoc u velitelů a politiků mocné Římské říše.

00:21:14 -I proto kývla na Antoniovu nabídku,

00:21:18 aby se na jaře roku 41 před naším letopočtem sešli v Tarsu.

00:21:21 -"Plula proti řece Kydnu ve člunu,

00:21:24 jenž měl pozlacenou střechu nad zádí.

00:21:26 Rozpjaté plachty byly z nachové látky

00:21:29 a vesla s postříbřenými rukojeťmi se zdvíhala do taktů hudby

00:21:32 provozované šalmajemi a kitharami.

00:21:35 A ona sama spočívala pod zlatem tkaným baldachýnem

00:21:38 vyzdobena jako Afrodité na malbách."

00:21:41 -Antonius na svém ostrůvku osiřel, protože nikoho nezajímal.

00:21:45 Lidé si chtěli prohlédnout legendární egyptskou královnu

00:21:48 a sbíhali se k přístavišti.

00:21:51 Jenže ani ona se do setkání zrovna nehrnula,

00:21:55 což mnohé vypovídá o vzájemném postavení.

00:21:58 Kleopatra byla totiž nesrovnatelně mocnější než Antonius.

00:22:03 -Měla ho asi omotaného kolem prstu. I proto je poměrně obtížné zjistit,

00:22:09 do jaké míry šlo o skutečnou lásku a do jaké míry jen o mocenskou hru.

00:22:23 -Oktavián mezitím podnikl chytrý tah.

00:22:26 Podařilo se mu Římany přesvědčit,

00:22:29 že Antoniův vztah s onou podivnou cizí královnou

00:22:33 je známkou jeho slabosti a postupně podrýval jeho autoritu.

00:22:36 Takže v době, kdy Antoniovu východnímu tažení

00:22:40 docházel pomalu dech, už ho Římané měli plné zuby.

00:22:43 V roce 32 před naším letopočtem ho zbavili všech titulů

00:22:47 a vyhlásili Egyptu válku.

00:22:57 Oktavián pověřil velením římské armády svého důvěrníka Agrippu,

00:23:01 který se utkal s egyptskou armádou v bitvě u západořeckého Actia.

00:23:09 -Název "bitva u Actia" je v mnoha směrech zavádějící.

00:23:12 Antonius chtěl bojovat na moři,

00:23:15 protože jeho pozemní síly dosud nebyly na bitvu připravené.

00:23:19 Jenže jeho flotila zůstávala uvězněna v přístavu

00:23:23 a Kleopatra navíc propadla po několika týdnech panice

00:23:26 a rozhodla se utéct.

00:23:29 Proplula středem římských lodí a namířila si to k domovu.

00:23:33 Antonius se při pohledu na její prchající loď rozhodl

00:23:36 zaútočit na Agrippovu flotilu, ale pokus skončil katastrofou.

00:23:40 Když viděl, že bitvu prohrává, rozhodl se následovat Kleopatru

00:23:44 a Římané zbytky jeho loďstva zničili.

00:23:53 -Antonius i Kleopatra uprchli do Egypta.

00:23:57 Z obklíčené Alexandrie však neměli šanci uniknout

00:24:00 a začali se zabývat myšlenkami na sebevraždu.

00:24:03 Jako první se odhodlal zemřít Antonius,

00:24:07 který se probodl mečem a vykrvácel v Kleopatřině náruči.

00:24:10 Kleopatra se pak pokusila s Oktaviánem vyjednávat,

00:24:14 aby zachránila své děti.

00:24:17 Jednání však k ničemu nevedla

00:24:20 a zoufalá Kleopatra se proto rozhodla

00:24:23 následovat svého milence na onen svět.

00:24:26 Údajně se nechala uštknout jedovatým hadem,

00:24:29 kterého ji do jejích komnat propašoval někdo ze sloužících.

00:24:33 -"Vypráví se, že byl s oněmi fíky přinesen jedovatý had,

00:24:36 jenž byl jimi a těmi listy přikryt. Jiní zase říkají,

00:24:40 že prý byl ten had chován uzavřen ve džbáně

00:24:44 a Kleopatra prý jej zlatým kuželem tak dlouho dráždila

00:24:47 a rozdivočovala, až se vyřítil a zahryzl se jí do paže.

00:24:51 Pravdu nezná nikdo."

00:24:54 -Smrtí Antonia a Kleopatry

00:24:57 se Oktaviánovi otevřela cesta k ovládnutí celé říše,

00:25:01 proto se prohlásil za "divi filius" neboli "božího syna".

00:25:04 Senát jej pak v roce 27 před naším letopočtem

00:25:07 prohlásil princepsem, tedy prvním občanem.

00:25:11 Oktavián, nyní císař Augustus, byl korunován prvním římským císařem

00:25:16 a po 45 let byl nejmocnějším mužem starověkého světa.

00:25:42 -Právě on přinesl Římanům

00:25:45 po mnoha letech občanských válek vytoužený mír.

00:25:53 Základní struktura jím zavedeného politického systému,

00:25:57 který původně ušil na míru sám sobě,

00:26:00 nakonec přetrvala několik století.

00:26:05 -Postupný rozpad dynastie začal Tiberiovou smrtí

00:26:09 v roce 37 našeho letopočtu.

00:26:12 Zesnulý císař jmenoval svým dědicem Gaia Julia Augusta Germanica,

00:26:16 který se do dějin zapsal pod přezdívkou Caligula.

00:26:27 -"Tak dosáhl vlády.

00:26:30 To plně uspokojilo národ římský, anebo spíše celé lidstvo."

00:26:42 -Caligula zrušil většinu nepopulárních Tiberiových nařízení,

00:26:46 včetně rozsudků za velezradu,

00:26:49 které dopadly tvrdě i na jeho vlastní rodinu.

00:26:53 -Jeho matka zemřela hladem v ostrovním vyhnanství

00:26:57 a Tiberius nechal zavraždit i dva jeho starší bratry.

00:27:07 -Caligula omilostnil všechny Tiberiovy vyhnance.

00:27:11 Osobně si vyzvedl popel matky i svých bratrů

00:27:15 a s velkou slávou je přivezl do Říma,

00:27:18 kde je uložil k věčnému odpočinku po Augustově boku.

00:27:25 Římané mu nejprve aplaudovali.

00:27:28 Caligula totiž zpočátku budil zdání,

00:27:32 že je předurčen ke hvězdným zítřkům.

00:27:36 -"Dokončil chrám Augustův a divadlo Pompejovo

00:27:40 a začal pak budovat vodovod z končiny tiburské

00:27:43 a amfiteátr vedle Ohrady."

00:27:46 -Caligula se ucházel o přízeň chátry,

00:27:50 bažící po chlebu a hrách.

00:27:55 Proto nechal uspořádat spoustu do té doby nevídaných podívaných.

00:28:04 -Po několika měsících na trůnu však ochořel horečnatým onemocněním.

00:28:14 Sice se uzdravil, ale nemoc ho změnila k nepoznání.

00:28:18 Prý se zbláznil, ale historici o tom začínají pochybovat.

00:28:23 Skutečností však zůstává, že spolu se změnami v chování

00:28:27 vystoupily na povrch i dosud skryté sklony k neslýchané krutosti.

00:28:34 Suetonius shrnul i další, ponurou kapitolu Caligulova života.

00:28:41 -"Až potud o Caligulovi jako vládci.

00:28:44 Nyní musím přejít k vypravování o něm jako o "příšeře"."

00:28:51 Dějství čtvrté: Šílenství

00:28:55 -Po pouhých šesti měsících vlády římského císaře Caliguly

00:28:59 došlo ke zlověstnému obratu

00:29:02 a Římané začali úpět pod tyranovládou muže,

00:29:06 disponujícího mimo neomezené moci i neobyčejně vynalézavou krutostí.

00:29:19 -Míru Caligulova šílenství lze jen stěží posoudit.

00:29:23 Upřímně řečeno, já osobně se nedomnívám,

00:29:27 že by to neměl v hlavě v pořádku.

00:29:34 Bezpochyby se s ním dalo jen stěží vycházet,

00:29:38 své by o tom mohli povídat především římští senátoři.

00:29:45 -Caligula nechvalně proslul zejména údajným incestním vztahem

00:29:50 se svou vlastní sestrou,

00:29:53 i když se zřejmě jednalo jen o pomluvu některého ze senátorů.

00:30:02 -Caligula se totiž nepokrytě snažil členy Senátu ponižovat.

00:30:06 Na rozdíl od Augusta, který se tomu úzkostlivě vyhýbal,

00:30:11 se totiž holedbal svou neomezenou mocí.

00:30:15 Senátoři si s touto situací, ani s tímto císařem nevěděli rady.

00:30:19 Caligula k nim totiž promlouval jim zcela nesrozumitelným jazykem.

00:30:32 -Obviňování ze sexuálních úchylek či nezvladatelných pudů,

00:30:36 což byl i případ Caliguly,

00:30:40 je společným jmenovatelem všech špatných císařů.

00:30:46 Tiberius, s nímž Caligula strávil nějakou dobu na ostrově Capri

00:30:50 byl nechvalně pověstný svými podivnými choutkami.

00:30:54 Podle Suetonia ho museli při plavání v bazénu

00:30:58 doprovázet mladí chlapci a dívky, kteří ho měli při plavání vzrušovat

00:31:02 lízáním a kousáním do oblasti mezi stehny.

00:31:05 Já osobně nepřikládám těmto klevetám žádnou váhu

00:31:09 a domnívám se, že stejně tak jim nevěří ani většina historiků.

00:31:13 Podobné historky totiž patří spíše do veřejného domu.

00:31:18 -Mnohem spolehlivější jsou zřejmě

00:31:21 svědectví vznešených římských žen o Caligulově chlípnosti.

00:31:32 -"Ponejvíce je s jejich manželi zval na večeři,

00:31:36 a když míjely jeho nohy, bedlivě a podrobně si je prohlížel,

00:31:40 jako činí kupci se zbožím, ba nadzvedal jim rukou tvář,

00:31:45 jestliže ji některé ze studu sklopily."

00:31:51 -Caligula tím senátory ponižoval.

00:31:54 Říkával jim:

00:31:57 "Mohu si vaši manželku odvést během hostiny někam do kouta,

00:32:00 kde si s ní udělám, co se mi zlíbí.

00:32:03 A vy mi v tom nemůžete nikterak zabránit."

00:32:06 -Caligulovu sexuální neukojenost

00:32:09 dokázala překonat snad jen jeho krvežíznivost.

00:32:13 Při shánění divokých šelem pro své veřejné hry zjistil,

00:32:17 že maso je příliš drahé a raději jim předhazoval odsouzence.

00:32:21 -"Otce nutil, aby přihlíželi popravě synů.

00:32:25 Jednomu z takových otců, který se omlouval pro nemoc,

00:32:28 poslal nosítka.

00:32:31 Spoutaného pořadatele gladiátorských her a štvanic

00:32:35 dal několik dní za sebou bičovat před svými zraky

00:32:38 a dal ho dobít teprve tehdy,

00:32:41 když ho začal obtěžovat pach zahnívajícího mozku oběti."

00:32:45 -Caligula upřednostňoval pomalou a trýznivou smrt.

00:32:49 Jeho příkaz "Dejte mu pocítit, že umírá"

00:32:52 se stal v Římě často opakovanou frází.

00:32:55 Ošklivil si senát a hledal jakoukoli příležitost,

00:32:59 jak pošpinit jeho čest.

00:33:02 Možná i proto nechal na sklonku své vlády

00:33:05 jmenovat svého koně Incitáta římským konzulem.

00:33:09 Tím zcela vědomě urazil mocichtivé senátory,

00:33:12 toužící po poctách spojených s konzulským úřadem.

00:33:16 -Ponižování senátorů bývalo oblíbenou Caligulovou kratochvílí.

00:33:20 Dával jim totiž neskrývaně najevo,

00:33:23 že pro něj mají menší cenu než slavný kůň Incitátus.

00:33:28 Současně to byl způsob, jak senátorům sdělit,

00:33:32 že si konzulů váží stejně jako svého koně,

00:33:35 že i kůň je dost chytrý na to, aby se mohl stát konzulem.

00:33:40 -Suetonius zaznamenal i poslední urážku cti římské elity.

00:33:48 -"Založil v císařském paláci nevěstinec,

00:33:51 poskytnuv k tomu četné pokojíky

00:33:54 a vybaviv je ve shodě s důstojností místa,

00:33:58 aby se v nich nabízely urozené vdané ženy a chlapci.

00:34:01 Potom posílal po náměstích a bazilikách své nomenklátory,

00:34:05 aby zvali mladíky i starce k ukájení rozkoše."

00:34:09 -Suetonius sice podle některých historiků přeháněl,

00:34:12 ale podle jiných byla skutečnost možná ještě horší.

00:34:16 Trpělivost římské aristokracie s Caligulou

00:34:19 v roce 40 našeho letopočtu vypršela.

00:34:22 Svým chováním se zhnusil snad úplně všem,

00:34:25 takže nebyl problém najít dobrovolníky

00:34:28 ochotné podílet se na jeho odstranění.

00:34:30 Mezi zájemci byli dokonce i příslušníci jeho osobní gardy.

00:34:34 -Svou pretoriánskou gardu, tedy normální palácovou stráž,

00:34:38 dokázal přivést k šílenství vymýšlením košilatých hesel.

00:34:43 Pretoriáni se totiž museli při každé noční výměně stráží

00:34:47 prokázat platným heslem,

00:34:50 které mohlo kupříkladu znít "Ahoj cukrouši".

00:34:54 A tím se této výhradně mužské společnosti,

00:34:58 jakou pretoriáni bezpochyby byli, rychle odcizil.

00:35:04 -Zvláštní motivaci měl zejména jeden z nich - Chaerea.

00:35:08 -Caligula Chaereu neustále zesměšňoval.

00:35:12 Považoval ho za zženštilého

00:35:15 a tvrdil o něm, že to není chlap, ale bábovka.

00:35:18 Úmyslně ho pověřoval těmi nejnepříjemnějšími úkoly.

00:35:22 Takže když potřeboval z někoho vytlouct přiznání,

00:35:25 poslal pro Chaereu, protože věděl,

00:35:28 že se mu pokusí dokázat svou mužnost

00:35:31 a odvede skvělou práci.

00:35:34 -Plán spiknutí byl prostý.

00:35:36 Caligula se v poledne 24. ledna roku 41 našeho letopočtu

00:35:39 vydal do divadla,

00:35:42 ale během představení se mu z přemíry jídla,

00:35:44 které spořádal noc předtím, udělalo špatně

00:35:47 a rozhodl se jít domů.

00:35:49 -Před divadlem se v doprovodu gardy zastavil na chvíli s herci,

00:35:54 kteří se právě chystali na svůj výstup.

00:35:58 Chaerea mezitím poslal některé ze strážců pryč,

00:36:02 protože ne všichni pretoriáni byli do spiknutí zasvěceni.

00:36:09 Caligulovu smrt si totiž ve skutečnosti přála

00:36:13 jen malá skupina z nich.

00:36:17 -"Když Caligula oslovoval chlapce,

00:36:21 prudce ho zezadu zasáhl řeznou ranou do šíje Chaerea,

00:36:25 předeslav zvolání: "Do toho!"

00:36:28 A když leže na zemi s údy zmítajícími se v křečích volal:

00:36:32 "Ještě jsem naživu," ostatní ho dobili třiceti ranami.

00:36:36 Někteří dokonce prokláli mečem i jeho ohanbí."

00:36:42 -Skutečným masakrem však byla až vražda jeho ženy,

00:36:46 která sešla ze světa poměrně krutým způsobem

00:36:50 a podobně dopadla i jeho dvouletá dcera Drusilla,

00:36:54 pojmenovaná po Caligulově sestře, které rozrazili hlavu o zeď paláce.

00:36:59 -Krvavá lázeň skončila bez jasného plánu na nástupnictví.

00:37:06 Volba nakonec padla na Caligulova strýce Claudia.

00:37:10 Ten přinesl říši kýženou stabilitu a do dějin se zapsal

00:37:14 jako jeden z nejlepších raných římských císařů.

00:37:18 Claudiův politický odkaz však poněkud znehodnocuje

00:37:22 neuvážený výběr životní partnerky.

00:37:25 Starý císař se totiž na sklonku své vlády oženil

00:37:29 se svou neteří Agrippinou, ctižádostivou ženou,

00:37:32 která se na cestě za svými cíli neštítila ničeho.

00:37:36 -Agrippina byla politickým predátorem

00:37:40 a v politice se cítila jako ryba ve vodě.

00:37:43 Její sňatek s Claudiem byl výhodný jak pro starého císaře,

00:37:48 tak pro ni.

00:37:50 Agrippina toužila po moci a opájela se sny o císaři své krve.

00:37:54 -Intrikařila jménem svého syna Nerona,

00:37:58 a dokonce přesvědčila svého císařského manžela,

00:38:01 aby ho formálně adoptoval a tím z něj učinil svého dědice.

00:38:06 A hned nato se prý Claudia zbavila.

00:38:09 -Je zjevné, že její chování bylo od samého počátku

00:38:13 motivováno snahou o zajištění nástupnictví pro svého syna.

00:38:17 V jeho zájmu se dokonce neštítila otrávit císařského manžela.

00:38:21 Traduje se totiž, že Claudius zemřel po požití jedovatých hub.

00:38:25 A pokud se pozorně podíváte na Agrippininu kariéru i na to,

00:38:29 jak neúnavně tahala v průběhu Neronovy vlády za zákulisní nitky,

00:38:33 pak vás musí logicky napadnout,

00:38:37 že musela stát i za Claudiovou smrtí.

00:38:47 -Císař Claudius zajistil před svou smrtí

00:38:51 v roce 54 našeho letopočtu nástupnictví

00:38:54 pro Agrippinina sedmnáctiletého syna Nerona,

00:38:58 šílence souměřitelného s Caligulou.

00:39:01 První císařské dynastii zrozené z krve tak bylo souzeno,

00:39:05 aby shořela v plamenech.

00:39:09 Dějství páté: Říše v plamenech

00:39:16 -Nero nastoupil na císařský trůn

00:39:19 po smrti svého adoptivního otce Claudia v roce 54 našeho letopočtu.

00:39:24 Jeho matka Agrippina si pravděpodobně pojistila

00:39:28 jeho nástupnictví Claudiovou otravou.

00:39:31 -Nero byl své matce zpočátku vděčný.

00:39:35 Dobře totiž věděl, že bez její pomoci by se císařem nikdy nestal.

00:39:41 Je sice značně nepravděpodobné, že by měl prsty v Claudiově otravě,

00:39:46 ale zároveň nijak neskrýval potěšení z jeho smrti.

00:39:51 -Mocná Agrippina byla mnoha Římanům trnem v oku.

00:39:56 Takže jakmile začal její vliv na Nerona slábnout,

00:39:59 začali o ní šířit oplzlé pomluvy.

00:40:05 -Podle nich se snažila získat přízeň svého podnapilého syna tím,

00:40:09 že mu jednoho odpoledne vlezla polonahá do postele.

00:40:13 Podle jiných klepů po ní naopak zatoužil sám Nero

00:40:17 a podle dalších zaručeně pravdivých fám

00:40:21 spolu obcovali poměrně pravidelně.

00:40:24 Nero prý jednou odhodil do špinavého prádla tógu

00:40:28 potřísněnou na určitých místech skvrnami,

00:40:32 které prý byly jasným důkazem jejich intimního styku.

00:40:36 Já osobně tomu ale nevěřím.

00:40:39 -Největším problémem byl sám Nero.

00:40:42 Mladého císaře fungování říše příliš nezajímalo.

00:40:46 Jeho první manželka, dcera předchozího císaře,

00:40:49 ho začala brzy nudit

00:40:52 a on si našel ženu hluboko pod svou společenskou úrovní.

00:40:55 Tím se dopustil vážné urážky římské aristokracie.

00:40:59 -Nero se zamiloval do propuštěné otrokyně Akté.

00:41:03 Agrippina dělala vše možné, aby jejich schůzkám zabránila,

00:41:07 což si ovšem Nero nenechal líbit, a matku vyhnal.

00:41:10 Už měl totiž dost jejího věčného komandování.

00:41:14 -Nero si mohl konečně naplno užívat.

00:41:17 Politika ho nebavila,

00:41:20 ale o to větší zájem projevoval o hudbu a umění.

00:41:23 -Nero usedl na trůn v sedmnácti letech,

00:41:26 tedy jako nezralý mladík.

00:41:36 Jeho politická nezralost byla zjevná od samého počátku,

00:41:41 protože se zajímal hlavně o herectví.

00:41:46 -"Když Nero zpíval, nebylo nikomu povoleno vzdálit se z divadla

00:41:50 ani v případě nezbytnosti.

00:41:53 Tak prý některé ženy při představení dokonce porodily

00:41:57 a mnozí muži, kterým se zhnusilo ho poslouchat a jemu tleskat,

00:42:01 buď tajně seskočili z hradeb, protože městské brány byly zavřeny,

00:42:06 anebo předstírajíce smrt dali se vynést jako mrtvoly."

00:42:20 -Neronův neklidný zrak

00:42:23 zanedlouho spočinul na nové lásce dívce jménem Poppaea Sabina.

00:42:28 -Nero se do ní bláznivě zamiloval a neúnavně se jí dvořil.

00:42:35 Krásná Poppaea však byla velmi chytrou dívkou z bohaté rodiny.

00:42:41 Bláznivě zamilovaný Nero nakonec se svou žádostí o její ruku uspěl,

00:42:46 ale podle mě ho Poppaea ulovila.

00:42:49 -Jejich manželství však skončilo nešťastně.

00:42:53 Poppaea totiž v průběhu druhého těhotenství zemřela

00:42:57 a Římem začaly okamžitě kolovat divoké pověsti.

00:43:03 -Nero se údajně vrátil jednoho dne domů po prohýřené noci,

00:43:08 a Poppaea ho prý zasypala výčitkami.

00:43:12 Křičela na něj, že je neustále pryč a jí nechává doma samotnou.

00:43:17 Už se asi nedozvíme, co přesně mu řekla,

00:43:21 ale ať už to bylo cokoli,

00:43:24 rozzuřený Nero ji kopl patou do lůna.

00:43:27 Poppaea prý po silném kopanci potratila a vykrvácela.

00:43:31 -Nero se z její smrti nikdy nevzpamatoval.

00:43:35 O míře jeho žalu vypovídá i poněkud bizarní historka

00:43:38 o propuštěném otrokovi.

00:43:42 -K Neronovi se prý jednoho dne donesla zvěst o mladém propuštěnci,

00:43:46 jenž byl údajně nápadně podobný Poppae.

00:43:49 A co udělal Nero?

00:43:51 Nechal ho přivézt do Říma,

00:43:54 kde ho oblékl do šatů své zesnulé ženy,

00:43:57 nechal ho nalíčit přesně podle ní

00:44:00 a po kastraci se s ním ukazoval jako se svou ženou.

00:44:04 Chlapec byl dokonce přejmenován na Sabinu,

00:44:07 protože i Poppaea se jmenovala Sabina.

00:44:12 -V roce 64 našeho letopočtu postihla Řím strašlivá katastrofa,

00:44:16 která je od té doby nerozlučně spjata s Neronovým jménem.

00:44:20 V jedné z dílen nedaleko Circa Maxima vypukl požár,

00:44:24 který se rychle rozšířil i na zbytek města.

00:44:28 Jeho plameny nakonec strávily tři čtvrtiny městské zástavby

00:44:31 včetně prastarých chrámů.

00:44:34 Požár zuřil celých šest dnů a Neronův podíl na něm

00:44:37 je dodnes předmětem vášnivých diskusí historiků.

00:44:42 -Historici jsou v této otázce

00:44:45 rozděleni do dvou nesmiřitelných táborů.

00:44:49 Podle jedněch založil požár samotný Nero,

00:44:52 který potřeboval získat místo

00:44:55 pro moderní a organizovanější zástavbu,

00:44:58 zatímco podle názoru druhých za požár nemohl,

00:45:02 a naopak dělal vše, aby Římanům v jejich neštěstí pomohl.

00:45:10 -Požár se stal záminkou pro pronásledování přívrženců

00:45:14 nového a dosud neznámého východního náboženství.

00:45:17 Křesťanství.

00:45:20 -"Převeliké množství bylo usvědčeno ze zločinu žhářství.

00:45:24 Jsouce pokryti kožemi divokých zvířat,

00:45:27 byli rváni od psů, a tak hynuli,

00:45:30 nebo byli přibiti na kříže nebo určeni plamenům,

00:45:34 a když se setmělo, páleni k nočnímu osvětlení.

00:45:37 Neboť jak se zdálo, byli utráceni ne ve veřejném zájmu,

00:45:40 nýbrž pro ukrutnost jediného člověka."

00:45:44 -Požár předznamenal pomalý Neronův pád.

00:45:47 Postupně totiž ztrácel svůj politický vliv

00:45:50 a spolu s tím přicházel i o svou absolutní moc.

00:45:53 Dominový efekt spustil

00:45:56 v březnu roku 68 Vindex - Neronův legát v Galii,

00:45:59 provincii rozkládající se zhruba na území dnešní Francie.

00:46:03 Ve svých dopisech do Říma špinil Neronovy předky

00:46:06 a což bylo z císařova pohledu možná ještě horší,

00:46:09 tupil jeho umění hráče na lyru.

00:46:12 -Nero to nedokázal strávit.

00:46:15 Řekl: "Veškerá Vindexova obvinění jsou lživá už jen proto,

00:46:19 že rozhodně nejsem tak příšerný hráč na lyru, jak tvrdí.

00:46:23 Dotáhl jsem ji totiž k naprosté dokonalosti,

00:46:26 a pokud Vindex tvrdí něco jiného, pak je lhář.

00:46:32 -Neronovy poslední dny probíhaly ve znamení paniky a strachu.

00:46:36 Zprávy o vzpourách ho totiž zahnaly do ústraní,

00:46:40 kde si začal naplno uvědomovat svou osamělost.

00:46:44 Senát jej prohlásil za nepřítele státu,

00:46:47 a zády se k němu otočili dokonce i obyvatelé jeho paláce.

00:46:52 -Říše se mu začala vymykat z rukou

00:46:55 a vystrašený Nero se rozhodl prchnout do své venkovské vily.

00:47:06 -"Dočetl se, že byl senátem prohlášen za nepřítele,

00:47:09 a že se po něm pátrá,

00:47:12 aby byl potrestán podle obyčeje předků.

00:47:15 I zeptal se, jaký je to druh trestu.

00:47:18 A zvěděl, že to znamená sevřít šíji nahého člověka vidlicí

00:47:22 a tělo metlami umrskat k smrti."

00:47:28 -Když z okna své vily zahlédl blížící se jezdeckou setninu,

00:47:32 rozhodl se spáchat sebevraždu.

00:47:35 -Římští vojáci šli najisto, protože dobře věděli, kde je.

00:47:39 Nero uchopil těsně před jejich příchodem do ruky dýku

00:47:43 a s pomocí jednoho z propuštěnců si ji vrazil do hrdla.

00:47:47 V témže okamžiku k němu přispěchal velitel setniny,

00:47:50 který se snažil krvácení zastavit.

00:47:54 Měl totiž rozkaz přivézt ho do Říma živého.

00:47:57 Z vyděšené tváře krvácejícího Nerona,

00:48:01 který ještě nedávno reagoval na zmínku o sebevraždě slovy:

00:48:05 "Jaký to umělec by ve mně zemřel",

00:48:08 však už na něj zíraly pouze strnulé mrtvé oči.

00:48:12 Neronův život tak nakonec skončil nečekaně dramaticky.

00:48:21 -Spolu s Neronem vymřela i první císařská dynastie starověkého Říma.

00:48:28 -Sama Římská říše podle pověsti vzešla z bratrovraždy.

00:48:32 Po Rémově vraždě se vlády nad vznikajícím městem

00:48:35 ujal bratrovrah Romulus,

00:48:39 který ve svých rukou shromáždil veškerou dostupnou moc.

00:48:43 A tu si pak chtěli uzurpovat i všichni jeho následovníci.

00:48:47 Romulovi nástupci si zajišťovali poslušnost

00:48:50 porobených národů genocidou

00:48:54 a svou osobní moc si pojišťovali vyvražďováním příbuzných.

00:49:03 -Římské impérium sice přetrvalo staletí,

00:49:07 ale z hlubin věků k nám dodnes promlouvá jeho varovný vzkaz:

00:49:12 "Absolutní moc korumpuje absolutně."

00:49:17 Skryté titulky: Stanislav Vyšín

00:49:20 Vyrobila Česká televize 2020