Památníky kolosálnější než ty současné, obdivuhodná válečná plavidla, technologie, které stále vyvolávají úžas. Americký dokumentární cyklus představuje starověké objevy a vynálezy
00:00:02 Jak je možné, že lidé ve starověku uměli vybudovat obří stavby
00:00:05 rychleji, než dokážeme dnes?
00:00:09 Jak to, že staří Egypťané uměli vyrobit tisíce válečných vozů
00:00:13 s tovární přesností?
00:00:16 Proč Římané vybudovali rozsáhlé podzemní průmyslové peklo,
00:00:19 kde tisíce otroků nikdy nespatřily denní světlo?
00:00:26 Památníky mnohem kolosálnější než naše současné,
00:00:30 starověké super-zbraně stejně výkonné jako naše,
00:00:33 technika natolik vyspělá, že ji neumíme ani dnes napodobit.
00:00:38 Starověký svět rozhodně nebyl primitivní.
00:00:41 Jeho objevy využíváme dodnes.
00:00:44 Vydejte se s námi do světa, který je nám mnohem blíž,
00:00:46 než se zdá. Do světa starověku, v němž nebylo nic nemožné.
00:00:52 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:00:55 DIVY STAROVĚKU 5. část
00:00:58 -Obří struktury, které utvářejí novověk,
00:01:01 jsou výsledkem mamutích technických projektů.
00:01:06 Ale kdo jsou největší stavitelé všech dob?
00:01:10 Existovaly snad stejně impozantní stavební projekty i ve starověku?
00:01:15 Římané nebyli jen největší a nejsilnější starověkou velmocí,
00:01:19 byli také technicky nejvyspělejší.
00:01:26 Měli úžasné stavby i skvělou vojenskou techniku.
00:01:30 Svou dobu předběhli do té míry, že teprve nedávno byli
00:01:33 novověcí inženýři schopni odhalit, jak to vlastně tenkrát dokázali.
00:01:38 Jedním z nejpozoruhodnějších starořímských objevů byl beton.
00:01:43 Beton v novodobé architektuře sehrává větší roli
00:01:46 teprve posledních 100 let.
00:01:48 Ale ve skutečnosti jsme ho jen objevili znovu.
00:01:51 Římané ho kupodivu používali na největší stavby
00:01:54 už před více než 2.000 lety.
00:01:58 -Chemické složení betonu zdokonalili Římané
00:02:01 před tisíci let, ale po zániku římské civilizace
00:02:04 tato technická vymoženost byla zapomenuta.
00:02:07 -Zářný příklad starořímského stavitelského mistrovství
00:02:11 najdeme tady, v městě Caesarea na pobřeží dnešního Izraele.
00:02:17 Římané tu zbudovali velký betonový přístav,
00:02:21 jeden z největších umělých přístavů starověku.
00:02:27 Jak by se asi rozvíjela naše města,
00:02:29 kdyby technologie betonu neupadla v zapomnění?
00:02:34 Než na ni lidstvo znovu přišlo, trvalo to 2.000 let.
00:02:39 -Když jsme tu technologii znovu objevili,
00:02:42 tvář novodobého světa se od základu změnila.
00:02:45 Vše kolem nás závisí na použití betonu.
00:02:48 -Ale co je na betonu tak zvláštního?
00:02:51 Dá se tvarovat a odlévat do formy.
00:02:54 Římané však s jeho pomocí stavěli oblouky, klenby a kupole.
00:02:59 To bylo převratné!
00:03:01 -Představte si dobu před betonem.
00:03:04 Hodně to omezuje stavitelskou představivost.
00:03:06 Ale jakmile se daly vytvářet umělé kameny libovolného tvaru,
00:03:11 architekti mohli popustit uzdu fantazii a začali snít.
00:03:19 -V Caesarei si vysnili nemožné: použili beton pod vodou!
00:03:23 To byl zcela mimořádný počin!
00:03:29 V novověku se podvodní beton používá asi 150 let.
00:03:33 Římané však tuto techniku znali už před 2 tisíciletími.
00:03:37 Zní to neuvěřitelně, ale v Caesarei dokázali Římané
00:03:41 nemožné!
00:03:45 -Stojím uprostřed ruin impozantního umělého přístavu
00:03:49 v Caesarei. Ve starověku to musel být neskutečný pohled!
00:03:58 -Přístav byl bezesporu stavitelským divem.
00:04:01 Jednalo se o téměř 30.000 metrů krychlových betonu
00:04:04 pod mořskou hladinou!
00:04:07 Známkou troufalosti Římanů byl už samotný nápad
00:04:10 postavit umělý přístav.
00:04:13 Ještě více ohromující pak bylo rozhodnutí použít beton.
00:04:18 Kdo za tím stál? Římský loutkový král Judeje, Herodes.
00:04:24 Většinou je vykreslován jako zlovolný tyran.
00:04:27 Ale představitel římské elity měl tu moc objednat a zadat
00:04:30 několik slavných mega-staveb.
00:04:33 -Král Herodes potřeboval velký přístav.
00:04:36 A protože nenašel žádné vhodné přírodní kotviště,
00:04:39 nechal si postavit přístav umělý.
00:04:42 -Byl to přístav ohromných rozměrů. Něco naprosto unikátního!
00:04:47 Tehdy největší stavba svého druhu na světě
00:04:50 měla přes 7.500 metrů čtverečních plochy.
00:04:57 -Přístav se táhne po obou stranách od místa, kde stojím,
00:05:02 více než 450 metrů na jih a přes 300 metrů na sever.
00:05:09 Obě jeho ramena vybíhající do moře ohraničují plochu 40 akrů
00:05:14 neboli 30 fotbalových hřišť!
00:05:19 -Herodes dal postavit vlnolam o šířce 55 metrů,
00:05:23 dost široký, aby po něm mohla vést dálnice.
00:05:28 Vlnolam vybíhal daleko do moře, bezmála 800 metrů.
00:05:35 -Protože Herodes neměl k dispozici kvalitní přírodní kotviště,
00:05:39 potřeboval vybudovat přístav, který by konkuroval
00:05:41 největším přímořským městům na světě.
00:05:44 Chtěl, aby se jeho provincie Judea stala součástí hlavní obchodní
00:05:48 trasy mezi východem a západem.
00:05:51 V jeho přístavu mohlo kotvit neuvěřitelných 300 lodí!
00:05:55 Svět předtím ani potom nic podobného neznal.
00:05:59 -Tady vidíte část moderního přístavu.
00:06:02 Vlastní vlnolam přístavu v Caesarei je pod vodou,
00:06:06 asi 5 metrů hluboko.
00:06:07 V dvojnásobné délce pak vybíhal do moře.
00:06:14 -Betonový přístav byl natolik impozantní podívanou,
00:06:18 že Herodes si na nábřeží nechal postavit nový palác.
00:06:21 Přístav se brzy stal srdcem velkého obchodního střediska
00:06:25 a nového hlavního města Judeje.
00:06:28 -Byl to významný obchodní uzel.
00:06:31 V západní části Středozemí existoval velký trh
00:06:33 a římští senátoři bažili po zboží z Blízkého i Dálného východu.
00:06:39 Z přístavu v Caesarei se stalo jedno z největších
00:06:41 překladišť zboží.
00:06:45 -Ale jak Římané přístav postavili?
00:06:49 Která zázračná příměs byla příčinou tuhnutí betonu?
00:06:53 A jak s ním vůbec pod vodou pracovali?
00:06:57 Pravdu jsme objevili teprve nedávno.
00:07:02 V této betonárce v texaském Austinu
00:07:04 mají připravené všechny ingredience.
00:07:07 -Mořská betonová směs obsahuje 7 složek:
00:07:11 nehašené vápno, jíl, mořskou vodu, písek, popílek,
00:07:15 kamenivo a zvířecí krev. V tomto případě prasečí.
00:07:22 -Podle jedné teorie měla krev za úkol posílit směs,
00:07:26 jenže klíčem k tuhnutí pod vodou bylo něco jiného.
00:07:33 -Znali maltu s mimořádně kvalitním vápnem,
00:07:36 což už samo o sobě beton zpevňovalo.
00:07:39 Ale klíč k jeho kvalitě spočíval v chemické reakci,
00:07:43 když do malty přimíchali puteolský popel.
00:07:48 -Toto zvláštní pojivo pocházelo ze sopečného popela.
00:07:52 Beton s jeho pomocí mohl ztuhnout i pod vodou.
00:07:56 Díky sopce Vesuv měli Římané tohoto materiálu dostatek.
00:08:05 Vzdálenost k sopce skoro 2.000 kilometrů odsud
00:08:09 neznamenala pro Římany žádnou překážku.
00:08:12 -Museli sem navozit obrovské množství sopečného popela,
00:08:15 bez něhož by umělý přístav nemohli postavit.
00:08:19 Mluvíme o 44 lodích s tonáží 400 tun!
00:08:23 Díky tomuto vynálezu, který Římané dovedli
00:08:27 k dokonalosti, tuhnul beton i pod vodou.
00:08:35 -Od římských dob se už mořský beton v tomto složení nevyráběl.
00:08:40 Dokázali bychom jej vytvořit dnes?
00:08:45 -S betonem máme co do činění pořád.
00:08:48 Dnes se tedy pokusíme vyrobit starověký podmořský beton,
00:08:52 který byl použit při stavbě přístavu v Caesarei.
00:08:56 -Když Římané před 2.000 let přišli na to,
00:08:59 jaký má sopečný popílek účinek, znamenalo to obrovský
00:09:02 technický pokrok.
00:09:04 Vyráběli beton v průmyslovém měřítku.
00:09:07 Stovky otroků nosily a míchaly suroviny a lily beton.
00:09:11 Byl to určitě rozsáhlý projekt!
00:09:18 Tato starověká betonová směs se ponoří do vody.
00:09:22 Za 30 dnů bude připravena k testování.
00:09:27 Přesvědčíme se, zda je tento starověký betonový recept
00:09:30 skutečně účinný.
00:09:35 Starověké říše ve Středomoří byly z vojenských
00:09:38 i obchodních důvodů závislé na moři.
00:09:42 Nejinak tomu bylo i u Římanů, kteří uměli vše pozvednout
00:09:45 na vyšší úroveň.
00:09:49 Museli mít nejlepší lodě, nejlepší posádky,
00:09:52 a tudíž i co největší a nejmodernější přístavy.
00:09:57 To se ostatně nezměnilo dodnes.
00:10:00 Mnoho významných světových metropolí má přístav.
00:10:03 90 procent světového obchodu se totiž uskutečňuje po moři.
00:10:08 Ve starověku vyrostla kolem přístavů významná města
00:10:11 jako například Kartágo nebo Alexandrie.
00:10:15 Římané však byli schopni věcí, které se ostatním zdály nemožné.
00:10:19 Postavili přístav, jakému nebylo rovno.
00:10:23 Byl velký a masivní, aby vydržel.
00:10:26 V Caesarei se dodnes těsně pod hladinou rýsují
00:10:29 2.000 let staré přístavní hráze a mola.
00:10:35 -Když se potopíte, spatříte pod hladinou obrovské konstrukce.
00:10:40 Beton je zcela nepoškozený a zblízka jsou vidět otisky
00:10:43 dřevěného bednění, do kterého beton lili.
00:10:52 -Pozoruhodné!
00:10:55 Beton starý 2.000 let dodnes leží zcela neporušený na mořském dně.
00:11:01 Jak ho tam Římané vlastně dostali?
00:11:06 Je to stavitelský zázrak.
00:11:11 Dřevěné bárky speciálně sestrojené k tomuto účelu
00:11:15 naplnili trochou betonu, dopluli s nimi na místo
00:11:18 a ukotvili je. Potom nalili další beton.
00:11:24 Stlučete bednění, nalijete beton, a když začne tuhnout,
00:11:28 můžete ho ponořit pod vodu.
00:11:31 Tam ztuhne a bude schopen odolat síle moře.
00:11:34 Stavělo se tedy po jednotlivých úsecích. Byl to obrovský projekt!
00:11:40 -Tímto mnohokrát opakovaným postupem nakonec vyrostla
00:11:43 masivní betonová mola zdvihající se nad hladinu.
00:11:51 Kdyby se obří mola nenacházela na seizmickém zlomu,
00:11:54 mohla se využívat dodnes.
00:11:57 Častá zemětřesení si však vybrala svou daň.
00:12:03 Ale beton přetrval.
00:12:07 Novodobý beton přitom vykazuje známky opotřebení už po 50 letech!
00:12:14 Sílu betonu podrobíme zkoušce.
00:12:17 Ve strojírenském podniku v texaském Austinu
00:12:19 na to mají speciální zařízení.
00:12:22 -Betonový válec vložíme do lisu a uvidíme,
00:12:25 jak velkému tlaku dokáže odolat.
00:12:32 -Nový beton si vede dobře.
00:12:40 Kdyby měli podobný válec z římského betonu,
00:12:43 mohli by přesně změřit jeho odolnost.
00:12:48 Směs římského betonu v nedaleké betonárce začíná tuhnout.
00:12:56 Nyní nastala chvíle pravdy.
00:12:59 Jak tato speciální směs římského mořského betonu obstojí?
00:13:06 -Překvapilo mě, že se tento blok mořského betonu vytvaroval.
00:13:14 Nevěřil jsem, že se to tak povede.
00:13:18 Nejpozoruhodnější je, že beton časem sílí,
00:13:21 a ten kvádr tuhnul jenom 30 dní!
00:13:25 -Toto je starověká technologie v praxi.
00:13:28 Podmořský beton předběhl svou dobu o 2.000 let!
00:13:32 -Nechce se mi věřit, že tato mořská betonová směs
00:13:35 dokázala ztuhnout pod hladinou. Je tvrdá jako novodobý beton.
00:13:43 -Ale jak je tvrdý?
00:13:46 Obstojí římský beton v novodobé zkoušce?
00:13:50 V dílně mají poprvé k dispozici vzorek takového betonu a změří,
00:13:53 kolika atmosférám dokáže odolat.
00:13:58 -Je to technologie stará 2.000 let.
00:14:01 Divil bych se, kdyby to bylo víc než 20 atmosfér.
00:14:09 -Brzy je jasné, že po pouhých 30 dnech tuhnutí
00:14:13 se římská betonová směs drží pozoruhodně dobře.
00:14:16 Cokoliv nad 20 atmosfér by bylo ohromující.
00:14:22 -Beton odolal tlaku skoro 28 atmosfér!
00:14:26 Na starověkou technologii neuvěřitelné!
00:14:28 -S každým dalším týdnem bude pevnost betonu narůstat.
00:14:34 Tato betonová směs předběhla svou dobu o 2.000 let,
00:14:37 navíc bez dnešních moderních technických vymožeností.
00:14:43 -Tady vyrábíme moderní beton.
00:14:45 Když pomyslím, že k výrobě betonu používaného už před 2.000 let
00:14:49 je zapotřebí novodobé techniky, nestačím se divit.
00:14:58 -Mezi největší stavby novověkého světa patří továrny
00:15:01 a průmyslové komplexy.
00:15:03 V průmyslovém měřítku se nyní vyrábějí
00:15:06 dokonce i potraviny, které si dřív lidé dělali doma.
00:15:09 Že by znali takové továrny i ve starověku?
00:15:13 To je jistě vyloučeno!
00:15:17 Jenže tyto podivné ruiny na jednom kopci v jižní Francii
00:15:20 vyprávějí pozoruhodný příběh.
00:15:23 Dlouhá léta zůstávaly záhadou.
00:15:26 Teprve dnes odkrýváme jejich pravý účel.
00:15:30 -Obvykle platí, že moderní továrna se zrodila
00:15:32 až v průmyslové revoluci a že předtím existovala
00:15:36 jen manufakturní výroba.
00:15:39 Dnes si však toto mínění musíme opravit.
00:15:46 -Záhadné ruiny se nacházejí ve francouzském Barbegalu
00:15:50 poblíž města Arles.
00:15:53 Vodítko k tomu, co se tu odehrávalo,
00:15:55 leží nahoře, za kopcem. Zde narazíme na něco nápadného.
00:16:00 -Jsme v jižní Francii u Barbegalu a toto je římský akvadukt.
00:16:05 Od běžného římského akvaduktu se však zásadně liší.
00:16:08 -Ojedinělé je totiž jeho využití.
00:16:13 Voda z tohoto akvaduktu sloužila zvláštnímu účelu.
00:16:17 -Toto naleziště je významné tím, že zde stálo 16 mlýnských kol
00:16:22 na vodní pohon. Přímo na tomto svahu.
00:16:25 -Velká řada mlýnských kol je něco mimořádného.
00:16:31 Známe to jen u moderních hydroelektráren.
00:16:39 -Je to obrovský podnik.
00:16:41 Přírodní svah proměnili v rozsáhlou soustavu
00:16:43 vodních mlýnů.
00:16:47 Tento masivní mechanický systém skutečně fungoval.
00:16:55 -Vodní mlýn nevynalezli Římané.
00:16:58 Jako první je využívali starověcí Řekové.
00:17:01 Nikdo však do té doby nevybudoval nic podobného Barbegalu.
00:17:06 Celá soustava mlýnských kol představovala jednu z největších
00:17:10 staveb starověkého světa.
00:17:12 Tahle továrna na vodní pohon pochází z 2. století po Kristu.
00:17:17 Má rozměry, jaké nebyly dodnes překonány,
00:17:20 přestože se vodní mlýny hojně využívaly další 2.000 let.
00:17:24 Mechanizmus mlýnských kol byl překonán až v éře páry.
00:17:29 Barbegal byl nejen rozsáhlý, nýbrž také nesmírně výkonný.
00:17:33 Byl mnohem vyspělejší než obdobné technologie, které přišly později.
00:17:44 Mnohé mlýny, jako tento ze 17. století
00:17:47 v anglickém Herefordu, pohání voda padající
00:17:50 na spodek nebo střed mlýnského kola.
00:17:54 -Při vyšším spádu zalévá voda kolo svrchu.
00:17:57 Jde o tzv. kolo na vrchní vodu neboli korečník.
00:18:01 Je výkonnější, ale je zapotřebí právě vyšší spád vody.
00:18:05 -Proud vody dokáže roztočit mlýnské kolo
00:18:08 i bez strmého náklonu.
00:18:10 U Barbegalu však Římané využili vysoký spád.
00:18:14 Voda dopadající na kola v průtoku 250 litrů za sekundu
00:18:17 způsobila, že kola byla dvaapůlkrát výkonnější.
00:18:24 Stavitelským divem však zde nebyla jen mlýnská kola.
00:18:28 Už jen dopravit k nim vodu byl takřka nemožný úkol,
00:18:31 protože mezi akvaduktem a koly se tyčil vršek kopce.
00:18:37 -Římané to vyřešili tak, že na kopci vyhloubili kanál,
00:18:41 aby jím voda mohla protékat a dopadat na hořejší mlýnská kola
00:18:44 s co největší silou a dalších 20 metrů nabírat
00:18:48 na síle a průraznosti.
00:18:54 -Do tvrdé skály vykopali široké koryto.
00:18:57 To jen demonstruje neuvěřitelnou cílevědomost Římanů.
00:19:01 Když přišlo na stavitelství, nebyla pro ně žádná překážka
00:19:04 nepřekonatelná.
00:19:06 -Jen si představte tu náročnost!
00:19:08 V Barbegalu měl někdo vizi, že zachytí vodu 10 kilometrů
00:19:12 odsud, postaví akvadukt, prorazí jej horou
00:19:15 a pak na něj umístí sadu 16 stupňovitých mlýnských kol,
00:19:19 která vodní energii spoutají a zužitkují.
00:19:22 -Bylo to dílo obrovského rozsahu, dokázalo vyrobit 4,5 tuny mouky
00:19:27 denně.
00:19:29 -Ale proč bylo zapotřebí tolik mouky?
00:19:36 Dnešní mega-pekárny vyrábějí tuny chleba a pečiva
00:19:40 pomocí průmyslových zařízení.
00:19:47 K čemu sloužil rozsáhlý komplex mlýnů v Barbegalu?
00:19:51 -Víme, že v Arles žilo asi 12.500 lidí
00:19:55 a kromě toho i vojenská posádka.
00:19:58 Zdá se, že mlýn v Barbegalu vyprodukoval dost mouky,
00:20:01 aby z ní nasytil všechny obyvatele.
00:20:04 -Římané potřebovali dostatek potravin,
00:20:07 protože věděli, že není možné udržet rozsáhlou říši pohromadě
00:20:10 jen vojenskou silou.
00:20:12 -Pokud se lidé bouří nebo hladoví, je velká říše k ničemu.
00:20:18 Klid udržíte nejlépe tak, že dáte lidem dost jídla.
00:20:24 -V době, kdy mlýn v Barbegalu pracoval na plné obrátky,
00:20:27 se Římská říše překotně rozrůstala.
00:20:30 Lákala lidi do městských center, aby je měla pod kontrolou
00:20:32 a mohla je civilizovat. To byl klíč k fungování říše.
00:20:40 -Lidé dostali najíst, a pak mohli pracovat a vyrábět zboží.
00:20:46 Zboží přináší bohatství a bohatství přináší moc.
00:20:51 Římské říši přinášelo moc mlýnské kolo!
00:20:55 -Ale říše se nerozrůstala donekonečna.
00:20:58 Podle jedné z teorií, proč se nakonec rozpadla,
00:21:01 měli Římané tolik levné otrocké pracovní síly, že je to nenutilo
00:21:05 k vynalézání nových technologií.
00:21:09 Barbegal je významný tím, že dokládá pravý opak.
00:21:13 Je to továrna na vodní pohon.
00:21:15 -Každý, kdo se dozví o Barbegalu, je ohromen.
00:21:19 Když se řekne "továrna", máme na mysli
00:21:21 průmyslovou revoluci a novověk.
00:21:24 Tady nám však Římané ukázali, čeho byli schopni dosáhnout
00:21:27 v průmyslovém měřítku už před 2.000 let!
00:21:32 -Barbegalu právem náleží pověst největší koncentrace
00:21:36 mechanické síly ve starověku. Je to fenomenální!
00:21:40 -Účel tohoto nesmírně významného archeologického naleziště
00:21:43 jsme plně pochopili teprve v posledních desetiletích.
00:21:48 Nikdo si předtím neuměl představit, že něco podobného
00:21:51 mohlo existovat.
00:21:54 Je možné, že jsou i další podobná místa,
00:21:56 která teprve čekají na své objevení.
00:22:01 -Mlýny v Barbegalu jsou opravdu průlomovým objevem.
00:22:04 Jako historička a archeoložka doufám, že někde leží
00:22:08 podobný poklad, který teprve odhalíme.
00:22:12 Nejzajímavější je, že jde o průmyslovou revoluci
00:22:15 o 16. století dřív, než k ní oficiálně došlo!
00:22:25 -Jednou z hnacích sil pokroku bylo odjakživa válečnictví.
00:22:30 Při hledání nových prostředků ničení a zkázy
00:22:33 zaznamenalo lidstvo nejeden průlomový vědecký objev.
00:22:38 Obrana představuje velké průmyslové odvětví se stavbami,
00:22:41 jež se řadí k největším na světě.
00:22:44 Ale co když existovala vojenská továrna stejně velká,
00:22:48 jako jsou naše, už ve starověku?
00:22:51 Toto je Středisko výroby společných systémů
00:22:53 v Limě ve státě Ohio.
00:22:55 Zde se vyrábí 70-tunový symbol vojenské síly, tank Abrams.
00:23:01 Konstruují se zde všechny tanky pro armádu Spojených států.
00:23:07 Za 2. světové války se tu vyrábělo závratným tempem.
00:23:11 Záviselo na tom vítězství v Evropě.
00:23:14 Dodnes je to velká továrna s vysoce kvalifikovanými
00:23:17 pracovníky.
00:23:20 -Je skvělé vědět, že vyrábíte jeden z nejlepších tanků na světě.
00:23:31 -Vezu se v tanku úplně poprvé a musím říct, že je to vzrušující.
00:23:36 Odsud shora máte skvělý přehled.
00:23:39 Jsem srdcem kavalerista a pro mě je to podobné,
00:23:42 jako když sedím na koni.
00:23:45 -Tank je v mnoha ohledech novodobým ekvivalentem
00:23:48 starověkého válečného vozu - mobilní, vyspělá bojová síla.
00:23:53 -Je to taky velitelské stanoviště, stejně jako byly válečné vozy
00:23:57 coby mobilní plošiny pro střelce na bitevním poli.
00:24:02 -Často se říká a já to tvrdím taky,
00:24:04 že válečný vůz je starověký tank.
00:24:07 Zajišťuje mobilitu.
00:24:12 -Válečné vozy starověkých Egypťanů byly nejzáludnějšími stroji
00:24:16 na bitevním poli.
00:24:18 Ale zdalipak je vyráběli v továrně, jako dnes tanky v Limě?
00:24:22 Je to takřka k nevíře, ale před více než 3.000 lety
00:24:25 měl faraon Ramesse II. vlastní obrovskou dílnu
00:24:29 pro státem řízenou výrobu těchto válečných strojů.
00:24:34 -O Ramessově dílně na válečné vozy máme důkazy.
00:24:38 Jednak archeologické, jednak ve formě kreseb
00:24:42 v pohřebních komorách.
00:24:45 Jednalo se opravdu o masovou výrobu.
00:24:51 -Ramesse potřeboval velké množství válečných vozů pro velkou bitvu,
00:24:55 ke které došlo u Kádeše.
00:24:58 Šlo o největší vozovou bitvu, jakou kdy svět viděl.
00:25:05 -Roku 1274 před Kristem masová výroba válečných vozů u Kádeše
00:25:10 pro Ramesse II. vyvrcholila.
00:25:13 Tady, v poušti na území dnešní Sýrie,
00:25:16 se egyptská armáda střetla s další tehdejší veleříší:
00:25:19 s Chetity.
00:25:22 Obě strany nasadily do bitvy tisíce válečných vozů.
00:25:25 Šlo o vozové válečnictví nebývalých rozměrů.
00:25:29 -Na bitevním poli se to válečnými vozy přímo hemží.
00:25:32 Divoce krouží v prachu a víří ho. V prachové bouři probíhá tuhý boj.
00:25:37 Každá ze stran se snaží vyzrát na tu druhou,
00:25:40 aby lučištníci snáz zasáhli nepřítele.
00:25:46 -Ale jak dokázali tolik vozů vyrobit? A kde?
00:25:51 Dílna na výrobu egyptských válečných vozů
00:25:53 musela být opravdu velká, aby jich dodala pro válku
00:25:56 s Chetity dostatečné množství.
00:26:02 Možné sídlo dílny bylo nalezeno v nilské deltě v Piramesse.
00:26:10 -Jsou tu stáje asi pro 480 koní, což znamená 240 válečných vozů.
00:26:16 Je zde cvičiště a místo, kde se podle názoru mnohých
00:26:20 vozy vyráběly.
00:26:24 -Naleziště teprve čeká na úplné odkrytí.
00:26:28 Jednu pozoruhodnou věc ale víme už teď.
00:26:31 V dílně byla v provozu montážní linka,
00:26:33 stejně jako v továrně.
00:26:37 -Stojíme u montážní linky, kde vidíte dlouhou řadu tanků.
00:26:41 K lince se dopravují prefabrikované součástky
00:26:45 a kvalifikovaní dělníci je sestavují dohromady.
00:26:50 Umíme si jen stěží představit, že už před 3.000 let
00:26:54 byl proces výroby vojenské techniky stejný jako dnes,
00:26:58 v 21. století. Ale je to tak!
00:27:04 Stejný princip tovární výroby na montážní lince!
00:27:09 -Henry Ford je známý jako otec výrobní linky ve 20. století.
00:27:14 Nechce se tomu věřit, ale montážní linku,
00:27:18 chrlící jeden válečný vůz za druhým, znali už Egypťané
00:27:22 před 3.000 let!
00:27:26 -V továrně na tanky se montují dohromady jednotlivé díly.
00:27:30 Jsou kvalitní a vyrábí je týmy specialistů.
00:27:33 Stejně to probíhalo i v dílně na válečné vozy.
00:27:38 -Nejprve kostra vozu:
00:27:40 lehké dřevo, vytvarované napařením,
00:27:43 velikostí postačující pro 2 stojící muže.
00:27:47 Podvozek tvořila pevná náprava se středovou tyčí
00:27:50 vyrobenou z jednoho kusu uměle ohnutého dřeva.
00:27:54 A docela velká kolová základna přímo pod kostrou vozu
00:27:58 kvůli stabilitě.
00:27:59 Rám pro koně byl také z ohnutého dřeva.
00:28:02 Připevní se ke konci tyče.
00:28:04 Válečný vůz se neobejde bez kol.
00:28:07 Krátká, rychlá montáž, a smrtící pohyblivý válečný stroj
00:28:10 je na světě!
00:28:14 -Egypťané chápali důležitost kvalitních materiálů.
00:28:18 Používali dřevo z dovozu, zejména jasan.
00:28:24 Ten dnes používá i jeden výrobce sportovních vozů v Anglii.
00:28:33 Stejnou metodou se už více než 100 let montují auta
00:28:36 v automobilce Morgan.
00:28:42 -Jasan se ideálně hodil pro válečný vůz
00:28:45 ze stejných důvodů, proč ho využíváme i dnes.
00:28:48 Je mimořádně pevný, a přitom lehký.
00:28:51 Čím byl vůz konstrukčně lehčí, tím snáz ho koně utáhli.
00:28:55 Dal se také lépe řídit, a byl tedy výkonnějším bojovým strojem.
00:28:59 Protože je jasan pružný, funguje i jako tlumič.
00:29:02 Vlastnosti tohoto dřeva využívá i naše továrna.
00:29:06 Rám se ohýbá s podvozkem, a vůz je pak stabilnější
00:29:08 a dobře se řídí.
00:29:11 -Zdejší továrna vyrábí s rukodělnou dokonalostí
00:29:14 a přesností asi 100 vozů měsíčně.
00:29:20 Ramesse II. potřeboval tisíce válečných vozů!
00:29:24 Už sama skutečnost, že vozy se vyráběly v masovém měřítku,
00:29:27 naháněla nepřátelům strach.
00:29:31 -Ramessův systém výroby velkého množství válečných vozů
00:29:34 byl vyspělý a výkonný.
00:29:41 Člověku se nechce věřit, že továrny takového rozsahu
00:29:45 existovaly už před 3.000 let. Ale bylo to tak!
00:29:53 -Mezi nejuznávanější stavby světa patří obrovské katedrály.
00:29:59 Například Chrám Matky Boží v Paříži
00:30:02 nebo katedrála svatého Pavla v Londýně.
00:30:06 Zdá se to neuvěřitelné, ale jednou z největších staveb
00:30:09 v dějinách je také jedna katedrála z období starověku.
00:30:13 Když v 6. století v Konstantinopoli
00:30:15 vyrostl úchvatný chrám Hagia Sophia,
00:30:18 byla to událost srovnatelná se zázrakem.
00:30:23 -Hagia Sophia je jednou z nejimpozantnějších
00:30:26 architektonických staveb na světě.
00:30:29 Uplatňovala svůj vliv dlouhých 1.000 let.
00:30:32 -Hagia Sophia znamená v turečtině "Boží moudrost".
00:30:37 Katedrála je mistrným dílem byzantské architektury.
00:30:41 Bezmála 1.000 roků byla největší katedrálou na světě.
00:30:47 -Hagia Sophia stojí dodnes. Přetrvala 1.500 let.
00:30:53 V pozdějším období k ní byly přistavěny minarety.
00:30:56 Technikou stavby předběhla svou dobu o mnoho staletí.
00:31:00 Původně římský křesťanský chrám znamenal revoluci
00:31:02 ve vývoji architektury.
00:31:05 -Je to úžasný prostor, postavený v 6. století.
00:31:09 Člověk jen stěží získá představu o prostornosti,
00:31:12 protože je tu spousta oken a hodně světla.
00:31:18 -Jak asi reagovali lidé, kteří spatřili chrám poprvé?
00:31:23 Muselo jim to připadat neskutečné.
00:31:26 Nechápali, jak vůbec může taková stavba stát.
00:31:31 Mnozí věřili, že chrám podpírá samotný Bůh!
00:31:36 Bylo to něco mimořádného!
00:31:39 -A právě to bylo záměrem stavby.
00:31:42 Císař Justinián potřeboval upevnit politickou moc,
00:31:45 a proto dal postavit chrám, aby byl co možná nejviditelněji
00:31:48 spojený s Bohem.
00:31:52 -Chtěl, aby chrám představoval nejen jeho velikost na zemi,
00:31:56 ale i velikost Boží na nebesích.
00:31:58 Přál si, aby lidé uvěřili, že císař je zástupcem Boha
00:32:02 na zemi.
00:32:03 -V 6. století byla Konstantinopol, dnešní Istanbul,
00:32:07 sídlem Východořímské říše. Ale její vliv postupně upadal.
00:32:12 Justinián věděl, že pokud po sobě nezanechá nějaký trvalý odkaz,
00:32:16 stane se pro dějiny bezvýznamným.
00:32:19 Toužil být velikým a slavným panovníkem.
00:32:21 Proto si předsevzal, že jeho katedrála musí být
00:32:23 největší i stavebně převratná a novátorská.
00:32:27 -Neobrátil se proto na stavitelské mistry, nýbrž na matematiky.
00:32:32 Právě odborníci na matematiku, geometrii a další vědy
00:32:36 měli udat nový směr, vytvořit něco dosud nevídaného.
00:32:40 Abychom to pochopili, musíme začít u kupole.
00:32:44 -Kupole je vrcholem stavitelského mistrovství.
00:32:47 Má průměr 32 metrů a sahá do výše 55,6 metru.
00:32:54 Je širší než kupole na budově Kapitolu,
00:32:56 který se stavěl o 1.300 let později.
00:33:01 Nejúžasnější na ní však je, že zdánlivě nespočívá
00:33:04 na ničem pevném.
00:33:08 -Masivní kupole jako by se jen lehce opírala o těchto 40 oken.
00:33:13 Působí to vzdušně, přímo étericky.
00:33:19 -Kupole navíc spočívala na čtvercové,
00:33:22 a nikoliv kruhové základně, což bylo něco převratného!
00:33:25 Římané dosáhli něčeho vskutku pozoruhodného!
00:33:29 -Tyto 4 masivní pilíře jsou vlastně stavební podpěry,
00:33:33 které nesou celou kupoli.
00:33:39 Nad pilíři byly vybudovány 4 oblouky.
00:33:43 Prostory mezi nimi pak byly vyzděny,
00:33:45 stejně jako horní rohy prostoru, čímž vznikla kruhová základna
00:33:49 pro kupoli.
00:33:51 To znamenalo v architektuře obrovský skok!
00:33:55 Tehdy to bylo něco neskutečného! Dodnes nás to uvádí v úžas.
00:34:02 -Hagia Sophia se rozkládá na ploše přes 6.000 metrů čtverečních.
00:34:07 Není impozantní jen svou velikostí, ale i tím,
00:34:10 jak rychle byla postavena.
00:34:12 Katedrály byly obvykle stavěny desítky let.
00:34:15 Stavba Chrámu Matky Boží v Paříži trvala více než 100 let.
00:34:19 A kupoli Kapitolu stavěli 11 roků.
00:34:24 -Tento obrovský chrám postavili za pouhých 5 let! Neuvěřitelné!
00:34:33 -V porovnání s novověkem: nejvyšší mrakodrap na světě,
00:34:37 Burdž Chalífa v Dubaji stavěli s pomocí nejvyspělejší techniky
00:34:40 6 let.
00:34:43 Hagia Sophia je uskutečněním stavitelského zázraku
00:34:47 a poctou Justiniánově vizi.
00:34:54 -Mezi největší starověké stavby se řadí i velké dílny
00:34:58 a průmyslová místa.
00:35:00 A stejně jako dnes, byly mnohé z nich i tenkrát vybudovány
00:35:03 jen proto, aby ukojily nenasytnou touhu po drahých kovech.
00:35:09 Potřeba mědi a stříbra dovedla Římany až k řece
00:35:12 Rio Tinto ve Španělsku.
00:35:17 Zdejší důl ukrýval hluboko pod zemí dlouhé 2.000 let
00:35:20 pochmurné tajemství.
00:35:25 -Toto je důl Rio Tinto v jižním Španělsku v samém srdci Andalusie.
00:35:30 Je obrovský. Rozkládá se na ploše 52 kilometrů čtverečních!
00:35:35 Lidé zde začali těžit kovy už před 5.000 let.
00:35:39 V rukách Římanů se z dolu Rio Tinto stal největší
00:35:42 důlní komplex starověkého světa.
00:35:49 -V roce 1919 zde byl učiněn ohromující objev.
00:35:56 Hluboko v zemi bylo objeveno zahrabané velké dřevěné kolo.
00:36:00 Podrobným zkoumáním archeologové zjistili,
00:36:03 že je staré téměř 2.000 let! Ale k čemu sloužilo?
00:36:07 Odpovědi se lidský mozek zdráhá uvěřit.
00:36:12 Vodítko bylo nalezeno tady, ve zlatém dole v Dolaucothi
00:36:16 v jižním Walesu.
00:36:19 Objevili zde podobné kolo, které se zachovalo
00:36:21 v takovém stavu, že se dala zhotovit zmenšená replika.
00:36:25 -Zbytky kola byly objeveny v hloubce 50 metrů.
00:36:29 Tak hluboko, že se z toho dalo logicky usoudit,
00:36:31 že se jich používalo mnohem víc. Toto je replika jednoho z nich.
00:36:37 -Bylo čím dál jasnější, že s pomocí kola se odčerpávala
00:36:40 voda, aby nedošlo k zaplavení dolu.
00:36:44 Voda byla hnána nahoru a odtékala vyhloubeným korytem.
00:36:50 Ale kolem musel hluboko pod zemí někdo otáčet.
00:36:55 -Strašlivá dřina! Lidský křeček dřel do úmoru v téměř úplné tmě.
00:37:03 -Římané byli mistry technologie mlýnských kol.
00:37:07 Jenže kola za normálních okolností roztáčí voda.
00:37:12 V Dolaucothi i v Rio Tinto obrátili Římané tuto techniku
00:37:15 vzhůru nohama.
00:37:17 Kola byla roztáčena pomocí lidské síly, a teprve pak rozhýbala vodu.
00:37:22 Tímto způsobem ji z dolu odčerpávali. Geniální!
00:37:25 -Ale mohlo být velké dřevěné kolo k užitku i tady, v dole Rio Tinto?
00:37:32 Důl je rozlehlý a římské šachty sahaly do velké hloubky.
00:37:37 Dnes víme, že v Rio Tinto dovedli využití vodních kol
00:37:41 k neuvěřitelným extrémům.
00:37:46 V ručně vyhloubené podzemní jeskyni se nacházelo 8 párů
00:37:50 obřích vodních kol, která otroci roztáčeli nohama.
00:38:01 -Novodobému staviteli, stejně jako lidem ve starověku,
00:38:04 to připadá nemožné.
00:38:07 Tento zdánlivě neuskutečnitelný úkol však Římané mistrně zvládli.
00:38:12 -Starověké inženýrství velkého rozsahu učinilo nemožné možným.
00:38:18 -Kola byla patrně prefabrikovaná a konstruována přímo v dole.
00:38:23 Sestrojení sady takovýchto obřích vodních kol pod zemí
00:38:25 odporuje zdravému rozumu.
00:38:28 Dnes by to byl neuvěřitelný výkon, a ve starověku prostě nemožný!
00:38:33 Otroci šlapáním vířili vodu a poháněli ji od jednoho páru kol
00:38:36 k druhému, až do výšky 30 metrů, a pak ji vytáhli nahoru
00:38:40 pomocí velkého Archimédova šroubu.
00:38:44 To nebylo peklo na zemi, nýbrž peklo hluboko v útrobách
00:38:48 země. Lidé tu v horku a ve tmě šlapali v jedovaté,
00:38:52 minerály nasycené vodě.
00:38:56 -Otroci obsluhující kola vykonávali v dole nejhorší práci.
00:39:00 Jejich životnost se pohybovala mezi 12 až 18 měsíci.
00:39:05 Voda byla toxická, a proto nakonec nevyhnutelně zemřeli.
00:39:10 Římané se ani neobtěžovali vynést jejich těla na povrch.
00:39:15 -I přes děsivost této práce však byla kola učiněným
00:39:18 starověkým divem. Neskutečnou, fantastickou konstrukcí!
00:39:26 Neuvěřitelné stavby vybudované pomocí technik,
00:39:28 které o tisíce let předběhly svou dobu.
00:39:31 Největší starověké stavby jsou stejně ohromující
00:39:34 jako cokoliv, co se staví dnes.
00:39:37 Svět divů i hrůz, kde se nemožné stávalo možným.
00:39:42 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2020
Největší stavby dneška, obří struktury, které utvářejí novověk, jsou výsledkem mamutích technických projektů. Ale kdo jsou největší stavitelé všech dob? Existovaly snad stejně impozantní stavební projekty i ve starověku? Římané nebyli jen největší a nejsilnější starověkou velmocí, ale také technicky nejvyspělejší. Měli úžasné stavby i skvělou vojenskou techniku. Svou dobu předběhli do té míry, že teprve nedávno byli současní inženýři schopni odhalit, jak to tenkrát dělali. Jedním z nejpozoruhodnějších starořímských objevů byl beton. Římané beton používali na největší stavby už před dvěma tisíci lety!
