Michal Prokop Až si pro mě přijdou...
Pro mnohé kritiky a fanoušky nepřekonatelný zpěvák, který svou plodnou hudební kariéru, jež bývá spojována s kapelou Framus Five a hudebními žánry blues, rock a soul, zahájil už v době vysokoškolských studií v 60. letech. Hudební osobnost s širokým záběrem činností – skladatel, kytarista, moderátor, bývalý politik, je nositelem významných ocenění, jako jsou Řád umění a literatury Francouzské republiky (1995), titul nejlepší zpěvák 1. československého Beatového festivalu v Praze (1967) nebo zpěvák roku časopisu Melodie (1988) a držitel několika platinových a zlatých desek a dvojnásobný člen Beatové síně slávy Radia Beat (2007, 2017) a člen Síně slávy cen Anděl 2018.
Michal Prokop se narodil 13. srpna 1946 v Praze. Rodiče, na rozdíl od většiny dalších židovských příbuzných, přežili internaci v terezínském ghettu. Michal se zamiloval do hudby, především tradičního jazzu a černošských interpretů. Hrál na kytaru v kapele, kterou založili s kamarády. V druhé polovině 60. let začal zpívat a úspěch na koncertu v roce 1967 jej nasměroval k profesionální dráze. S kapelou Framus Five prožil hvězdnou kariéru, nastupující normalizace a s tím související změna podmínek na hudební scéně způsobily rozpad kapely. Vrcholem této éry se stalo album Město ER. Michal začal vystupovat v prostředí pop music. Prostředí a tvorba, které mu neseděly, a podřizování se požadavkům režimu jej deptaly. Nejviditelnějším projevem tohoto nešťastného období se stalo podepsání tzv. anticharty. Po téměř desetileté pauze, vyplněné nepříliš úspěšnou sólovou dráhou v klasické komerční popmusic se vrátil na rockovou scénu třetím albem "Holubí Dante" a s obnovenou sestavou skupiny, v té době z ideologických důvodů již označované jako Framus 5. Trojice úspěšných alb Kolej Yesterday, Nic ve zlým, nic v dobrým a Snad nám naše děti... jej v průběhu 80. let vynesla na vrchol hudební kariéry. V roce 1989 podepsal petici za propuštění Václava Havla z vězení a petici Několik vět. Byl zvolen předsedou stávkového výboru umělců československé populární hudby.
V létě 1990 Michal ukončil svoji hudební kariéru, začal se aktivně věnovat vrcholné politice jako zvolený poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum. Po jeho rozpadu vstoupil do Občanské demokratické aliance. Věnoval se především kulturním a sociálním tématům a několik let byl náměstkem ministra kultury. Z politiky odešel v roce 1998. Tři roky stál v čele projektu Praha – Evropské hlavní město kultury 2000. Vedl televizní diskusní pořady Nic ve zlým a Krásný ztráty. Roku 1993 se vrátil ke koncertování. V období 90. let až po rok 2006 se Michal Prokop v největší míře věnoval dalším oblastem zájmů. Vedle politických aktivit dominovalo moderování vlastního diskusního pořadu Krásný ztráty, vysílaném v České televizi úctyhodných čtrnáct let a za svoji existenci jeho prostřednictvím představil divákům tisíc hostů.
Opětovné koncertování a návrat do povědomí posluchačů přišel s albem „Poprvé naposledy“, které bylo oceněno zlatou deskou. O rok později v roce 2007 získal stejné ocenění záznam koncertu z pražské Lucerny „Live 60“, uspořádaného k autorovým kulatým šedesátým narozeninám. V témže roce 2007 vstoupil poprvé do Beatové síně slávy a to v kategorii osobnost. S následujícími lety přibývalo koncertních a autorských aktivit, aby v roce 2010 začal připravovat materiál pro další studiové album, jež neslo název „Sto roků na cestě“, vydaném v roce 2012. V březnu roku 2019 byl pak Michal Prokop uveden do Síně slávy České hudební akademie Anděl.
