Fakta

Počátky skautingu v českých zemích sahají do období vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Za 100 let své historie bylo skautského hnutí u nás několikrát zakázáno a obnoveno. To, že skauting mladé lidi vychovává nejen ke vztahu k přírodě, ale také k vlastenectví, věrnosti pravdě, demokracii a svobodě, bylo trnem v oku totalitním režimům. Poprvé byl Junák umlčen za nacistické okupace. Na konci války svou činnost obnovil, než jej po únorovém puči v roce 1948 zlikvidovali komunisté. Krátké druhé období obnovy přišlo s Pražským jarem (1968 -1970) a teprve listopad 1989 znamenal definitivní obrození Junáka – českého skauta.

Odboj slezských junáků byla protinacistická odbojová skupina na Ostravsku, složená ze skautů kolem tehdy devatenáctiletého Vladimíra Čermáka. Junáci převáděli už od října 1939 uprchlíky přes Beskydy do zahraničí, později zásobovali partyzány zpravodajskými materiály, mapami, potravinami, léky a zbraněmi. Těsně před koncem války byla skupina zradou konfidenta vyzrazena a 85 jejích členů bylo pozatýkáno a brutálně mučeno ostravským gestapem. 24. dubna 1945 (tedy na svátek svatého Jiří, patrona skautů), týden před příchodem Rudé armády, bylo 18 skautů v čele s Čermákem odvezeno na židovský hřbitov do nedalekého polského Těšína, popraveno střelou do týla a pohřbeno v masovém hrobě.

Ivančena je kamenná mohyla v Beskydech, památné místo skautů. Aby oběť popravených mladíků nebyla zapomenuta, rozhodlo se 6 skautů z Ostravy pod vedením Slávy Moravce uctít památku svých kamarádů něčím trvalým. V roce 1946 vylezli na horský hřeben pod Lysou horou a místě jménem Ivančena vztyčili jednoduchý dřevěný kříž, který opevnili malou mohylou ze šesti vynesených kamenů. Do kříže vytesali otvor pro lahvičku od Alpy se vzkazem pro kolemjdoucí: přiložte kámen na jejich mohylu. Památku padlých bratrů pak uctili minutou ticha.