Parta automobilových dobrodruhů a jejich bláznivá jízda v premiérové řadě oblíbeného dokumentárního cyklu. Závěrečné etapy neobyčejné cesty kolem světa. Režie D. Přibáň
00:00:09 PÍSNIČKA A teď jedem do tram, tram, tram, Tramtárie
00:00:13 tra, tra, tra, tra, trabantem.
00:00:18 Kdo nezkusil, nikdy nezažije,
00:00:22 že s trabantem za volantem jsme svobodní.
00:00:47 MOTOR SE NEDAŘÍ NASTARTOVAT
00:00:58 Ty jo, to je fakt Borat tohlencto.
00:01:01 To může udělat podle mě jenom... To jinej národ neudělá.
00:01:04 Jenom Kazachstán prostě.
00:01:09 NADÁVKA PŘEKRYTA PÍPNUTÍM
00:01:15 Říkali nám, že to nejde vyrazit s malým autem na velkou cestu,
00:01:19 a my se rozhodli ukázat, že to jde.
00:01:23 A tak žlutý trabant Egu projel hedvábnou cestu do Samarkandu
00:01:27 a zase zpátky a i když to někdy vypadalo,
00:01:30 že opravdu nepůjde, ono to vážně šlo.
00:01:33 Už umíme jezdit v písku, takže to zvládnem.
00:01:36 I když se tam bojí, tak to tam zvládá docela dobře.
00:01:39 Dan teda jezdí v písku, my tlačíme v písku většinou.
00:01:51 A my chtěli jet dál za naším největším snem.
00:01:55 Snem, kterého jsme se nejvíc báli. Za Afrikou.
00:01:58 To ona byla náš první cíl a jí jsme se lekli
00:02:01 a vyrazili do Asie. Na druhý pokus ale bylo jasné,
00:02:05 že teď už to půjde. Přes celý černý kontinent
00:02:08 od nejsevernějšího bodu po nejjižnější.
00:02:11 Bylo to mnohem těžší, ale také mnohem krásnější.
00:02:15 Poté, co jsme zcela rozložili školní výuku
00:02:18 v devátý škole Člověka v tísni,
00:02:21 tak to asi necháme na učitelích s rákoskama a zbaběle prchneme.
00:02:25 Tak o tom to ve skutečnosti všechno je.
00:02:27 O tom, že to není jednoduchý.
00:02:29 Ale vždycky, když se to rozbije, tak si člověk říká,
00:02:32 že by bylo lepší, kdyby to bylo jednoduchý.
00:02:36 Máme rekord! Brzdíme! Brzdíme!
00:02:48 Všechno jde, když se chce. Po Africe už to bylo jasné.
00:02:51 Můžeme jet kamkoli, už nemusíme nikomu nic dokazovat.
00:02:55 A tak jsme si vybrali Jižní Ameriku,
00:02:57 nejpestřejší kontinent s nejpestřejší posádkou.
00:03:01 Zrodil se mezinárodní žlutý cirkus s Poláky, Slováky,
00:03:04 Čechy a jejich vtipy kolečkách.
00:03:09 To je magor! Já si myslím, že v těch trabantech
00:03:12 jsme úplný mastňáci v porovnání s Markem.
00:03:16 Ty vole, ale ty vypadáš. Vždyť to všechno dejcháš!
00:03:19 To je make-up guyanský.
00:03:22 -Počkej, počkej, počkej!
-Ty kráso!
00:03:30 Tak právě pršet začalo.
00:03:40 A do prdele!
00:03:42 Ty vole!
00:03:45 Po 400 kilometrech je asfalt pryč a začíná australský outback.
00:04:03 Kam dál? Už nebylo o čem přemýšlet. Austrálie byla jasná volba.
00:04:08 Zapomenutý divoký kontinent, pravý opak Jižní Ameriky,
00:04:12 obrovská nehostinná pustina a výzva, kterou jsme hledali.
00:04:16 Výzva, kde můžeme ukázat, že většinu problémů máme jen v hlavě.
00:04:22 A tak jsme vyrazili s týmem, který má o pár koleček víc -
00:04:25 se dvěma vozíčkáři a trabantem s ručním řízením.
00:04:35 Klouže to fest, ty jo.
00:04:39 Lidi vždycky říkají, že ta Austrálie je hrozně monotónní,
00:04:42 taková nudná, ale ona se nádherně mění.
00:04:44 Ta je prostě furt jiná a jiná a jiná.
00:04:47 Když to člověk profrčí v offroadu, tak mu připadá stejná.
00:04:50 Když se hrká trabantem a každejch 100 kilometrů ho opravuje,
00:04:53 tak zjistí, že je hrozně rozmanitá. A je fakt krásná.
00:05:00 Objeli jsme skoro celou planetu.
00:05:03 Střední Asii, Afriku,
00:05:06 Jižní Ameriku, Austrálii a jihovýchodní Asii.
00:05:11 Kudy teď? Docela se to nabízí.
00:05:14 Když spojíme náš nejvýchodnější a nejzápadnější bod,
00:05:18 objedeme svět. Ale věci se nám trochu komplikují.
00:05:23 Táži se vás, pane Vojtěchu Duchoslave,
00:05:27 zda dobrovolně vstupujete do manželství
00:05:29 se zde přítomnou slečnou Janou Zajíčkovou.
00:05:33 Ano.
00:05:36 Děkuji vám.
00:05:38 Táži se vás, slečno Jano Zajíčková,
00:05:41 zda dobrovolně vstupujete do manželství
00:05:44 se zde přítomným panem Vojtěchem Duchoslavem.
00:05:48 Ano.
00:05:52 Prohlašuji vaše manželství za právoplatně uzavřené.
00:05:58 Děkuji vám. A první manželské políbení!
00:06:15 Mně se líbí, jak to šlo udělat jako jednoduše, ta svatba.
00:06:18 Ale udělalo se to složitě. To je mi sympatický.
00:06:22 Jako v podstatě mohlo to bejt pod střechou na nějakým zázemí,
00:06:26 ale ono je to daleko, zato tady prší...
00:06:29 Vždyť teďko neprší, tak si nevymejšlej!
00:06:31 Mně se to líbí. To je jak ta výprava tím trabantem,
00:06:34 že ses mohl snadno někam vypravit a tam bejt,
00:06:36 ale ne, ono to bude složitý.
-No, jasný.
00:06:49 -Ty budou moje.
-Aha, tak na.
00:06:51 -No jasný! To je všecko moje.
-No pak to nemá tak žrát!
00:06:57 Já bych to dal na ohniště.
00:07:00 To, že v autě najdeme po třech letech australské kameny,
00:07:03 je u nás normální,
00:07:05 ovšem svatba našeho prvního fotografa
00:07:08 a druhého hudebníka Vojty je novinka.
00:07:11 Naštěstí má nejen ženu krásnou a inteligentní,
00:07:14 ale též velice tolerantní a pustí manžela s námi.
00:07:18 A ten má navíc skvělou příležitost ukázat,
00:07:22 jak je pořádkumilovný.
00:07:24 Hele, vlajky!
00:07:28 Já se pouštím do toho zadku.
00:07:31 Tady se loupou takový koláče v rozích.
00:07:33 To náš kameraman Zdeněk byl pořádkumilovný vždy.
00:07:36 A navíc kromě kamery rozumí i autům.
00:07:41 Ovšem samozřejmě nejlepší, nejkrásnější,
00:07:44 nejchytřejší a nejprozíravější je náčelník Dan.
00:07:47 Zatímco Vojta vozil drze vevnitř ve voze kameny,
00:07:51 tak můj suvenýr, aby nepřekážel, jel celou dobu na střeše.
00:07:57 Ty vole, to je zdechlina. Takhle smrdí zdechlina.
00:08:02 -Tam je mrtvej klokan!
-Zdechnuté jídlo.
00:08:06 -Á! To je fakt smrad!
-Nebuď takovej cimprlich.
00:08:08 Normálně strašně prdíš, a najednou ti to vadí?
00:08:11 -Ale já neprdím mrtvoly. Ty vado!
-Ty vole, co to je?
00:08:16 To jsou špagety.
00:08:17 Já jsem se skoro dogrcal.
00:08:20 Nesmrtelný motocyklista a optimista Marek vydrží hodně,
00:08:24 ale mrtvé špagety jsou moc i na něj.
00:08:28 Naštěstí na Jawě Anežce má čerstvého vzduchu dost.
00:08:33 -Tak jede, ale...
-Ještě bude jezdit.
00:08:36 Ale je to takový vrak trošku už. Motor je třeba vyměnit určitě.
00:08:42 A ještě jednu důležitou věc bych potřeboval dodělat.
00:08:46 To jsem chtěl už předtím. USB někde udělat,
00:08:49 abych si mohl nabíjet.
-Jasně.
00:08:51 -Dobře, voláme. Čau.
-Ahoj.
00:08:59 Tak jsem psal Radkovi, jestli s náma pojede,
00:09:03 protože Radek zůstal v Thajsku a tvrdne tam do teďka.
00:09:06 Nevím, jestli tam prodává kokosy.
00:09:09 Radek je případ sám pro sebe. V Jižní Americe ztratil
00:09:12 dvakrát pas, po minulé výpravě zůstal v Asii
00:09:15 a pořádně nevíme, kde je a co dělá. Tváří se ale, že by jet chtěl.
00:09:20 Já mu prostě napíšu, ať prostě přijede a udělá to,
00:09:23 jinak nikam nepojede, protože to se z toho zblázníme.
00:09:25 To zase všechno vyrobíme a Radek potom zůstane v Thajsku,
00:09:31 my ho naložíme do auta a on pak ztratí pas, že jo.
00:09:37 Mám druhej pas. Poprvé v životě mám druhej pas.
00:09:40 Potřebujeme dva pasy, abychom mohli vyřídit pákistánský vízum,
00:09:44 což je složitý a na dlouho.
00:09:47 Takže poprvé v životě cestuju se dvěma platnými pasy.
00:09:51 -Čau! Už jsi tu?
-Nazdar.
00:09:54 Do prdele.
00:09:56 Rychle, bereme, protože za tohle si můžeme koupit dům v Banské Bystrici
00:10:01 Pojďme rychle, už na nás čekají.
00:10:03 Náš první hudebník a druhý fotograf Marek
00:10:05 se k nám připojil v polovině minulé cesty
00:10:07 a stal se důležitým členem týmu.
00:10:10 Nejen že hraje, zpívá a fotí, ale ještě vyřizuje víza.
00:10:14 -Ahoj. -Mně je strašné teplo. Pasy jsme ti přinesli.
00:10:17 -Super.
-Respektive vám všem.
00:10:19 Pákistánská víza mi dělají největší vrásky. Tam je potřeba
00:10:22 připravit perfektní žádost s perfektními motivačními dopisy
00:10:25 a itinerářem, ale to všechno pro vás připravíme my.
00:10:28 A jsem velmi ráda, že neberte tentokrát žádné ženy s sebou,
00:10:32 protože Pákistánci jediná víza, která zamítají nám teda,
00:10:36 tak jsou víza pro ženy.
00:10:40 Kazachstán je úplně super a potom už Ukrajina na vlastní riziko
00:10:44 bez víz, 90 dní bez.
-Tak to už je pohoda.
00:10:47 S Pákistánem je to složité, říkají nám všichni.
00:10:50 My si říkáme, že to nebude tak zlé. Ale raději se optáme,
00:10:54 co tomu říkají na ministerstvu zahraničí.
00:10:56 Některá ta místa, kde vy se budete pohybovat,
00:10:59 nejsou zcela bezpečná. Samozřejmě za nás,
00:11:02 pokud byste se jim mohli vyhnout, tak my jako ministerstvo
00:11:04 budeme jedině rádi. My samozřejmě nikomu nemůžeme zakazovat
00:11:07 jako ministerstvo, aby se někam vydával.
00:11:11 V každém případě vždy je to na zvážení dotyčného,
00:11:15 jestli se do té oblasti vydá.
00:11:17 Jak velkou teda máme ambasádu v tom Pákistánu?
00:11:20 Protože ty jsou asi jediní, kteří by nás opravdu zajímali,
00:11:22 kdyby se tam mělo něco sypat.
00:11:24 Ta ambasáda v Islamabádu je asi zhruba tříčlenná.
00:11:28 -Tři lidé tam jsou.
-No, tak to jsme tak čekali.
00:11:31 My se většinou těm ambasádám vyhýbáme, abychom je nezdržovali,
00:11:35 protože... To spíš oni nás často někam zvou.
00:11:38 To je zase hezké, protože třeba taková párty
00:11:42 na ambasádě v Buenos Aires za peníze České, Slovenské
00:11:45 a Polské republiky nebyla vůbec špatná.
00:11:47 Nečekali jsme, že budou nadšení, ale na druhou stranu
00:11:51 nepůsobí úplně zděšeně. Zdá se, že věří,
00:11:54 že za nás nebudou muset platit výkupné.
00:11:56 Velká cesta domů může začít.
00:11:59 Jejím základem je samozřejmě precizní plánování.
00:12:03 Vlastně z Austrálie sem to je jeden a půl paroháče,
00:12:07 kdežto když pojedeme z Indie, což je - dejme tomu -
00:12:11 na úrovni Bangkoku, ty jo, tak je to skoro tříparoháčová vzdálenost.
00:12:16 Když přijedeme do Samarkandu odsud, když jsme předtím přijeli odsud,
00:12:20 tak objedeme trabantem svět. A to je dobrej nápad.
00:12:28 Je to ten nejlepší nápad. Po 11 letech se vrátíme tam,
00:12:32 kde jsme začali. Vyrazíme z nejjižnějšího cípu Indie
00:12:35 a dojedeme až do Nepálu. Z něj pak zase do Indie
00:12:39 a do Himalájí, kde se, pokud nám bude přát štěstí,
00:12:42 konečně dostaneme do výšky přes 5 kilometrů nad mořem.
00:12:45 A pak dál. Divokým Pákistánem do technokratické Číny,
00:12:49 Kyrgyzstánu a konečně do Uzbekistánu,
00:12:52 kde až dosahneme Samarkandu, objedeme svět.
00:12:55 A pak už v našich stopách do Kazachstánu, do Ruska,
00:12:58 na Ukrajinu a konečně domů. V podstatě jde o cestu
00:13:01 z Jižní Indie přes Banskou Bystrici do Prahy.
00:13:07 Přijde nám to jako skvělý plán, ovšem potřebujeme doplnit posádku.
00:13:12 Poté, co jsme se s vozíčkáři probili Austrálií,
00:13:15 říkali jsme si, že už nikdo nemůže lépe dokázat,
00:13:18 že když se chce, tak to jde. Ale my to dokázali.
00:13:22 Našli jsme Lukáše, kavárenského povaleče, který nikdy neřídil auto.
00:13:27 Ale alespoň trochu naučit by se to měl.
00:13:32 -Ty tady teda se mnou cvičíš.
-Sorry!
00:13:35 Podívej se dozadu! Jedeš dozadu!
00:13:42 Napsal jsem Radkovi 30.června poslední výzvu,
00:13:47 jestli přijede. A Radek sem prostě nepřijede.
00:13:50 Ten už ani neřekne, že nepřijede. Ten jenom jede milion řečí okolo,
00:13:54 ale prostě toho sem nedostaneme. Ale mám nápad.
00:14:03 Ten nápad se jmenuje Honza.
00:14:05 Honza je hasič, což nám přijde jako dostatečná kvalifikace,
00:14:09 aby cestu s námi přežil. Honza se rozhodl připravit malucha
00:14:12 a jet s Radkem. Je to skutečný hrdina!
00:14:20 Dobrý, dobrý, dobrý, stůj!
00:14:28 No, dobrý. Ať ho nepřetrhneš zase.
00:14:31 Tady je Radkův baťoh, kterej v tom autě zůstal.
00:14:35 Radek takhle v Bangkoku zabalil baťoh z malucha,
00:14:39 hodil ho do malucha a ten baťoh tam od té doby leží.
00:14:41 -Hele, jeden mobil.
-Já mám už něco i na sebe, hele.
00:14:44 To je jeho sexy košilka, ty vole!
00:14:47 To je totiž jeho gay pride košilka.
00:14:52 Ale víš co? Jistota je, že v tom není ten pas.
00:14:54 -Takže vyměním prostě všechno, co uznám za vhodný? -No, no, no.
00:14:57 -Nemám nad tím přemejšlet? -Ne.
-Prostě cokoliv, tak vyměním.
00:15:00 Hele, je to lepší. Víš co? I když to tady stojí prachy,
00:15:02 tak to stojí míň prachů, než to řešit tam.
00:15:05 O malucha je postaráno, naše požadavky na Radka
00:15:08 se rapidně snížily. Stačí, když nám pošle pas,
00:15:11 abychom mu mohli vyřídit víza. Snad to dokáže.
00:15:16 Zůstala i ta cestovatelská patina, ale dostala nové srdce,
00:15:19 které řádně buší. To jsou nová řídítka!
00:15:23 Ty staré už byly takové řádně cestovatelské.
00:15:27 A hlavně USB. Jawu bez USB bych už nechtěl.
00:15:31 -Čím se to zapíná?
-Tady tím.
00:15:33 -Svítí.
-Kokos.
00:15:41 I brzdy brzdí.
00:15:55 Ale mohlo by to takhle zůstat.
00:16:06 No, trabant je v tomhle drsnej. Trabant má hák vpředu,
00:16:10 oko, protože čekali, že to zdechne,
00:16:12 ale nemá ho vzadu, protože nečekali, že to někam něco potáhne.
00:16:16 A nejsmutnější je, když tohle zjistíš,
00:16:19 když jsi uprostřed pouště před Káhirou a chceš jedno auto táhnout
00:16:22 druhým a zjistíš, že ten trabant nemá vzadu tažné oko.
00:16:30 Dáš tejpu, takhle to oblepíš, a je to!
00:16:34 Hele, ty jsi i v tý první pomoci určitě nějak vzdělanej, že jo?
00:16:37 -Ne.
-Ne? A co děláš jako hasič?
00:16:39 Udržuju oheň do příjezdu těch pravých hasičů.
00:16:44 To si furt myslíš, že největší problém je to auto,
00:16:47 ale největší problém je ten imbecil, co bude sedět tady.
00:16:50 Pokud ovšem Radka někdy někdo najde.
00:16:55 Moje první víza a nejdelší cesta asi mýho života,
00:16:59 protože nejdál jsem byl v Krkonoších jako.
00:17:02 Tak zatímco tady řešíme pákistánský víza
00:17:06 a indický už máme, tak pořád nemáme Radkův pas.
00:17:10 Dneska to bude jistit ta půlnoc.
00:17:17 Nepostradatelným členem týmu je náš mechanik Míla.
00:17:20 V jeho dílně chystáme trabanty od první cesty, stále ty samé -
00:17:24 Egu a Babu. Práce je na nich pořád víc a víc,
00:17:27 ale za jiné bychom je nevyměnili.
00:17:35 Limitovaná série.
00:17:38 Protože Honza nepřežil, že jsem mu udělal z jména Hoza,
00:17:42 a místo toho, aby dělal nějakou kloudnou práci, tak vystřihuje N.
00:17:48 Já to mám asi celý křivý.
00:17:53 Mezinárodní přípravy jsou náročné, Marek přijel ze Slovenska
00:17:56 s další várkou víz, ale díky tomu konečně zjistil,
00:18:00 s kým pojede půl roku v jednom autě.
00:18:03 Takže v autě bude Maďar a někdo, kdo ještě neřídil tohle auto.
00:18:07 -To je dobré.
-Jo, jo, přesně tak.
00:18:09 Ovšem málem jsme měli o jednoho Marka méně.
00:18:12 Tak Marek žije. To je první zpráva, kterou víme.
00:18:17 -Ale detaily nevíme.
-On mi vyprávěl detaily!
00:18:21 -Ano?
-Že letěl. A poslal mi fotografii.
00:18:24 -Máš fotku?
-Já ti ji ukážu, počkej, koukej.
00:18:26 Markův žlutý padák, když byl ještě v pořádku.
00:18:29 Markův žlutý padák, když letí směrem k oceánu.
00:18:33 Marek s oběma vykloubenejma ramenama a padákem na maďeru.
00:18:37 Jízda na motorce přišla Markovi moc bezpečná,
00:18:39 a tak se dal na paragliding. A úspěch se záhy dostavil.
00:18:44 -To prej nemáme ukazovat jeho mámě.
-Ale směje se, to je dobrý.
00:18:47 Směje se. To je zvláštní, jak mu řekli,
00:18:50 že tohle má vykloubený míň, a dali mu jen jednu ortézu.
00:18:54 Je to kokot. Fakt.
00:18:57 -Já mám Hoza místo Honza.
-Máš nějaký reklamace?
00:19:01 -To jako fakt?
-Ty vole, nemáš N.
00:19:05 Co máš proti těm N, ty vole!
00:19:08 Mně asi na klávesnici přestalo fungovat N.
00:19:21 Co máš s rukou, vole?
00:19:24 PŘEKRYTO PÍPNUTÍM
00:19:27 Terminátor! To jsme totiž s Mílou domluvili,
00:19:29 že to stihne. A protože se to nikdy nestíhalo
00:19:33 a tentokrát to vypadalo, že se to stihne,
00:19:36 tak Míla si schválně pořídil mrtvici a skončil na JIPce,
00:19:39 aby se to nestihlo. To je prostě těžký tohlecto.
00:19:43 Komplikované to ale nemá jen Míla.
00:19:45 I Honza musí podstupovat věci, které rozhodně neplánoval.
00:19:50 Našel jsem větší krabici. Slíbili mi, že mi dají neplacené volno,
00:19:54 když jsem se ptal per huba, že dostanu neplacený volno.
00:19:58 Tak pak jsem si podal žádost a ze žádosti sešlo.
00:20:04 Musel jsem dát výpověď, jestli jsem chtěl jen na nějakou
00:20:06 takovouhle cestu, no. A to je asi všechno.
00:20:20 No. A éra hasiče na dráze končí.
00:20:28 Je to dobrý, že na to, že to předělal, tak to na tom není vidět.
00:20:31 Ona tady frajeří, ale ještě nemá spravený trabant.
00:20:35 Trabant má mnohem víc kol.
00:20:40 Kolik je? Den před slavnostním startem, tři čtvrtě na deset,
00:20:43 a od Radka pořád nemáme pas, abychom mu mohli vyřídit víza.
00:20:47 Je možný, že žádnej pas nemá.
00:20:52 Dneska přišla hodina pravdy. Jak se cítíš?
00:20:56 -Báječně. -Tak to je skvělý, když se cítíš báječně.
00:21:01 Radek pořád nemá pas, Lukáš pořád nemá řidičák
00:21:04 a pozítří je slavnostní start.
00:21:06 Času už moc nemáme. Snad ty zkoušky udělá.
00:21:14 -Co se tlemíš?
-Ahoj, Vojto.
00:21:17 -Dobrý den.
-Co se tlemíte, vole?
00:21:20 Přišel jsi ale pozdě. Už je po všem. Neprospěl.
00:21:24 Vyndej ty ruce z kapsy, ne?
00:21:26 Nic, no. Budu trénovat zatáčení a rozjíždění.
00:21:29 Nic jinýho na tom není potřeba.
00:21:33 -Ne, dělám si prdel, vole.
-Tak co?
00:21:37 -Jo, s odřenejma ušima.
-Tak gratulujueme, gratulujeme.
00:21:41 Já myslel, žes to fakt nedal, ty vole!
00:21:49 Marek se zrakvil na padáku, tak teďka budu startovat Jawu jemu.
00:21:53 V Austrálii jsem to startoval Dominice
00:21:55 a teď budu startovat Markovi.
00:21:58 Den slavnostního startu je tady, Lukáš má řidičák,
00:22:01 všechno funguje a je krásně. To je nějaké podezřelé.
00:22:06 Problém! Když přepnu tu rezervu... MOTOR SE PODAŘÍ NASTARTOVAT
00:22:11 Počkej, to jsi mi neukázal. To se s tímhle startuje taky?
00:22:14 -Aha!
-To je startér.
00:22:20 Já vím, jak jezdit, a ty si pamatuješ, že jsou rychlosti.
00:22:23 Jsme, vole, dokonalej pár!
00:22:30 Jsou tam nějaký lidi.
00:22:36 Nazdar!
00:22:41 -Ty vole!
-Dobrý!
00:22:46 Ahoj!
00:22:54 Já ale neumím ty vznosný kecy, to vám tam musí napsat někdo jinej.
00:22:57 To nevadí.
00:22:59 Je hrozná zima a je neuvěřitelné, kolik je tu lidí.
00:23:02 Když jsme startovali na první cestu, bylo jich tak 50.
00:23:05 Tady jich je snad tisíc. Díky všem, že jste přišli.
00:23:09 Děkujeme!
00:23:13 Poprvý si jako celebrita připadám, vole, až když vlezu do trabantu!
00:23:39 Prostě když tohle neumíš, tak to nedělej!
00:23:42 Jezdí s tím hovado jako Radek, nic se s tím nestane.
00:23:45 Když si neumíš s někým, kurva, plácnout z okýnka, tak nemachruj.
00:23:48 -Já jsem se koukal dopředu.
-Ale hovno! Tak to prostě nedělej.
00:23:51 Jedem, jedem.
00:23:54 Zase, ty jo, kolik práce prostě v prdeli.
00:23:58 A to jsem si říkal, že budeme mít slavnostní start bez problémů.
00:24:01 Že prostě tam dojedeme, nic se neposere,
00:24:04 dojedeme zpátky a poprvé bude slavnostní start bez průseru.
00:24:09 A to prostě nejde!
00:24:12 Nejde. Asi to vážně musíme brát jako křest ohněm.
00:24:16 Maluch je nabouraný a Babu se zadřel motor.
00:24:20 Ale co naděláme? Zažili jsme už mnohem horší věci.
00:24:24 To dáme dohromady. Teď si užijeme velký den.
00:24:28 Vždyť my máme slavnostní i příjezd zpátky do dílny!
00:24:32 No, tak jsem kokot, já vím, já se omlouvám.
00:24:38 My jsme ujeli celkově asi 70 tisíc kilometrů,
00:24:41 ale jako když ty auta byly aspoň dvě za sebou,
00:24:44 tak je to asi 56 tisíc kilometrů. Ale těch 56 tisíc kilometrů
00:24:49 se ty auta ani jednou nesrazily jedno s druhým.
00:24:52 To, že jsme nabourali trafiku a strom a lampu, to jo,
00:24:56 ale nikdy se nikomu nepovedlo nabourat jedno auto druhým autem.
00:25:00 A tobě na to stačilo 54 kilometrů.
00:25:03 -Počkej, já ale...
-Ani ne. 54 to bylo tam a zpátky.
00:25:06 Jo, jo, jo.
00:25:12 Všechno jde vlastně podle plánu. Vystartovali jsme,
00:25:16 ujeli pár kilometrů, motor je venku a máme zpoždění.
00:25:20 -Dane, my už to fakt nemůžeme posouvat, jo? -Co?
00:25:24 -Že se musíme vrátit do toho srpna.
-A jsi těhotnej, nebo co?
00:25:27 -No. -Jsi? Fakt?
-No, v září se bude rodit.
00:25:30 Ty vole, tak gratuluju! To mám radost.
00:25:33 Je ještě někdo další, kdo má dítě?
00:25:36 Nejlepší zpráva dneška není, že jsme srovnali nabouranýho malucha,
00:25:39 ale že Vojta je těhotnej. To je hezký.
00:25:41 -Prosím tě, těhotná je Janča, jo?
-Já vím, já jsem to zažil.
00:25:44 Mému dítěti je 11 let a dobře si pamatuju,
00:25:47 že jsem nebyl těhotnej, dokavaď se nenarodila.
00:25:49 Ale pak to bylo hezký, že se to dítě narodí a ty máš fakt pocit,
00:25:53 že je nejkrásnější na světě, i když vypadalo jako malej Čingischán.
00:25:59 Honzova maminka nabalila Honzovi spoustu věcí.
00:26:03 -Toaleťák.
-To je ale hezký zase.
00:26:06 -Ty jedeš prvně z domova, ne?
-No. -Hele! Kýbl zavařeniny.
00:26:11 Bůh ví, co si od tý cesty Honza vlastně slibuje.
00:26:13 -Já? -Honzo, krém proti celulitidě jsem z lékarničky vyhodil, jo?
00:26:19 To vůbec nebudeme brát. To tady necháme Mílovi. Podívej se na něj,
00:26:21 jak je špinavej chudák z nás.
-Ty krávo!
00:26:28 Všechno je připraveno. Jestli jsme něco nezvládli do teď,
00:26:32 nevíme o tom a doděláme to v Indii. Teď už musí žlutý cirkus odplout.
00:26:37 Snad, no.
00:26:52 No, tak pojď! Pojedeš místo Radka se mnou.
00:27:04 Indie!
00:27:08 Je tady vedro!
00:27:11 Jsme tu. Je neuvěřitelné, jak rychle jsme se dostali sem
00:27:16 a jak pomalu pojedeme zpátky. Velké dobrodružství začíná!
00:27:21 Hlavně tedy pro Honzu, který byl nejdál v Krkonoších.
00:27:25 -Je to tady trošku jiný, no.
-Víc sněhu, viď?
00:27:29 -Skvělý! Já myslím, že máme.
-Hele, slon!
00:27:32 -Hustý!
-V Krkonoších je fakt víc sněhu,
00:27:35 protože tam hlavně jezdím lyžovat,
-Viděl jsi v Krkonoších slona?
00:27:39 -Ne, tam jsem ho ještě neviděl.
-A viděl jsi tohohle slona?
00:27:41 Teď byl slon?
00:27:46 Nesnáší horko, nemá rád pálivý a neumí anglicky.
00:27:51 Ideální výlet.
00:27:53 Tady je Lenin jako avatar. Tady Lenin dělá úplně všechno.
00:27:58 V podstatě to nemá žádnou výhodu.
00:27:59 Je to super, protože je to něco jako cestování s trabantem.
00:28:02 Volali. Já myslel, že mám podepsat papíry.
00:28:05 A potom najednou volali, že jim nejdou vydat auto z kontejneru.
00:28:10 To nám jde!
Velkolepé dokončení cesty kolem světa v trabantech začíná lehce nostalgickou připomínkou předchozích dobrodružství s Danem Přibáněm. Původně skromný sen o velké jízdě malým autem do uzbeckého Samarkandu se brzy přetavil v myšlenku projet celou Afriku. A protože "všechno jde, když se chce", začalo být jasné, že po nepravděpodobném zdolání černého kontinentu se už může trabantí expedice vydat kamkoliv. Volba padla na Jižní Ameriku, nejpestřejší kontinent světa s nejpestřejší posádkou. Zrodil se mezinárodní žlutý cirkus s Poláky, Slováky, Čechy a jejich vtipy na kolečkách. Další výzvou se stala nehostinná pustina, zapomenutá divoká Austrálie. S týmem, který měl o pár koleček navíc, se dvěma vozíčkáři a trabantem s ručním řízením.
A kam dále? Logický plán zněl propojit nejvýchodnější a nejzápadnější bod putování, tedy objet s trabanty celý svět. Začít v Indii a Nepálu a po zdolání trabantího výškového rekordu nad 5000 metrů nad mořem v Himalájích pokračovat ostře sledovanou Čínou až do vysněného Samarkandu a pak konečně zpátky domů. Zbývalo už jen statečně se vrhnout do oprav dopravních prostředků a doplnit posádku. Na pokyn náčelníka Dana po předchozích zkušenostech však tentokrát genderově nevyváženě, tedy výhradně o mužské členy. Plán je jasný, jenže věci se začínají komplikovat…