Parta lidí, udržující více než sedm set let starou tradici ručního zvonění ve městě Zábřehu, si odlitím vlastního zvonu splnila svůj letitý sen (2017). Režie M. Strouhal

Kostel bez zvonu je jako tělo bez duše. Kostel svaté Barbory v Zábřehu na Moravě byl bez zvonu přesně jedno století. V září roku 1916 zazvonil naposled a byl zrekvírován pro válečné účely. Na celých sto let věž kostela oněměla. A možná by byl kostel bez zvonu dodnes. Ale měl štěstí, protože zábřežská farnost se může chlubit unikátní partičkou, která to spolu táhne více než dvacet let a kterou drží mimo jiné pohromadě láska k historii sakrálních památek a zájem o kulturu spojenou s křesťanstvím. A tato parta mladých křesťanů ze Zábřehu a okolí udělala něco neuvěřitelného. Sami odlili zvon a dali kostelu svaté Barbory zase hlas. Stalo se tak na den přesně sto let poté, kdy kostelní věž umlkla. Byla to velká sláva. Ale to možná není na tomto příběhu to hlavní. Tím podstatným je motiv pospolitosti, komunity, otevřenosti a společná touha dělat něco pro druhé. Bez jakékoli okázalosti, o to více doopravdy…

Stopáž26 minut
Rok výroby 2017
 ST AD HD