Děti jsou různé, ale každé chce mámu, tátu a domov (2010). Připravily M. Vašíčková a L. Pospíšilová

Náš stát je často pranýřován kvůli vysokému počtu dětí vyrůstajících v ústavech. Příznivější variantou jsou pěstounské rodiny, které ale ještě stále nemají zdaleka na růžích ustláno. Před patnácti lety založili manželé Opatřilovi, sami pěstounští rodiče a osvojitelé šesti dětí, Sdružení pěstounských rodin. Dnes v něm pracuje dvacet tři zaměstnanců různých křesťanských vyznání. Organizace financovaná z grantů a dotací se snaží pomáhat pěstounským rodinám v přípravě na přijetí dítěte nebo dětí, radami i praktickou pomocí s dětmi, které si do nové rodiny přinesou svá trápení a problémy; pořádá společné výlety, pobyty s psychology a speciálními pedagogy, duchovní obnovy, programy pro náctileté, aby se co nejlépe připravili na samostatný život. Manželé Opatřilovi jsou již dnes důchodového věku, jejich děti mají vlastní životy, ale za mámou a tátou se pořád a rádi vracejí. Zvyšuje se také počet pěstounských rodin. A to je to nejlepší situace, která pro děti bez vlastní rodiny může nastat.

Stopáž22 minut
Rok výroby 2010
 ST