Po stopách českých betlémů

Příběh narození Ježíše Krista nepřestává lidi fascinovat ani po dvou tisících letech a rok co rok si jej připomínají živými betlémy, jesličkami v kostelích nebo doma při stavění vlastních figurek Svaté rodiny, pastýřů a Tří králů. Do Čech se betlémy dostaly díky jezuitskému řádu a rychle se staly symbolem Vánoc.

První betlém představili jezuité veřejnosti v pražském kostele Sv. Klimenta v roce 1560. A lidé si je prohlíželi s úžasem, stejně jako dnes. I proto bratři využívali jesličky jako jeden z prostředků rekatolizace českého lidu. Dlouho ale nešlo o lidový zvyk a výraz lidové zbožnosti. To se stalo až po zákazu císaře Josefa II. vystavovat jesličky a betlémy v kostelích. Prostý lid si tak betlémský příběh začal stavět v domácnostech a betlémy se v podobě, kterou známe dnes, staly českým specifikem.

Čeští betlémáři si jesličky upravili dle svého a přizpůsobili je tomu, kde žili. Smísili tak českou krajinu s potůčky a lesy s představami o exotice, lidové kroje i orientální oděvy. Kromě pastýřů přidali i řemeslníky nebo sousedy z vesnice. Postupně tak vznikly světové unikáty, jako jsou Ústecké papírové gobelíny, králické dřevěné figurky, příbramští chlebáčci nebo skleněné betlémy typické pro Železný brod. S tím vším vás v našem dokumentu seznámíme a nebudou chybět ani ty nejkrásnější a nejvzácnější mechanické betlémy jako jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem nebo Utzův betlém v Olešnici v Orlických horách.