Cizinců trvale žijících v České republice stále přibývá, ale o jejich kulturách toho často víme jen málo, bez ohledu na to, jak blízké čí vzdálené nám jsou. Cyklus Domov můj mapuje Život rodin, které přišly z různých koutů světa a Česko si vybraly jako svůj nový domov.

Uprchlická krize, jakkoli se naší země prakticky nedotkla, rozpoutala kromě množství vášní také diskusi o tom, zda a jak jsou Češi tolerantní či xenofobní, a zda je multikulturní společnost více požadavkem či strašákem dneška. Jak se ale vlastně žije lidem z cizích zemí, kteří do Česka přišli? Dokument Domov můj má za cíl otupit ostří debat o cizincích i uprchlících vnesením individuálního pohledu na konkrétní lidi a především informovat, protože tolerance bez znalostí bývá slepá a naopak bez pochopení druhého se tolerance k jeho jinakosti hledá těžko.

Hrdiny dokumentu jsou lidé ze zcela odlišných kultur. V průběhu jednoho roku jsme sledovali rodiny cizinců, kteří v České republice žijí po několik let a pro které zůstává jejich kultura a tradice důležitou součástí jejich osobnosti. Každá z nich navíc představuje jiné náboženství. Respondenty v průběhu šestidílného cyklu tvůrci sledovali v jejich každodenních situacích, ukazují jejich rodinný a společenský život, interakci s přáteli, ať už s cizinci či Čechy. Jakým způsobem si přistěhovalci udržují vlastní identitu? Jak se přizpůsobují a jaká rizika s sebou nese začleňování do společnosti? Nakolik jim víra a odlišné kulturní pozadí komplikuje sžívání se s jinou kulturou?