Vánoční oratorium
Šestice Bachových kantát, které byly později sestaveny do celovečerního Vánočního oratoria, vzniklo pro vánoční období 1734/35. Každá z nich je určena pro jeden svátek. První k 25. prosinci (Boží hod vánoční, narození Páně), druhá na 26. prosince (zvěstování pastýřům), třetí na 27. prosince (klanění pastýřů), čtvrtá k prvnímu lednu (obřezání a pojmenování Páně), pátá na první neděli po Novém roce (cesta mudrců) a poslední na 6. ledna (Zjevení Páně – klanění mudrců). John Neumeier, umělecký šéf Hamburského baletu, a jeden z největších choreografů současného světa, umí s duchovními skladbami jevištně nakládat. Hluboký cit pro ně se u něho rozvíjel už během studia na jezuitské univerzitě v Milwaukee. Poprvé se na toto pole pustil v roce 1981, když pro chrám sv. Michala připravil Bachovy Matoušovy pašije. Tehdy se ještě rozvíjely diskuse, zdali se na duchovní hudbu vůbec smí tančit. V roce 1987 na přání Rudolfa Nurejeva připravil pro Pařížskou operu Bachův Magnificat. Po něm následovalo Mozartovo Requiem a Händelův Mesiáš. Vánoční oratorium poprvé tanečně ztvárnil v Hamburku v roce 2007. Tehdy to ovšem byly ještě pouze první tři kantáty. V roce 2013 pak mělo premiéru celé Bachovo rozměrné dílo. Nešlo ale jen o přidání tří dalších částí. Neumeier ty původní podstatně přepracoval ve jménu jednoty celku. Záznam představení v Hamburské státní opeře byl natočen v roce 2015.