Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, který v těchto dnech oslaví své 95. narozeniny, vystupuje v dvojroli prince Siegfrieda a Rudovouse z Čajkovského baletní svity „Labutí jezero“ (1967). Scénář a režie P. Weigl

Největší ovace a zároveň nejhlubší pád zažil Miroslav Kůra, který se narodil 26. května 1924 v Brně, na počátku padesátých let minulého století, kdy tančil před zaplněným Národním divadlem variaci Prince z Labutího jezera. Druhý den byl za trest, že měl větší úspěch než sovětští umělci, z naší první scény z rozhodnutí tehdejší politické garnitury odejit. Atmosféru, která v té době ve zlaté kapličce panovala, si dnes dokážeme představit jen stěží. Tehdy sedmadvacetiletý Miroslav Kůra patřil k miláčkům publika a jeho popularita se ocitla na vrcholu.

Po druhé světové válce, když se Kůra vrátil z totálního nasazení v Norimberku, pozval ho jako nadaného tanečníka do angažmá v pražském Národním divadle tehdejší šéf baletu Saša Machov. Kůrovo úchvatné taneční umění zachytil v roce 1967 režisér Petr Weigl, který nazval svůj televizní film Pas de quatre, což znamená baletní scéna o čtyřech postavách.

Příběh pojednává o hodné princezně Odettě (tančí J. Mašingrová), kterou zaklel zlý čaroděj Rudovous do labutě. Tu si zamiluje princ Siegfried a slíbí jí lásku. Ale na oslavu princových narozenin přijde Rudovous se svou dcerou černou labutí Odilií, které přičaroval podobu Odetty. Princ ji nepozná, myslí si, že to je jeho láska a tak si ji vezme. Různá nastudování baletu se liší svým závěrem. V některých Odetta zemře z nešťastné lásky, v jiných nastudováních spolu nešťastní milenci utonou, v dalších princ Odettu zachrání a všechno dobře dopadne, protože čaroděje Rudovouse v závěrečném souboji zabije.

Stopáž45 minut
Rok výroby 1967
 čb 4:3
ŽánrHudba