Nejslavnější český panovník trochu jinak, než jak ho známe z učebnic, pohledem ředitele Národní galerie v Praze, v souvislosti s ojedinělou česko-bavorskou zemskou výstavou. Režie M. Herz
00:00:03 SBOROVÝ ZPĚV V KOSTELE
00:00:11 -Kým byl Karel IV.?
00:00:15 O Karlovi v každém případě máme celou řadu zpráv,
00:00:18 které nám ho budou líčit často protichůdně.
00:00:24 Karel sám se ve svém životopise
00:00:27 bude líčit jako mírumilovný, zbožný panovník, moudrý.
00:00:32 Z pohledu říšských kronik
00:00:35 ovšem bychom raději použili možná slovo vychytralý.
00:00:39 Říšští kronikáři ho totiž budou často označovat přídomkem lstivým.
00:00:43 Karel bude člověkem,
00:00:45 který podle nich nedodržuje dané slovo,
00:00:48 který bude porušovat smlouvy,
00:00:51 pokud se mu vyskytne nějaká pro něj výhodnější cesta.
00:00:55 Karel ale v každém případě zůstane
00:00:58 velikým vizionářem, velikým panovníkem evropského středověku.
00:01:02 Člověkem, který ale nezůstal u snění,
00:01:05 ale svoje představy dokázal zrealizovat,
00:01:08 člověkem velmi pragmatickým,
00:01:10 často až chladnokrevně jednajícím na úkor jiných.
00:01:14 Člověkem, který fascinoval ve své době, který fascinuje nás
00:01:18 a který bude jistě fascinovat i budoucí pokolení.
00:01:23 Proč se Karel objevuje
00:01:25 tady za mnou v souvislostech Habsburského mauzolea,
00:01:29 k tomu se teprve dostaneme.
00:01:38 Blíží se nezadržitelně konec výstavy.
00:01:41 Je to pro mě hrozně zvláštní pocit, protože člověk strávil
00:01:45 s těmi objekty, s těmi tématy dlouhý léta, dlouhý cesty,
00:01:50 pobyty v kostelích, muzeích,
00:01:53 dlouhý večery strávený nad knihama, nad fotkama.
00:01:56 A teď to najednou zmizí.
00:02:00 Ahoj, Petře.
-Ahoj.
00:02:02 -Co tu děláš?
-Tahleta výstava je nádherná.
00:02:06 Jsem z toho úplně nadšenej, to je krásný!
00:02:10 Zrovna dělám na knížce, která je právě z doby Karla IV.
00:02:13 Není to tedy o něm, ale je to prostě z té doby.
00:02:16 Já bych ale potřeboval nějaký věci dovysvětlit.
00:02:19 -A kolik máš na to času?
-No, já můžu, jak dlouho chceš.
00:02:22 -A víš, co říkáš?
-No vím, vím...-Tak pojď!
00:02:31 Petře, já jsem tě sem vytáh v chladné podzimní ráno kvůli tomu,
00:02:36 abysme jsme si trošku připomněli,
00:02:39 jak to asi tak vypadalo v tom 14. století.
00:02:42 Tady tudy se totiž proháněly nejrůznější pohromy, katastrofy,
00:02:47 ono to století v historiografii
00:02:49 platí jako století katastrof a krizí.
00:02:52 A když tady stojíme u řeky,
00:02:55 tak 1342 se zvedla její hladina, úplně smetla Juditin most,
00:03:00 což byl tady předchůdce Karlova mostu,
00:03:03 i špatná úroda, vznikají hladomory, kromě toho budou ve střední Evropě
00:03:08 tu již tak chabou úrodu plundrovat obrovská hejna kobylek,
00:03:12 ve 30. letech o tom máme zprávy přímo od Karla IV.,
00:03:16 který ve svém životopise zaznamená, jak se přiblížil k hejnu kobylek
00:03:22 a jak to bylo něco, co ho fascinovalo.
00:03:25 Jak to vydávalo obrovský hluk a jak vlastně to zapáchalo.
00:03:29 Karel se bude snažit trošku zjistit, o co vlastně tam kráčelo.
00:03:33 Což taková ta zvídavost bude pro Karla docela typická.
00:03:37 Nesmíme zapomenout samozřejmě i na zhoubné nemoci,
00:03:41 mor, morové rány,
00:03:43 které budou každou generaci v podstatě redukovat,
00:03:46 populaci na evropském kontinentě. No a 1316 se narodí Karel,
00:03:50 takže on se narodí vlastně do století,
00:03:53 které mu zrovna nepřeje, a přesto to Karel zvládne.
00:03:56 To jeho mládí nebylo ale ideální.
00:04:00 Samozřejmě víme, že Karel se narodí a je pokřtěn jako Václav,
00:04:03 takže jméno Karel on získá až v Paříži sedm let poté.
00:04:07 A ta první léta,
00:04:10 která tráví v Čechách, nebudou zrovna nejšťastnější.
00:04:13 Jeho dětství je velmi poznamenáno rodičovskými rozpory.
00:04:17 Eliška Přemyslovna bude hecovaná českou šlechtou
00:04:20 proti svému manželovi,
00:04:22 bude vyzývána k tomu, aby si nástupce usurpovala pro sebe,
00:04:26 aby ho nechala vychovat v české tradici,
00:04:30 aby malý Václav pochopil, porozuměl problémům české šlechty.
00:04:34 Tomu se samozřejmě bude bránit Jan Lucemburský,
00:04:38 takže se budou o synka přetahovat.
00:04:41 Ten bude jednou na Křivoklátě, pak ho převezou na Loket,
00:04:43 pak zase z Lokte zpátky na Křivoklát.
00:04:47 No a v sedmi letech malého Václava si Jan Lucemburský řekne,
00:04:51 že už toho má dost a rozhodne se ho odvézt do Paříže.
00:04:54 Což svým způsobem není nic vyjímečného,
00:04:58 protože většina princů z hraběcího rodu Lucemburků
00:05:01 byla vychovávána v Paříži.
00:05:04 Tam bude biřmován a při biřmování získá jméno Karel.
00:05:07 A to po svém příbuzném strýci,
00:05:10 který nebyl nikým jiným než francouzským králem Karlem IV.
00:05:21 Tímto náhrobkem se dostáváme
00:05:24 k prarodičům Karla IV. z otcovy linie,
00:05:27 k hraběcímu rodu Lucemburků.
00:05:30 Jindřich VII. byl prvním příslušníkem tohoto rodu,
00:05:34 který dosáhl císařské hodnosti,
00:05:37 když se v roce 1311 nechal korunovat v Římě římským císařem.
00:05:41 Společně s ním tam sice vyrazila Markéta Brabanská, jeho manželka.
00:05:47 Ta ale do Říma nedorazí,
00:05:49 protože po cestě zemře v Janově na zákeřnou nemoc.
00:05:52 Jindřich se potom vrací do Toskány, do Pisy,
00:05:55 kde dva roky nato sám zemře.
00:05:57 Předtím ovšem stačí pro svoji manželku objednat
00:06:01 u vynikajícího sochaře tehdejší umělecké scény Giovanniho Pisana
00:06:05 tady ten fascinující náhrobek pro františkánský kostel v Janově,
00:06:10 kde bude Markéta pohřbena.
00:06:13 Markéta byla krátce po své smrti uctívána v podstatě jako svatá.
00:06:16 Už ve 14. století byly činěny pokusy o její svatořečení,
00:06:20 které ovšem nedopadly pozitivně.
00:06:22 Takže v každém případě tu máme
00:06:25 jeden z obrovsky významných památníků evropského středověku,
00:06:29 evropské kultury této doby
00:06:32 a my jsme nesmírně rádi, že samozřejmě jsme mohli
00:06:35 tyto fragmenty náhrobků odprezentovat i na naší výstavě.
00:06:39 ZPĚV
00:06:47 -Slyšel jsem, že Karel IV.,
00:06:50 když byl mladý, tak svému vychovateli vypích oko.
00:06:53 Je to pravda?
-To je dobrý...
00:06:57 Asi to pravda je,
00:06:59 já jsem tě proto přived tady do těch prostor,
00:07:02 protože ty s tím příběhem vlastně souvisejí.
00:07:05 My víme z kroniky říšského města Limburku,
00:07:09 že Karel měl vychovatele, kterému vyrazil oko.
00:07:12 Ten kronikář pak pokračuje a říká, že ti dva, Karel a ten vychovatel,
00:07:16 kterého ale nejmenuje, k sobě se dostali tak blízko,
00:07:20 že Karel z něj později udělal pražského arcibiskupa a kardinála.
00:07:24 Pokud tomu tak je,
00:07:26 tak tím jediným, který připadá do úvahy, byl Jan z Vlašimi.
00:07:30 Je strašně zajímavé, že vlastně máme i další indicie,
00:07:32 které jako by potvrzovaly to sdělení Limburské kroniky.
00:07:36 Protože víme,
00:07:39 že Karel s Janem z Vlašimi se dostanou společně do Alsaska
00:07:43 na počátku 50. let, kde navštíví Horu svaté Otýlie,
00:07:47 což je klášter na vrcholovém hřebenu Vogéz nedaleko Štrasburku.
00:07:52 Karel tam nechá otevřít
00:07:55 kamenný sarkofág klášterní patronky svaté Otýlie,
00:07:58 která byla ochránkyní před všemi nemocemi a problémy se zrakem.
00:08:03 Jan z Vlašimi je známý jako Jan Očko z Vlašimi
00:08:08 a ten přídomek Očko znamená, že měl nějaký problém se zrakem.
00:08:12 On neměl zřejmě pravé oko.
00:08:15 A teď s tím se pojí tedy ten příběh, s kterým jsme začali.
00:08:19 Oba dva v tom Alsasku, v klášteře svaté Otýlie,
00:08:23 získají relikvii klášterní patronky.
00:08:27 Karel tu relikvii dá Janovi z Vlašimi.
00:08:30 Ten s ní přijíždí do Prahy.
00:08:33 Tady v chóru stavěné katedrály svatého Víta
00:08:36 si vybere tuto kapli,
00:08:39 vysvětí tady oltář svaté Otýlie a svatého Erharta.
00:08:42 Tady na té stěně nechá namalovat křest svaté Otýlie.
00:08:46 Křtí ji biskup Erhart.
00:08:48 Sám Jan z Vlašimi se nechá zobrazit pod křtitelnicí v modlitbě
00:08:54 a tady potom na té straně
00:08:57 vidíme náhrobek Jana Očka z Vlašimi,
00:09:01 protože tento pražský arcibiskup a kardinál se zde nechal pohřbít.
00:09:05 Takže já si myslím,
00:09:08 že je opravdu celá řada indicií, které nám ukazují,
00:09:11 že ten limburský kronikář si to asi zcela nevymyslel
00:09:15 a že to budeme muset brát vážně.
00:09:18 ZPĚV
00:09:23 Tady před sebou máme
00:09:25 jeden z nejpozoruhodnějších obrazů českého středověku,
00:09:29 respektive obraz, který byl vytvořen za Karla IV.,
00:09:32 jeden z nejpozoruhodnějších.
00:09:35 Ve dvou vrstvách je nám tady prezentován
00:09:38 svět českých zemských světců, včetně Karla IV. a Václava IV.
00:09:42 Ti se koří panně Marii,
00:09:44 která je tady představena v roli ochranitelky království.
00:09:47 Karel je tady
00:09:50 snad ve své nejoblíbenější nejrozšířenější podobizně.
00:09:54 S korunou, kterou jsme na tu výstavu přivezli z Cách.
00:09:57 Tady pak na té pravé části je jeho syn Václav,
00:10:00 který Karla bude nahrazovat
00:10:03 na trůnu českého krále a římského krále.
00:10:06 V tom spodním registru pak vidíme další české zemské světce,
00:10:10 svatého Prokopa, svatého Vojtěcha, Víta a Ludmilu.
00:10:13 A v prostředku pak je hlavní protagonista celého obrazu
00:10:16 a jeho objednatel Jan Očko z Vlašimi,
00:10:19 pražský arcibiskup, kardinál,
00:10:22 který je tady zobrazen ve vyjímečné pozici,
00:10:25 totiž jako jediný v přísném profilu,
00:10:28 čímž pádem je mu vidět pouze jedno oko, to levé.
00:10:31 Všechny ostatní postavy jsou ve tříčtvrtinovém profilu
00:10:35 a jsou jim vidět oči obě.
00:10:50 -Jaká byla hudba za doby Karla IV.?
-Já bych řekl, že mnohovrstevná.
00:10:56 Těch sfér hudebních bylo samozřejmě několik, které probíhaly paralelně.
00:11:01 Dominantní proud byla samozřejmě hudba církevní.
00:11:04 To znamená stále jednohlasý chorál, ale také polyfonie
00:11:09 a pak samozřejmě ve světské sféře,
00:11:12 zejména právě na dvorech velkých panovníků a velmožů,
00:11:16 byla pěstována také jaksi milostná poezie
00:11:19 a zpívané jaksi básně.
00:11:22 A pak samozřejmě jistě se něco hrálo na náměstích a v tavernách,
00:11:26 ale o tom bohužel nemáme žádné záznamy.
00:11:30 ZPĚV
00:11:33 -Karel si Prahu začne po svém návratu do Čech
00:11:39 budovat k obrazu svému.
00:11:41 To znamená, on z Prahy bude chtít vytvořit
00:11:45 přepychovou rezidenci a výkladní skříň,
00:11:48 která pro něj bude znamenat centrum jeho světovlády,
00:11:52 centrum jeho říše.
00:11:55 Karel založí v roce 1348 Nové Město pražské
00:11:59 a vytvoří tím obrovské souměstí,
00:12:04 které bude tvořit centrum jeho říše.
00:12:08 Nové Město bude přitahovat množství nových osadníků
00:12:13 a Karel pro ně vydá edikty, v nichž je bude zvýhodňovat,
00:12:17 protože je musí také motivovat.
00:12:20 Vydá například nařízení,
00:12:23 pokud se nový osadník rozhodne k tomu
00:12:26 postavit na půdorysu Nového Města kamenný dům,
00:12:29 tak že ho zprostí veškerých daní.
00:12:31 Tady to velmi chytré opatření
00:12:33 mu přinese z roku na rok vznik kamenného města,
00:12:37 což na svoji dobu bylo zcela nebývalé.
00:12:41 Karel Nové Město ohradí vysokou kamennou zdí,
00:12:43 jak budou psát tehdejší kronikáři,
00:12:46 a asi třemi desítkami vysokých věží.
00:12:50 Nové Město bude
00:12:52 největším městským založením té doby na kontinentě.
00:12:56 Se třemi náměstími, přičemž to největší z nich,
00:12:59 někdejší Dobytčí trh, dneska Karlovo náměstí,
00:13:02 je stále největším náměstím v evropských městech.
00:13:09 Karel samozřejmě ale má na mysli i jakousi ideovou polohu,
00:13:14 ideový rozměr toho nového založení,
00:13:17 on se bude snažit vytvořit z Prahy druhý Řím,
00:13:21 což je krásně čitelné na četnosti nejrůznějších církevních fundací,
00:13:26 které na půdorysu Nového Města vzniknou.
00:13:30 Karel sem povolá celou řadu klášterů,
00:13:34 bude tady zakládat kolegiální kapituly,
00:13:37 založí tady velmi hustou síť farních kostelů,
00:13:40 která se ostatně dochovala dodnes.
00:13:44 Na Novém Městě Karel založí také velmi významný církevní svátek,
00:13:47 který nazve svátkem Kopí a hřebů Páně,
00:13:51 a z toho svátku se vyvine nejvýznamnější pouť
00:13:55 na evropském kontinentě.
00:13:57 Mnohem významnější, než byla do té doby slavná pouť
00:14:01 ke svatému Jakubovi v Santiagu de Compostela.
00:14:04 Do Prahy se tím pádem budou sjíždět
00:14:07 pravidelně v době kolem Velikonoc desetitisíce poutníků,
00:14:11 jak budou psát zase tehdejší kronikáři.
00:14:14 Praha tím získá veliký hospodářský impulz,
00:14:17 protože poutníci se tady budou ubytovávat,
00:14:20 budou se stravovat, budou kupovat odpustky,
00:14:24 ale samozřejmě Karlovi šlo kromě těchto věcí o posílení
00:14:28 toho kultovního charakteru jeho hlavní pražské rezidence.
00:14:32 A to se mu povedlo jaksi beze zbytku.
00:14:35 A co ty to tady kreslíš? Můžu se podívat?
00:14:38 -Já dělám... tady jsem nakreslil dva hrady.
00:14:41 -No tak to krásně odpovídá té situaci v Praze, že jo?
00:14:44 Tady Pražský hrad a Vyšehrad,
00:14:46 který samozřejmě byl stejně luxusní.
00:14:49 Na Vyšehradě byl královský palác, byla tady celá řada kostelů, kaplí.
00:14:53 To, co známe dneska z Vyšehradu, je jenom smutný zbytek toho,
00:14:58 co Vyšehrad za Karla IV. představoval.
00:15:01 Vyšehrad byl na počátku 15. století totiž zničen během husitských válek
00:15:06 a od té doby už se vlastně nevzedmul
00:15:09 do té někdejší nádhery a významu.
00:15:13 -Já si kreslím tady Karla, a když se dívám na ty obrázky,
00:15:17 tak mi tam všude připadá takový jako sesedlý, takový s hrbem.
00:15:23 Víme vůbec, jak vypadal?
-To je docela dobrý postřeh.
00:15:28 Zhruba víme, jak vypadá,
00:15:32 protože o Karlovi se dochovala celá řada informací,
00:15:35 což neplatí o všech jeho vrstevnících.
00:15:39 Takže asi tím nejobšírnějším
00:15:41 byl florentský kronikář Matteo Villani,
00:15:44 který v době kolem roku 1360 píše,
00:15:47 že Karel byl spíše menší postavy, že byl přihrblý,
00:15:51 že měl hlavu předkloněnou dopředu, na krátkém silném krku,
00:15:55 což si ovšem protiřečí se zprávami antropologů,
00:15:59 kteří se zabývali tělesnými pozůstatky Karla
00:16:03 v 70. letech 20. století.
00:16:06 Podle nich byl Karel spíše vyšší postavy,
00:16:09 na svoji dobu měl 172 centimetrů výšky,
00:16:13 atletického vzrůstu bychom dneska řekli.
00:16:16 A mě vždycky fascinovalo,
00:16:19 kde je tedy ta příčina toho rozdílného líčení.
00:16:23 Karel kolem roku 1350 utrpěl těžké zranění během turnaje.
00:16:27 Ten turnaj si musíme představit jako běžný středověký turnaj,
00:16:31 kdy proti sobě na koni jedou dva rytíři
00:16:34 a smaží se toho druhého srazit dlouhým dřevcem.
00:16:38 To se povedlo Karlovu protivníkovi a Karel byl sražen ze sedla
00:16:43 a skončil v prachu turnajového kolbiště.
00:16:47 Při tom samozřejmě ale utrpěl velmi těžké zranění,
00:16:51 speciálně v obličejové části.
00:16:55 Ten dřevec ho zasáhl tady přesně do centra brady.
00:16:59 Při tom zvratu té hlavy si Karel roztříštil dva krční obratle,
00:17:05 a to díky kovové helmě, kterou měl na hlavě.
00:17:10 A při tom pohybu hlavy dozadu došlo k tomuto rozdrcení krčních obratlů.
00:17:17 Při tom samozřejmě byla poškozena také spodní čelist,
00:17:22 kdy tady ta část, která vlastně jde k těm kloubům, byla přeražena,
00:17:26 takže celá spodní čelist byla zaražena do obličeje.
00:17:31 A mám pocit, že tady ta socha z východního průčelí Mostecké věže
00:17:35 nám zaznamenává i cosi z těch trvalých následků,
00:17:38 které přece jenom po tom turnaji mu zůstaly.
00:17:42 My víme dneska, jakým způsobem se takováto poranění léčila.
00:17:46 Díky zachování středověkých lékařských trachtátů,
00:17:51 které vlastně zachovávají tu tradici té antické medicíny.
00:17:55 Byly přepisovány velice často.
00:17:58 A my víme, že třeba to poranění dolní čelisti se léčilo tak,
00:18:03 že se vzaly stříbrné nebo zlaté dráty, které se protkaly mezi zuby.
00:18:07 A prostým tahem za ty dráty
00:18:10 vlastně ta čelist byla vytahována do pozice,
00:18:14 v níž měla srůst, což asi nebylo moc příjemný.
00:18:17 Na straně druhé se dozvídáme i to,
00:18:20 jakým způsobem se léčilo to poranění krční páteře.
00:18:24 Poranění byla totiž vytahována za vlastní vlasy
00:18:26 a tím se ta páteř vlastně dostávala zase do polohy,
00:18:30 v níž měla tedy přijít k sobě.
00:18:33 Pro Karla to ale vůbec neznamenalo,
00:18:35 že by se přestal zúčastňovat turnajů.
00:18:38 Karel se velice rád zúčastňoval turnajů, on se velice rád bavil,
00:18:42 takže my víme, že na řadě jaksi velmi bujarých hostin
00:18:46 protancuje celé noci s nejrůznějšími ženami.
00:18:49 Víme, že se zúčastňuje i dalších turnajů,
00:18:53 dokonce v přestrojení, aby nebyl poznán,
00:18:56 protože ta jeho záliba v té profánní zábavě
00:19:01 mu byla vyčítána jeho vysoce postavenými vrstevníky.
00:19:05 V první řadě papežem Klimentem VI., který ho nabádá k tomu,
00:19:09 aby si více všímal důstojnosti, aby se odíval tak,
00:19:14 aby nevzbuzoval nějaké údivy,
00:19:18 aby nosil spíše delší šaty než kratší suknice,
00:19:22 aby se zdráhal zúčastňovat se tak často těch turnajů.
00:19:27 Takováto móda se samozřejmě dostala i do Prahy,
00:19:31 která přišla především s příchodem Karla IV. v roce 1333 do Prahy
00:19:36 a následně s Blankou z Valois
00:19:39 a která byla doprovázena celou řadou francouzských šlechtičen.
00:19:43 Dvorních dam, které samozřejmě tento typ módy nosily.
00:19:48 ZPĚV
00:19:52 -Já jsem vám tady jednak nakreslil, jak je takovej ten přihrblej.
00:19:57 -To se ti docela dobře povedlo. I tady s tím mírným podkusem,
00:20:01 protože jako trvalý následek toho poranění dolní čelisti
00:20:05 mu zůstal mírný podkus.
00:20:08 -Tady jsem si jenom nakreslil ten turnaj
00:20:11 a tady jsem si jenom skicnul, jak to asi mohlo vypadat.
00:20:15 -Je to naprosto přesný.
00:20:17 -A tady, to už je jenom taková trošku legrace.
00:20:21 Tady jsem udělal jenom, jak je vytahovanej za vlasy.
00:20:25 -Ne že by to bylo přesně takhle,
00:20:27 ale v každém případě to asi nebyl zákrok,
00:20:30 který bychom Karlovi dokázali dneska závidět.
00:20:47 Pokud byla Praha pro panovnickou koncepci Karla IV.
00:20:52 jakousi výkladní skříní, kterou se velice rád chlubil,
00:20:57 tak Norimberk byl hospodářskou základnou jeho vlády.
00:21:02 Je k tomu celá řada, řekněme, důvodů.
00:21:06 Norimberk ležel na kraji území,
00:21:10 která byla velice bohatá na železnou rudu.
00:21:14 A v Norimberku se železo zpracovávalo
00:21:17 v četných řemeslnických dílnách
00:21:20 a obchodem s těmi výrobky potom město
00:21:23 a tamní řemeslnictvo pohádkově bohatlo.
00:21:26 Toho bude samozřejmě využívat Karel.
00:21:29 Norimberští se neobejdou na straně druhé bez podpory Karla.
00:21:33 Karel jim povolí tady židovský pogrom,
00:21:36 respektive jim k němu pomůže. Celá řada privilegií
00:21:39 bude podporovat hospodářský rozkvět města Norimberku.
00:21:43 Na straně druhé to samozřejmě budou patriciové z Norimberku,
00:21:47 kteří se dokáží odvděčit Karlovi za jeho přízeň.
00:21:51 Když v roce 1373 si Karel bude chtít koupit marku Braniborskou,
00:21:55 tak těch 300 tisíc zlatých, které vyplatí Wittelsbachům,
00:22:00 mu právě poskytnou tady místní patricijské rodiny.
00:22:04 Tady ta rukavice má symbolickou hodnotu.
00:22:07 Ta rukavice nám totiž potvrzuje dojednanou úmluvu,
00:22:11 když třeba norimberští patriciové si jedou do Štrasburku
00:22:15 každoročně pro potvrzení obchodních privilegií,
00:22:18 tak také jako dar tam nechávají rukavice.
00:22:22 Zase jako symbolickému dotvrzení té úmluvy.
00:22:26 Tady ta rukavice je ještě specifická v tom,
00:22:30 že my jsme ji přivezli z malého městečka tamního muzea
00:22:34 tady v té krabici, kde ta rukavice tam byla nalepená.
00:22:38 A v podstatě ta strana, která byla vidět, je tady teď ukázaná.
00:22:43 Takže se zdálo, že máme před sebou v podstatě levou rukavici
00:22:47 a byla tedy spojována s Karlem IV.
00:22:50 My když jsme to restaurovali,
00:22:54 tak paní restaurátorka tu rukavici odlepila,
00:22:57 položila ji na tady tu stranu a v tom okamžiku jsme poznali,
00:23:00 že tedy to není rukavice z levé ruky, ale z pravé ruky.
00:23:04 A čím více jsme se tím zabývali, tak jsme přišli na to,
00:23:07 že asi s největší pravděpodobností to ani nebyla rukavice Karla IV.,
00:23:11 protože ten by svoji ruku do té rukavice vůbec nestrčil.
00:23:15 Takže jsem docela napnutý z toho, až budeme vracet ten předmět,
00:23:20 tak ve výpůjční smlouvě máme levou rukavici Karla IV.,
00:23:23 a budeme vracet pravou rukavici,
00:23:26 s největší pravděpodobností ne Karla IV.
00:23:30 Tak to nevím, jak se kolegové v Neustadtu na to budou dívat.
00:23:39 Hrad Karlštejn je největší mimopražskou fundací Karla IV.
00:23:44 Ten ho nezaložil v roce 1348, jak se dá všude dočíst,
00:23:49 to je jedna z těch četných mytologií,
00:23:51 které se kolem Karla a jeho aktivit vůbec vznášejí,
00:23:55 ale byl postaven už ve 40. letech
00:23:58 jako bezpečné útočiště pro panovníka.
00:24:01 Ten hrad doznal ale zásadní proměny.
00:24:04 Po roce 1350,
00:24:07 kdy Karel dostává do svého držení říšský ostatkový poklad,
00:24:11 včetně císařských korunovačních klenotů,
00:24:14 a Karel pro tady ten poklad vlastně nechává celý areál přestavět.
00:24:18 Karel byl velice zbožný,
00:24:21 on se už tak označil i ve svém životopise,
00:24:24 což je nesporně pravda. Karel věřil v zázračnou moc ostatků svatých,
00:24:29 takže byl hluboce středověce věřícím člověkem
00:24:32 a ne žádným humanistou, jak se starší literatura domnívala.
00:24:36 Nesmíme zapomenout na to,
00:24:39 že Karel shromažďování ostatků a té své víře dával
00:24:42 i velice rozsáhlý státně dynastický koncept.
00:24:45 On vždycky věděl přesně,
00:24:47 jaký ostatek chce získat a co s tím ostatkem udělá.
00:24:51 Takže se bude koncentrovat
00:24:53 na ostatky patronů Svaté říše římské.
00:24:56 Ze zcela logických důvodů, protože bude císařem Svaté říše.
00:24:59 Bude se koncentrovat na ostatky patronů českých zemí.
00:25:03 Zcela logicky, protože bude českým králem.
00:25:06 Ale to hlavní budou pašijové ostatky, což jsou památky
00:25:11 na poslední pozemské dny Ježíše Krista před tím,
00:25:15 než byl ukřižovaný, a krátce poté.
00:25:18 Ty Karel bude velice náruživě shromažďovat
00:25:22 a soustředí je právě sem do Karlštejna, do menší věže.
00:25:26 V roce 1357 tady založí karlštejnskou kapitulu
00:25:30 a kanovníkům dá za úkol, aby se starali jaksi duchovně
00:25:34 o ten jím shromažďovaný soubor pašijových relikvií.
00:25:38 Takže Karel shromáždí kromě těch dvou trnů z Kristovy trnové koruny
00:25:41 nebo částečky ze svatého Kříže třeba houbu Stefatonovu,
00:25:46 kterou měl být Kristus osvěžován na kříži.
00:25:49 Karel shromáždí i hřeby,
00:25:52 kterými měl být Kristus přikován ke kříži.
00:25:55 Částečků provazu, kterým bude připoután ke sloupu,
00:25:58 když jej bičovali, a tak dále.
00:26:00 Tady ten veliký soubor Karel dá do toho Zlatého ostatkového kříže
00:26:05 a vytvoří tak český ostatkový poklad,
00:26:08 který umístí do těchto prostor.
00:26:11 A pojď se mnou a já ti ukážu, kam konkrétně.
00:26:16 A do této přepychové kapličky Karel potom nechá
00:26:20 Zlatý relikviářový kříž Českého království umístit.
00:26:24 Tady do té oltářní niky na menzu.
00:26:27 Ta kaplička bude mít ale trošku bohatější historii.
00:26:31 Ta byla vysvěcena v roce 1357 jako kostel Panny Marie
00:26:35 a byla věnovaná karlštejnským kanovníkům.
00:26:38 I její výzdoba vypadala docela podstatně jinak.
00:26:41 Ona byla do výše okenního parapetu.
00:26:44 Zhruba do této výšky byla inkrustovaná zeď
00:26:47 drahými kameny z Ciboušova, což je v Krušných horách.
00:26:50 Zbytek stěny byl potom vyzdoben nástěnnou malbou.
00:26:54 My tady máme jediný zbytek, který se tady dochoval,
00:26:58 kromě panny Marie v té oltářní nice.
00:27:01 Tady ta část se dochovala proto,
00:27:03 že byla překryta významnou relikvií, totiž prknem z vozu,
00:27:06 na němž bylo převezeno mrtvé tělo svatého Václava
00:27:09 ze Staré Boleslavi do Prahy.
00:27:13 A ta druhá fáze ale následuje krátce poté,
00:27:16 už někdy kolem roku 1360,
00:27:18 kdy Karel potřebuje Zlatý kříž relikviářový umístit
00:27:22 do nákladně vyzdobeného prostoru, do jakési pokladnice.
00:27:26 Proto tedy nastává změna ve výzdobě.
00:27:30 Ty stěny budou až po klenbu vyzdobeny drahými kameny
00:27:34 a tady v nadpraží bude vymalovaná nádherná a slavná scéna
00:27:39 Karla IV. s Annou Svídnickou, jak pozdvihují svatý kříž.
00:27:44 Karel je tady pak zobrazen
00:27:47 jako svatý Konstantin, jako druhý Konstantin,
00:27:49 jeho manželka potom jako druhá svatá Helena.
00:27:52 Tedy ona, která našla Svatý kříž ve Svaté zemi.
00:27:58 Ta kaplička tedy bude velice významným prostorem,
00:28:01 který bude ale mít tyto dvě funkce.
00:28:05 Jednak pro karlštejnskou kapitulu
00:28:07 a potom jako pokladnice k umístění relikviářového kříže.
00:28:11 Nebude ale soukromou oratoří Karla IV.,
00:28:14 kdy tady tím otvorem dole se mu mělo podávat jakési jídlo.
00:28:18 To jsou úvahy,
00:28:20 které nemají vůbec žádnou oporu v historických pramenech,
00:28:23 a je to zase další z těch mýtů,
00:28:26 kterým je jaksi Karlova osobnost obklopena.
00:28:35 Často je diskutovaná vůbec otázka pravosti těch relikvií,
00:28:38 což dle mého soudu není vůbec relevantní otázka.
00:28:42 Rozhodně ve středověku by byla velmi rychle zodpovězena
00:28:45 prostřednictvím inkvizičního soudu,
00:28:48 a já si myslím, že těm památkám je podstatná intenzita té úcty,
00:28:53 zbožnosti, která z nich dělá to centrum zájmů křesťana
00:28:59 po celá ta staletí.
00:29:03 Kaple Svatého kříže ve Velké věži Karlštejna je srdcem celého areálu
00:29:09 a Karel ji nechal vysvětit v roce 1365
00:29:13 a vytvořil ji jako přepychové úložiště
00:29:16 pro říšský ostatkový poklad,
00:29:19 jehož hlavní relikvií bylo kopí svatého Longina,
00:29:22 kterým byl proklát bok Krista na kříži,
00:29:26 a součástí toho pokladu byly i císařské korunovační insignie.
00:29:30 S tou císařskou korunou Karel pak odjede 1355 do Říma,
00:29:34 kde se jí bude nechat korunovat římským císařem,
00:29:38 takže vystoupá na ten samý vrchol evropské nebo říšské politiky.
00:29:44 Celým tím konceptem té kaple
00:29:47 je v podstatě představa nebeského Jeruzaléma,
00:29:49 kdy po stěnách tady vidíme
00:29:52 polopostavy obyvatel nebeského Jeruzaléma,
00:29:56 tedy světic a svatých.
00:29:58 Podle tehdejších představ
00:30:00 v místech, kde jsou umístěny jak obrazy, tak ale i relikvie,
00:30:04 protože relikvie těch svatých byly vkládány do rámů těchto obrazů,
00:30:10 v den posledního soudu vstanou svatí z mrtvých
00:30:13 a budou se přimlouvat za spásu duše toho, který to objednal.
00:30:17 Takže Karel se jako by projektuje do centra této místnosti
00:30:21 a bude při tom myslet na spásu své vlastní duše
00:30:25 při druhém sestoupení Krista na zem v den posledního soudu,
00:30:29 kdy budou duše z mrtvých vstalých váženy a bude rozhodováno,
00:30:34 zda budou spaseny a dostanou se do nebe,
00:30:37 nebo budou zatraceny a skončí v pekle.
00:30:41 ZPĚV
00:30:57 Tady máme před sebou krásnou korunu z Cách,
00:31:00 což je korunovační insignie, kterou Karel nechal vytvořit
00:31:03 a do Cách ji přivezl v roce 1349. Koruna má některá specifika.
00:31:08 Jednak její obvod. Ona je nesmírně veliká, v obvodu má 67 centimetrů,
00:31:15 což ale koresponduje s obvodem lebeční části Karlovy hlavy.
00:31:20 Takže se to dá použít jako jeden z argumentů,
00:31:23 protože ta koruna byla používána pro Karlovu korunovaci.
00:31:26 A pak ta koruna po obvodu
00:31:29 má celou řadu fascinujících antických kamejí a gem.
00:31:33 Což je samozřejmě vidět nejlépe, když si ji tady přizvedneme.
00:31:38 To je odkaz k antickému císařství. Tady se Karel IV. snaží navázat
00:31:43 na svého velkého předchůdce Karla Velikého,
00:31:47 který přenesl tu myšlenku antického císařství na sever od Alp
00:31:51 a centrem své říše si udělal Cáchy.
00:31:53 To, co nás tady ale strašně zajímá, je tady ta centrální část,
00:31:57 kde v této části koruny je nádherná kamej s nahou ženskou postavou.
00:32:03 To samozřejmě není náhoda, to je program.
00:32:06 Jenom my stále tápeme nad tím, jak ten program, to poselství,
00:32:11 které nám tady Karel zanechal, rozšifrovat.
00:32:18 Karel byl doslova posedlý myšlenkou,
00:32:21 že se bude mezi Prahou a Lucemburkem
00:32:24 pohybovat po svých územích.
00:32:26 Proto celou řadu z nich také skupoval, nechal tam stavět tvrze.
00:32:30 Území mezi Norimberkem a Prahou získal v souvislosti
00:32:34 se sňatkem se svojí druhou manželkou Annou Falckou.
00:32:39 To byla dříve wittelsbachšská území
00:32:42 a z rodu Witteslbachů pocházel
00:32:45 Karlův veliký oponent Ludvík Bavorský, jeho předchůdce.
00:32:48 Tady za námi je hrádek v Laufu, hrádek svatého Václava,
00:32:53 který si Karel nechal postavit uprostřed území,
00:32:57 která získal pro Českou korunu právě v souvislosti se sňatkem
00:33:00 a následně se smrtí Anny Falcké v roce 1353.
00:33:04 Ten hrádek Karel několikrát navštívil,
00:33:07 je tady asi čtyřikrát nebo pětkrát archivně doložený.
00:33:11 V tom hrádku je nesmírně zajímavý interiér,
00:33:15 který je velice významný pro kulturní historii České koruny.
00:33:20 Takže se na to můžeme jít podívat.
-Jasně.
00:33:28 ZPĚV
00:33:31 -Tak tady jsme v samotném centru hrádku v Laufu.
00:33:36 To je ta místnost, do které jsem tě zval.
00:33:39 Zcela unikátní díky té výzdobě.
00:33:42 Tady na stěnách jsou v reliéfním provedení, v barvách,
00:33:46 znaky nejvýznamnějších členů české společnosti,
00:33:51 respektive společnosti Českého království.
00:33:55 My nevíme přesně, k čemu sál tady sloužil,
00:33:59 protože tady za rohem je veliký reprezentativní rytířský sál.
00:34:04 Uvažuje se o tom, jestli toto nebyl, řekněme, trůnní sál Karla,
00:34:09 ale jisti si nejsme.
00:34:11 -Takže tady přijímal návštěvy.
00:34:14 -Pokud to byl trůnní sál, tak by tady asi přijímal návštěvy.
00:34:18 -Já jsem ale slyšel, že se k těm návštěvám choval trošku podivně.
00:34:21 Tak jako povýšeně, přezíravě. Co je na tom pravdy?
00:34:24 -No to asi myslíš tu zmínku,
00:34:27 kterou připomíná florentský kronikář Matteo Villani,
00:34:31 který nám skutečně zachoval zprávu, velice zajímavou, o tom,
00:34:34 jak se Karel choval. On píše o tom,
00:34:37 že Karel své návštěvy přijímal samozřejmě v trůnním sále
00:34:40 na vyvýšeném místě, kde seděl na trůnu.
00:34:44 K němu přichází buď posel a nebo přímo ten pán
00:34:47 a začíná mu cosi sdělovat v pokleku.
00:34:50 Karel ale, jak píše Matteo Villani, nikdy nenavázal s tím,
00:34:55 který k němu hovořil, vizuální kontakt.
00:34:58 On se na něj vlastně vůbec nedíval.
00:35:01 V podstatě se nedíval ani na dvořany,
00:35:03 které k této příležitosti nechal do sálu svolat.
00:35:07 A jako by pohrdavě se díval nad hlavy všech zúčastněných,
00:35:12 což muselo působit asi hrozně arogantně.
00:35:15 Karel samozřejmě tím vyjadřoval
00:35:18 určitou hierarchii středověké společnosti.
00:35:21 On byl tím císařem. Ale kronikář pokračuje, a to je hrozně zajímavé.
00:35:26 On píše, že Karel, přestože budil tento dojem jakéhosi nezájmu,
00:35:31 tak ale ho vlastně velice zajímalo to, co mu ten dotyčný říká.
00:35:35 Protože on dokázal rychle a velmi přesně na to reagovat.
00:35:39 Karel byl velikým hráčem. Karel hrál před všemi,
00:35:43 Karel si byl vědom svého postavení, Karel věděl,
00:35:47 jak strukturovaná je středověká společnost.
00:35:50 A dokázal to svojí gestikou, výrazem,
00:35:54 všemožnými způsoby dávat najevo.
00:35:56 Takže k tomu se ještě pojí jedna věc,
00:35:59 že ten kronikář píše, že Karel při přijímání takovýchto návštěv
00:36:03 si vyřezával cosi z vrbových proutků.
00:36:07 Moc nevíme, jak si to vysvětlit. Pokud bychom nevěděli,
00:36:11 že kolem roku 1350 utrpěl ten těžký turnajový úraz.
00:36:16 Dá se docela dobře uvažovat o tom,
00:36:19 že to vyřezávání a práce s prsty byl určitý prostředek rehabilitace
00:36:26 po tom těžkém zranění, kdy víme, že Karel byl řadu měsíců ochrnutý
00:36:30 a připoután na lůžko.
00:36:33 Ale pojď tady ještě, já ti ukážu ještě jednu věc,
00:36:36 která to, o čem jsme hovořili, jenom doplní.
00:36:40 To je zajímavé místo.
00:36:43 Jednak tady pokračují šlechtické rody, ale to hlavní je toto,
00:36:46 což je reliéf s patronem českých zemí, se svatým Václavem.
00:36:51 Což je unikátní výzdoba
00:36:55 tady v té jinak heraldicky vyzdobené místnosti.
00:37:00 Motiv svatého Václava se objeví ale na hrádku v Laufu ještě jednou,
00:37:05 a to na hlavním průčelí,
00:37:08 kde nad vstupní branou bude další socha tohoto zemského světce.
00:37:12 A není pak náhodou, že hrádek se také někdy nazývá
00:37:16 Hrádkem svatého Václava, v němčině Wenzelsburg.
00:37:23 Židé ve středověku byli pod ochranou panovníků vůbec,
00:37:28 což mělo samozřejmě svoje důvody,
00:37:31 protože to byla židovská část obyvatelstva,
00:37:34 která směla obchodovat s penězi. Křesťanům to bylo zapovězeno.
00:37:37 Začne se to měnit na přelomu 13. a 14. století,
00:37:40 ale to si řekneme až vevnitř.
00:37:55 -A co se tedy vlastně změnilo v tom 14. století?
00:37:59 -Stále častěji se křesťané budou chtít uplatnit na trhu s penězi.
00:38:03 Takže najednou budou vystupovat
00:38:06 vůči židovské části obyvatelstva jako konkurenti nebo naopak,
00:38:09 což povede ke zvyšování společenského napětí.
00:38:13 V roce 1349 budou sužovat
00:38:16 v podstatě všecka říšská města obrovské židovské pogromy,
00:38:20 což bude mít vazbu na rok předchozí,
00:38:23 kdy bude populace evropská decimovaná
00:38:27 obrovskou těžkou morovou ránou a Židům bude podsouvána vina.
00:38:31 Bude jaksi šířena informace o tom, že oni jsou těmi,
00:38:35 kteří budou otravovat vodu ve studních
00:38:38 a z té otrávené vody se pak bude šířit ta nemoc.
00:38:42 Takže v té Praze se Karel opravdu bude snažit to jaksi tišit
00:38:45 a vztah k židovské obci bude vlastně velice pozitivní.
00:38:49 Úplně jinak tomu bude v Norimberku, samozřejmě.
00:38:52 -Já jsem si udělal takovou skicu. Tady jsem udělal skicu synagogy.
00:38:57 Tady jsem nakreslil dva Židy.
-To vypadá docela přesně.
00:39:01 -Tady jsem si vymyslel takovou jako ilustraci,
00:39:04 kdy tady vlastně sedí ten Karel
00:39:06 a pod ním je to město, kde je ten pogrom.
00:39:09 -Řekněme ale, že by to mohlo být to náměstí právě v Norimberku
00:39:13 a že vlastně to je jaksi židovská čtvrť,
00:39:16 kterou jsi tady zachytil.
00:39:19 Teď jsme na Starém trhu v Norimberku,
00:39:22 kde to bylo opravdu jinak, protože Karel na tomto místě,
00:39:25 kde stálo kdysi židovské osídlení, židovská čtvrť,
00:39:30 nechal zbořit staré domy a postavit tady to tržiště.
00:39:35 Za námi potom máme kostel,
00:39:38 který Karel nechal zřídit na místě někdejší synagogy.
00:39:42 To je velice problematická událost v historii, v životopisu Karla IV.,
00:39:47 kdy víme, že Karel ještě v roce 1349 na samém začátku
00:39:53 potvrdí místním Židům v ochranném dopise veškerá práva
00:39:57 a jaksi svrchovanou ochranu panovníka.
00:40:01 Krátce nato, asi tři měsíce nato, ho v Praze ale navštíví
00:40:04 dva příslušníci městské rady tady v Norimberku,
00:40:07 žádají ho o vydání trhového privilegia,
00:40:10 které jim Karel poskytne. Tím jim povolí zřídit tady tržiště,
00:40:14 ale k tomu, aby tady bylo zřízeno, se musí zbořit právě židovská čtvrť
00:40:19 Na místě staré synagogy potom Karel nechá postavit Mariánský kostel,
00:40:23 který zasvětí památce své rodiny.
00:40:27 Ale teď se pojď podívat, já ti ukážu, jak vypadá vevnitř.
00:40:34 Karel zakládá kostel Panny Marie v roce 1355, krátce poté,
00:40:38 co se nechá korunovat v Římě ve svatopetrské bazilice císařem.
00:40:44 Tedy dosáhne na samý vrchol politické dráhy.
00:40:47 Je strašně zajímavé,
00:40:50 že Mariánský kostel v Norimberku založí po vzoru katedrály v Cáchách
00:40:55 Ta byla totiž velice významným poutním místem panny Marie
00:40:59 a Karel se bude v Norimberku snažit založit
00:41:03 druhé velice významné mariánské poutní místo právě tady.
00:41:07 Petře, a představ si,
00:41:09 že kostel Panny Marie byl postaven během třech let.
00:41:13 1355 ho založí a v létě 1358 už je vysvěcený.
00:41:18 Z původní výzdoby se tady v chóru dochovala
00:41:21 sochařská skupina klanění tří králů tady na té stěně.
00:41:25 To je velmi oblíbená ikonografie Karla IV.,
00:41:28 kde on se jako jeden z východních mudrců nechá i zobrazovat.
00:41:32 A tady potom naproti vidíš svatého Václava.
00:41:36 To, co je hrozně zajímavé, je ten znak,
00:41:40 který je pod nohami českého patrona.
00:41:43 To je znak rodiny Stromerů,
00:41:45 což byla velice významná patricijská rodina.
00:41:49 Jeden z této rodiny, Ulrich Stromer,
00:41:52 jde v létě 1349 do Prahy si pro to trhové privilegium.
00:41:55 A bude to tato rodina,
00:41:57 která z židovského pogromu tady v Norimberku bude taky profitovat.
00:42:01 Karel jim totiž dá jeden z rozsáhlých židovských domů
00:42:05 nedaleko právě tady od kostela Panny Marie.
00:42:09 A tady ještě je na to památka.
00:42:20 Tady ten arkýř je poslední viditelnou částí
00:42:24 někdejších středověkých budov univerzity,
00:42:28 kterou Karel v Praze založil v roce 1348.
00:42:32 Ono se někdy spojuje to založení
00:42:35 s jakousi abstraktní láskou Karla ke vzdělání,
00:42:39 ale ono to mělo v podstatě prozaičtější, pragmatický aspekt,
00:42:45 na který se někdy zapomíná.
00:42:48 Karel totiž potřeboval si vychovat vzdělané a loajální úředníky,
00:42:50 kteří by mu dobře spravovali jeho majetek.
00:42:53 Takže celé to založení Karlovy univerzity
00:42:57 je pro Prahu strašně významné.
00:42:59 Byla to nejstarší univerzita na východ od Rýna
00:43:02 a na sever od Alp, ale nebyla jediná.
00:43:04 Karel jich založil asi sedm nebo osm.
00:43:07 Kromě jiného i v toskánské Lucce, což je velice významné město,
00:43:11 ke kterému Karel přirostl i jiným způsobem.
00:43:25 Socha panny Marie z kostela svatého Paolina v Lucce,
00:43:29 opředená mnohými tajemstvími,
00:43:32 protože zcela jistě jde o sochu vytvořenou v Praze z vápence.
00:43:37 My ale nevíme přesný kontext jejího darování do toskánské Luccy.
00:43:43 Snad jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení by mohlo být to,
00:43:47 že Karel IV. získává z kostela svatého Paolina
00:43:50 relikvii patronátního světce,
00:43:53 kterou ovšem nedaroval tam, kam bychom to očekávali,
00:43:56 buď na Karlštejn nebo do pražské katedrály,
00:44:00 ale daroval ji lužickému městu,
00:44:02 které je po toskánské Lucce dosud nazýváno Lukau.
00:44:06 Snad z vděčnosti potom Karel v 70. letech ještě daruje
00:44:11 do toho kostela v toskánské Lucce tady tu fascinující sochu,
00:44:15 která pro dějiny umění je nesmírně významná,
00:44:18 protože nám v podstatě mění chronologii toho,
00:44:22 čemu se říká krásný styl, tedy tvorby z doby kolem roku 1400,
00:44:25 kdy Praha byla slavná právě vytvářením soch z bělohorské opuky.
00:44:31 Ty byly velmi žádaným zbožím na uměleckém trhu
00:44:36 a v podstatě zaplavily celou Evropu v té době.
00:44:40 Karel se samozřejmě nesmírně bude snažit o to,
00:44:44 aby získal následníka trůnu.
00:44:48 Jeho prvorozený syn zemře, aniž by mu byl jeden rok.
00:44:51 A pak se mu narodí Václav
00:44:54 a Karel bude tomu Václavovi se smažit vytvořit takové podmínky,
00:44:58 aby se bez problémů dostal na vrchol evropské politiky.
00:45:02 Takže ve dvou letech ho nechá korunovat českým králem
00:45:06 tady na Pražském hradě
00:45:09 přes protesty pražského arcibiskupa.
00:45:12 Tomu to ale nebude nic platné a Karel si prosadí svou.
00:45:16 V roce 1376 pak Karel ještě podplatí říšské kurfiřty,
00:45:19 volitele římského krále, aby zvedli hlas pro Václava
00:45:23 jako jeho následníka na trůnu římského krále, což se mu povede.
00:45:29 ZPĚV
00:45:38 Je hrozně zajímavé,
00:45:40 že na konci života jako by si Karel uvědomoval,
00:45:43 že Václav asi není zrovna ten ideální nástupce trůnu.
00:45:47 Já mám zato, že Karel si musel uvědomovat,
00:45:50 že to možná bude spíš ten Zikmund, který převezme otěže nástupnictví,
00:45:55 ale pokrevně to byl Václav, který byl jaksi na řadě,
00:46:00 takže si to musel vyzkoušet v té říši.
00:46:03 A my máme takovou zajímavou zprávu z kroniky říšského města Met,
00:46:09 kde se Karel zřejmě zastavil při zpáteční cestě z Paříže,
00:46:12 která nás informuje o tom,
00:46:16 že Karel měl velmi, řekněme, intimní sebereflexi
00:46:20 při rozhovoru s jedním měšťanem v Metách,
00:46:24 kdy dokonce se jako by omlouvá Svaté říši za to,
00:46:27 co jí způsobil tím,
00:46:30 že tak vehementně se snažil prosazovat Václava IV.
00:46:33 Jeho tělo bude oplakáváno
00:46:36 a balzamováno po dobu 11 dnů na Pražském hradě
00:46:39 a pak se vydá v dlouhém pohřebním průvodu na cestu Prahou.
00:46:44 Ten průvod bude trvat čtyři dny
00:46:47 a čtvrtý den se vrátí do katedrály svatého Víta,
00:46:50 kde bude po velmi slavné pohřební ceremonii
00:46:54 Karlovo tělo uloženo do královské krypty
00:46:58 a Karel spočine tedy na místě, které si sám vybral,
00:47:01 protože katedrálu svatého Víta si on zvolil
00:47:05 za místo svého posledního odpočinku.
00:47:08 -Děkuju za úžasný povídání. Hele, já běžím kreslit, děkuju moc.
00:47:14 -Já jsem moc zvědavej na to, co vytvoříš.
00:47:17 -Dám vědět, ahoj.
-Měj se hezky.
00:47:20 Je zarážející, že my nevíme dodnes,
00:47:23 kde stál náhrobek Karla IV., jeho nadzemní část.
00:47:27 My nevíme, kde stály náhrobky jeho čtyř manželek,
00:47:31 kde byl pohřben, kde byl náhrobek jeho syna Jana Zhořeleckého.
00:47:37 Tady to je záhada, na niž se těžko dneska již hledá odpověď.
00:47:43 Přesto, důvodem, který se mi zdá jako asi nejpodstatnější,
00:47:48 je střet Karla IV. s Habsburky.
00:47:52 K tomu bychom se museli vrátit do roku 1360,
00:47:55 kdy se Karel utká se svým zetěm,
00:47:58 s velice ambiciózním Rudolfem IV., habsburským vévodou,
00:48:03 kterého přistihne inflagranti v uvozovkách
00:48:08 při podvádění, při falšování listin,
00:48:12 kterými se Rudolf chce jaksi přisvojit jednak tituly,
00:48:17 které ale Habsburkům nenáležely, arcivévodský titul.
00:48:21 Habsburkové byli vévodové.
00:48:25 Na straně druhé v dalším privilegiu, které Rudolf zfalšuje,
00:48:28 si přisvojí právo pyšnit se královskými korunovačními klenoty,
00:48:32 což Habsburkům také samozřejmě nenáleželo.
00:48:36 My víme, že Karel IV.
00:48:39 byl v tom habsburském prostředí vnímám velmi kriticky.
00:48:42 První, kdo se ke Karlovi bude vyjadřovat,
00:48:46 bude habsburský dvořan Aeneas Piccolomini,
00:48:48 pozdější papež Inocenc,
00:48:51 který ještě ve Vídni napíše světovou kroniku kolem roku 1440
00:48:55 a tam napíše, že Karel by byl býval velkým císařem,
00:48:59 kdyby se staral stejně tak dobře o Svatou říši,
00:49:02 jako se staral o České království. Velmi nehistorický pohled,
00:49:06 protože Karel se staral stejně tak dobře o České království,
00:49:10 jako se staral o Svatou říši římskou.
00:49:14 A pak se dostáváme do 16. století,
00:49:18 kde Ferdinand I. nařídí zřídit novou habsburskou hrobku
00:49:22 tady ve východním chóru katedrály svatého Víta.
00:49:26 Sám ji ale nedokončí. Dokonči ji až Rudolf II.
00:49:31 Ta hrobka se sama začne stavět za Maxmiliána II.
00:49:36 Jejím autorem bude nizozemský sochař,
00:49:39 to vidíte tady na pozadí, Alexander Colin.
00:49:43 Ta hrobka bude dokončena v roce 1589.
00:49:46 Není vůbec vyloučeno,
00:49:48 že v souvislosti se zřizováním Habsburského mauzolea
00:49:52 byly odstraněny právě lucemburské náhrobky.
00:49:56 A ta celá příhoda nebo to celé dějství se uzavírá za Rudolfa II.,
00:50:01 který v roce 1589 nechá vyzdvihnout tělesné pozůstatky všech,
00:50:07 kteří byli pohřbeni v královské lucemburské hrobce
00:50:11 pod hlavním oltářem východního chóru katedrály,
00:50:15 a nechá je umístit pod Habsburské mauzoleum,
00:50:19 takže Karel IV., čtyři manželky, Jan Zhořelecký,
00:50:23 ale také Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad
00:50:27 jsou od konce 16. století pohřbeni ne tam,
00:50:31 kde byly původně uloženy jejich tělesné pozůstatky,
00:50:33 ale tady pod Habsburským mauzoleem,
00:50:37 které nechal takto dokončit Rudolf II.
00:50:41 Jako by se nám tady uzavíral ten příběh
00:50:45 střetu Karla IV. s Habsburky,
00:50:49 což je samozřejmě překvapující v osobnosti Rudolfa II.,
00:50:53 který se jinak ke Karlovi odvolává, on si ho bude vážit,
00:50:58 Rudolf II. bude chtít opravovat Karlštejn
00:51:01 a bude se odvolávat ke svému velkému předkovi.
00:51:05 Takže on si Karla bude vážit,
00:51:07 ale v podstatě jeho tělesné pozůstatky nechá přemístit
00:51:11 do Habsburského mauzolea a na tom místě v podstatě
00:51:14 ty ostatky po další staletí tedy budou setrvávat.
00:51:30 Skryté titulky: Miloš Kostner Česká televize 2017
Nejslavnější český panovník trochu jinak, než jak ho známe z učebnic, pohledem ředitele Národní galerie v Praze, v souvislosti s ojedinělou česko-bavorskou zemskou výstavou. Režie M. Herz
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3