Hořící peklo hluboko pod povrchem

Dukla 61 připomene katastrofu, která otřásla Československem

Před sedmapadesáti lety obrátilo datum s dvojí sedmičkou život v nejmladším městě republiky, v Havířově, vzhůru nohama. 7. 7. 1961 se totiž Důl Dukla proměnil v hořící peklo, které pohltilo životy 108 horníků. K největší poválečné důlní katastrofě v Československu se vrací dvojdílný film Davida Ondříčka Dukla 61 s Marthou Issovou a Markem Taclíkem v hlavních rolích.

Dvoudílný televizní film zachycuje osudy rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století, která měla být zapomenuta. Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Rok 1961. Gagarin letí do vesmíru a všechno je možné. V nejmladším městě republiky, Havířově, se lámou rekordy i charaktery – ve jménu hvězdy zářící nad výkladní skříní regionu, dolem Dukla, kde se chystají přejít z šestidenního pracovního týdne na pětidenní. Právě zde je nejkvalitnější uhlí, které je třeba v zájmu socialistického hospodářství vytěžit. Za každou cenu. Rodinné drama o odpovědnosti, ztrátách a smíření.

Milan Šlachta je revírníkem na Dole Dukla, jeho žena Marie je v domácnosti. Jejich osmnáctiletý syn Petr čeká se stejně starou dívkou dítě. Aby získal byt a zajistil svou rodinu, nastupuje do stejného dolu jako otec. Dne 7. 7. 1961 vypukne v dole požár. Uprostřed něj otcové, manželé, synové, kamarádi i nepřátelé, kluci mající před svatbou, muži těšící se na důchod. A na povrchu? Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí.

„Dukla 61 je projekt, jehož zárodek jsme před třemi lety s Jakubem Režným našli na jedné stránce, v jednom odstavci legendární knihy Ivana Landsmanna Pestré vrstvy. Katastrofa nebývalých rozměrů, o které se v širší společnosti neví,“ říká o počátcích práce na projektu jeho kreativní producent Michal Reitler a pokračuje: „Jakub pak strávil mnoho týdnů s pamětníky událostí, vytvořil rozsáhlou rešerši a s Matějem Podzimkem pak dvoudílný scénář.“

Scénář Jakuba Režného a Matěje Podzimka převedl do filmové podoby David Ondříček, který uvádí: „Nechtěl jsem, aby Dukla 61 byla intelektuálním filmem, který zahlcuje diváka informacemi. Chtěl jsem natočit silný, emotivní film, kde se doslova přeneseme do prostředí havířů v roce 1961. Chtěl jsem, aby to byl film co nejopravdovější.“ Scenárista Jakub Režný k autenticitě a faktické věrohodnosti snímku říká: „Při psaní jsem vycházel z technických rekonstrukcí události, vypracovaných báňskými odborníky a vzpomínek pamětníků, kterých se tragédie na Dole Dukla dotkla osobně. Film by nevznikl bez pomoci členů Klubu přátel hornického muzea z Havířova, kteří mi pomohli zorientovat se v ‚havirně‘“.

„Přiznám se, že než jsem přečetla scénář k Dukle 61, neměla jsem o té tragédii ani tušení,“ říká představitelka hlavní ženské role Martha Issová a pokračuje: „Pro mne je na tom silné, že je to příběh lidí, kteří skutečně žili a zemřeli kvůli lidskému selhání, navíc se o tom ještě nijak moc nemluvilo a tak mám pocit, že naším filmem můžeme přinést klid jejich duším i srdcím těch, kteří tu po nich zůstali.“ Ačkoli je důl výhradně mužským prostředím, věnuje se film výrazně také ženským postavám. Spoluscenárista Matěj Podzimek to zdůvodňuje: „Havíři se v mnohém podobají vojákům. Ale každý večer nebo ráno se vracejí domů a jejich otrlost není ničím ve srovnání s tvrdostí těch, které na ně celý den čekají. To jsme nemohli minout.“