Putování k neznámým pramenům známých řek s Luďkem Munzarem (2004). Režie B. Ludvík

Vodácky využitelných řek jsou u nás desítky, za všechny jsme vybrali tři: Sázavu, Lužnici a Ohři. Zajímalo nás, jak vypadají prameny těchto, na dolním toku tak zalidněných, řek. Zjistili jsme, že platí jakási nepřímá úměra - čím vodácky využívanější řeka, tím zapomenutější pramen. Naštěstí Lužnice a Ohře pramení v Rakousku a v Německu a tamní turisté jsou pověstní svou pečlivostí. Za pramen Sázavy je tradičně považován rybník Velké Dářko a s tím jsme se nehodlali smířit - vždyť Velké Dářko má své přítoky. Jeden z nich, pramenící malebně v kořenech stromu, jsme vybrali za možný pramen Sázavy. Ale rozhodnutí o opravdovém prameni bychom rádi nechali na odbornících.
Je to příznačné. O prameny českých vodáckých řek se nám vzorně postarali - Němci. My sami se o pramen své Sázavy postarat neumíme. Ani se nenamáháme ho najít...
Čím víc lidí řeku používá, tím míň lidí si vzpomene na jejich pramen. A tak je pramen nejvodáčtější řeky Sázavy nejopuštěnějším místem na světě. Jako by řeka nestála za péči celá. Jako bychom neuměli pochopit věci v jejich celistvosti, jako bychom neuměli pochopit lidský život od zrození po smrt. Možná to opravdu je náš problém a řeky nám dávají jedinečnou možnost se ho naučit řešit.
Čistou mysl a nezkalený pramen.
Motto:
Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny.
Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek.
Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká, a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí.
Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána, a podívejme se, jaká jsou dnes.
Pojďte s námi zpět k pramenům.
Stopáž20 minut
Rok výroby 2005
 ST 4:3
ŽánrDokument