Film o cestě vozíčkářky Míši po Altaji není cestopisem v pravém slova smyslu. Spíše výzvou a inspirací. Připravil K. Čtveráček
00:01:28 To je reálná vzpomínka na naši pouť Altajem.
00:01:36 Aby nám nějaká neunikla.
00:01:45 Víš, kdo nám sloužil k uložení květinek jako herbář?
00:01:52 Tolstoj, koukni na to.
00:01:55 Původně jsem si myslela, že si ho bereme,
00:01:59 abysme si ho přečetli, ale nakonec se z něj stal herbář.
00:02:22 19:10, letiště. Paráda, stihli jsme odbavení,
00:02:27 poslední necelá hodina do odletu, ale jdeme na panáka.
00:02:36 Odbavujeme se, letenky máme správně.
00:02:40 S vozíkem počítají na obě letadla. Funguje skvěle, žádný problém.
00:02:45 Palubní lístky na druhé letadlo nám nedají.
00:02:49 Oznámili nám v Bělehradě, že Aeroflot,
00:02:53 ruská letecká společnost, vozíky nepřijímá.
00:02:57 -Jestli tady zůstaneme,
00:03:00 tak budeme spát v postýlkách s péřovejma peřinkama.
00:03:03 MLUVÍ ANGLICKY
00:03:11 -Tak jsme spali v dětském koutku s dalšími spolucestujícími.
00:03:29 19. července v Moskvě.
00:03:50 Ruské metro je metro palácového typu, mramorové, chladné.
00:03:55 Srpy, kladiva a Leninové přítomni, nejen v metru.
00:03:59 Bezbariérovost metra v Rusku
00:04:02 řeší instruktáží, jak správně jezdit na eskalátorech.
00:05:12 -Ale Ingmarovi to tady fakt sekne a je krásně vostrej.
00:05:16 Tak z toho mám radost.
00:05:19 To je Ingmar s Vasilem, teď se nám klube.
00:05:22 Ještě tak 10 minut mu dáme a krásně se vybarví.
00:05:37 -Za chvíli má přijet ten náš velkej pojezd.
00:05:40 Vůbec nevím, kdo tuhle blbost vymyslel.
00:05:44 Strávit 3 dny ve vlaku.
-Prodloužený víkend ve vlaku.
00:05:47 -21. července nastupujeme do Transsibiřský magistrály.
00:05:56 Vybaveni igelitkami vypadáme jako skupina cikánských bezdomovců.
00:07:07 -Já myslím, že až budeme mít auťák, můžeme tam vesele nakupovat.
00:07:15 Tak dobré chutnání.
-Děkujeme.
00:07:27 -Zjištění, driftujeme sami. Krajina vypadá jako v Kersku.
00:07:31 Břízy a zase jen břízy.
00:08:36 -To totiž bylo tak, že jsem to tady měla
00:08:39 přesně nastavený a ten vlak potom popojel.
00:09:28 -Druhý den ve vlaku.
00:09:30 Sedánek na vozíku, hra mariáše
00:09:33 a plán cesty do jídelního vozu.
00:09:36 Realizace na dvou kolech za pozornosti celého vagónu.
00:09:45 Víc doprava, víc doprava.
00:10:05 Jsme tady, jupí.
00:10:12 Je pravda, že tahle jízda byla teda hodně extra.
00:10:18 Ale zase jsme je tady vyburcovali k pohybu trochu.
00:10:33 Tak mi přišlo, že jsme tam způsobili pořádnej rozruch.
00:10:37 V Transsibiřský magistrále.
00:10:40 Setkali jsme se tam s britskejma cestovatelkama,
00:10:44 které v sedmdesáti letech cestovaly z Moskvy až do Pekingu.
00:11:32 MLUVÍ RUSKY
00:11:51 23.7. přijíždíme do Novosibirsku,
00:11:55 v poledne rozloučení s Margaritami a Karel náš výstup komentuje:
00:12:00 Za 40 minut to musíme vykydat na peron,
00:12:03 i kdybychom nebyli připraveni.
00:12:41 -Tak, prosím, ale na místa!
00:12:44 -Chybíte mi tady, paní fotografko.
00:13:06 Kam tě dáme?
00:13:12 Abys měl dobrej výhled, kámo.
00:13:22 -Cappuccino, Moccacino i caffe latte.
00:13:35 -Tak je to tady, Ingmare, hurá! Máme Cappuccino.
00:14:13 -To je Ingmar a tohle je Ingmarka.
00:14:17 Ingmar s Ingmarkou jsou právě sourozenci.
00:14:21 Mamka jela na Altaj na výlet, a já jsem jí dala Ingmara,
00:14:26 a nechala jsem si Ingmarku, aby Ingmar mamku ochránil,
00:14:30 a abysme byly k sobě blíž.
00:14:40 -V pátek opět vykydnutý na peron v Bijsku, leje a kopce nikde.
00:14:49 Cesta do města, centrum nenalezeno a auto nesehnáno.
00:14:54 A k jídlu zase pirohy.
00:15:31 Pokračujeme směr Altaj, do Gorno-Altajska,
00:15:35 hlavního města Altaje.
00:15:38 Setkání s Tomášem, Čechem žijícím na Altaji.
00:15:42 -Musíme je rozesmívat. Míšo, zpívej!
00:15:46 Připravit, pozor.
00:15:53 40 minut si počkejte, pak se tam krásně vybarvíte.
00:15:57 Teď kdyby vám nevadilo, tak všichni najednou?-Jasně.
00:16:01 Ne, tam není ještě nic. To se vybarví teprve.
00:16:08 -Holky, běžte k Míše.
00:16:18 Tak, jste připravený?
00:16:21 Karla máme v pozadí.
00:16:28 -To je novej polaroid?
-Ne, tohle je starej, 76 rok.
00:16:47 Vlastně co fotka, to experiment. Nikdy nevíš, co z toho vyleze.
00:16:57 -Tady jsou ty jezera, jo.
00:17:00 Tady vidíš, jak to vede kolem těch jezer
00:17:03 a tady všude se dá víceméně nějak tábořit, no.
00:17:08 Každopádně tady někde by stálo za to zatábořit,
00:17:12 protože tady jsou fakt hezký ty pohledy.
00:17:15 Ono naštěstí jde tábořit skoro všude.
00:17:18 Dokonce snad údajně, podle National Geographic,
00:17:22 tak ten Čujskej trakt byl zařazenej mezi 10 nejhezčích cest na světě.
00:17:30 -26.7. si pro nás přijel altajský guru Vladimír
00:17:35 se svým japonským Meďákem.
00:17:44 Slejvák, no to bude výlet.
00:18:14 Už jsme mohli bejt na Bajkale.
00:18:26 -Míšo, čti. RUSKY
00:18:35 -V Seminském sedle památník dobrovolného připojení
00:18:38 Altajské republiky k Rusku roku 1756.
00:18:45 Vyslanci k carevně Kateřině požádali o připojení,
00:18:49 jinak by nejspíše byli požráni Mongoly či Číňany.
00:18:56 -Máte tam i mohylu?
-Mám tam všechny mohyly.
00:19:06 I Míša tam je, vždyť je to širokoúhlý.
00:19:17 -Tahle je dobrá.
00:19:41 -Do květinek!
-Tady jsme!
00:19:57 -Já se snažím, zašlo ti sluníčko.
-Každá květinka se usmívá.
00:20:01 -Jenže já jsem pěknej bodlák.
00:20:09 -Mám to, pěknej záběr.
00:20:36 Květinko?
00:20:43 Naše květina začala pózovat.
00:21:12 Tak nejezděte tak rychle.
-Já jdu odtud.
00:21:25 -Dobrý, jste v pohodě?
00:21:32 -To je bolest.
-Nohy? Je to ledárna?
00:21:48 -Teď ses snesla Honzíkovi k nohám.
-Ááá!
00:21:52 -Ležíš mu u nohou. Chceš umejt hlavičku?
00:22:02 Počkej, počkej, vyždímeme.
-No, na mě.
00:22:06 -Vymáchali jste Ingmara, že Míšu, ale Ingmara.
00:22:10 Počkej, poteče jí to za krk. I když, proč ne.
00:22:13 A Ingmar je taky umytej.
00:22:19 -Už jsou tady zase ty břízky.
00:22:22 Jako v Kersku.
00:22:53 Oni mě hoděj do takový ledárny.
00:23:21 Paní umělkyně, já nevidím.
-To je teda opravdu výstava.
00:23:28 -Jak tam je ten prst v tom.
-Kde se tam vzal prst?
00:23:31 -Kde?-Tady.
-Vy jste na to šáhnul.
00:23:35 -Krásnou kompozici jste vymyslela.
-Vy jste to krásně nafotografovala.
00:23:43 -Jsou hezký. I támhleta je dobrá.
00:23:47 -Je v té fotografii prostě všechno.
00:23:50 Kus nebe modrého, sluníčko, to je někde tady.
00:24:03 -Někdo jede. Vladimír.
00:24:20 -Tam doskáčeme.
00:24:42 -Jeskyně? Aha. Nahoře jako, jo?
00:25:02 -Honzíku, vrať se! Tady nocujeme.
00:25:22 -Krásný dřevo jste přinesli.
00:25:45 -Tam pořád už asi hodinu civíme, i když je to pořád stejný.
00:25:50 -Jsme si zvykly v tom vlaku. Stejný výhledy.
00:25:55 -No, já bych nevystupovala teda. Takováhle tajga je krásná.
00:26:00 -Teď to vezmeme až do Pekingu.
00:26:06 -Hele, není to mázlý.
00:26:13 -Pondělí, 28.7.
00:26:16 Karel kráčí zamračeným ránem po řece výš
00:26:19 a určuje tím směr výletu.
00:26:22 V 10 se budíme my ostatní, s vločkami v břiše jdeme na výlet.
00:26:27 Z vonících luk se nás Karel snaží naučit něco z bylin.
00:26:32 Bez úspěchu.
00:27:13 -Kamera, klapka, akce!
00:27:18 -Konečně řeka, sníme jediné tyčky, co s sebou máme.
00:27:22 Rozděláme oheň. Karel a Honzík vyrážejí na hřbet.
00:27:26 Výhledy na obě Stajánky a zasněžené vrcholy.
00:27:52 -Míšo, ale nestřílej.
-Nemiř na nás.
00:27:55 -Holky se neztratí.
00:27:58 Během opuštěné chvilky sehnaly koně, pušku a chlapa.
00:28:02 Chlapa Raimonda.
00:28:05 Raimond nás zve na svou Stajánku. Zabije jehně a bude romantika.
00:28:13 MLUVÍ CIZÍ ŘEČÍ
00:28:21 -Takhle vypadáme.
00:29:13 -Čtvrtek, 31. července. Procházka směr jezera.
00:29:38 -To vypadá jak Přísečnice. Tady Jelení hora.
00:29:47 Sice támhleto mi tam trochu nesedí.
00:29:57 -Výhledy na zasněžené kopce. Zpátky běžíme v kroupách.
00:30:01 Konec našeho výletu.
00:30:16 -Musíme támhle nahoru.
00:30:41 -A je po dešti. V autě, v suchu a po dešti.
00:30:45 -Míšo, jak ses cítila, když jsi šla tou krajinou?
00:30:49 Padaly na tebe kroupy v těch 2 tisících kilometrech.
00:30:53 -Bylo to krásný, protože to všechno oddřel Honzík,
00:30:56 ale hlavně že máme krásný záběry.
00:31:00 Kroupy byly malý, musíme pro větší.
00:31:04 Aby byly lepší záběry.
00:31:08 Odjezd na pereval kolem jezer. Postupně všichni vylézáme.
00:31:12 Nejprve za záběry, potom za vodkou, salámem a sokem,
00:31:17 který servírují Jíťou sehnaní veselí Altajci.
00:31:22 German, dvakrát Saša a jedna Anděla.
00:31:26 Fotíme, otevíráme naše šampáňo a slavíme Nový rok.
00:34:38 -Takhle se ale Altajci netvářej.
00:34:46 Najednou to jde.
00:34:49 -Jim fouká na uši Altajcům chudákům.
00:34:53 Vladimír ti to ukáže, takhle to nosej.
00:34:56 Je mínus padesát stupňů tady v zimě.
00:34:59 -Ne, takhle to teda není. Vysuň si to nahoru.
00:35:02 -Ne, takhle to nosí správní Altajci.
00:35:49 MLUVÍ RUSKY
00:36:30 Tady jsou ty kakosty, rejžo.
00:36:42 -Míšo, podržela bys mi, prosím, tyčku?
00:36:53 Drž pevně.
-Držím pevně.
00:37:01 Teď mě to začalo bavit.
-Tak ještě drž.
00:37:04 Nikdy nevíš, kdy to uletí.
-Tak jo.
00:37:12 A kde zapadalo to slunce?
00:37:34 -Míšo, pojď radit. Nemůžu najít zip.
00:37:48 Míšo, podala bys mi, prosím, kolíček?
00:37:54 -A teď mi to už nejde. Všechno jsem to zapomněla.
00:38:02 Snad budu podávat ty kolíky.
00:38:32 Krásnou krajinou plnou koní a krav míříme k Čulyšmanu.
00:38:35 Kam dorážíme ve večerním slunci.
00:38:39 Ubytování v turbáze s kobercem na trávě.
00:38:42 Vladimír s námi.
00:39:28 Sobota 2.8.
00:39:30 Deštivé ráno u Čulyšmanu se snídaní u divokých koní.
00:39:35 Musli s hruškou a sedmi kostkami cukru.
00:39:48 Zatím, co jsme nachystali snídani, Vladimír postavil dům.
00:39:53 A to říká všechno o našem Vladimírovi.
00:39:57 Možná trošku o nás.
00:40:04 Kolečko nasazeno a výprava vyráží do terénu.
00:40:08 Nasazeno i pončo. Leje.
00:40:14 Vynesena na nejvýhledovější místo s velkou hysterií z výšek.
00:40:19 Pokračuje selfíčko na mnoho způsobů.
00:40:23 -Tahle je teda dost krásná.
00:40:27 Ta se, myslím, povedla. Koukejte, i s mrakem.
00:40:35 Všechno máme.
-To jsem skutečně já?
00:40:39 -Jituška nečekala, že to zmáčkne, tak zavřela oči.
00:40:43 -Jo aha.
-Tak jdeme na skálu ještě?
00:40:47 -Jasně. To by nám šlo.
00:40:50 Jenže jste zapomněli říct,
00:40:53 že mě se nikdo neptá, jestli tam chci.
00:40:56 Já už jsem si na to zvykla, a pak až přišla ta otázka.
00:41:22 Honza mě, i přes můj děs, vzal na nejvyšší útes světa.
00:41:26 V dokonalém timingu padla mlha.
00:41:35 To jsou panoramata.
00:41:40 Tak ještě počkej, až se to úplně zavře.
00:41:44 Ale to bude hroznej pohled.
00:41:48 Jak se ztratily ty hory.
00:42:06 Vracíme se na Čujský trakt a jedeme do Koš-Agaše.
00:42:43 Ani nikde nemám poznamenaný, že jsme vjeli do stepi,
00:42:47 která nás všechny omámila svým měsíčním vzhledem.
00:42:51 To mi nějak uniklo.
00:43:37 Neděle 3.8.
00:43:40 Ranní brzké vstávání, pro nás už v půl deváté.
00:43:43 Dohady, snídaně, či ne?
00:43:46 Po snídani odjezd do hor se starostou.
00:44:06 Karel se ptá starosty,
00:44:09 jestli by nebylo lepší to vyjet na koni.
00:44:12 A starosta odpovídá: Tohle auto je můj kůň.
00:44:36 -Vzala sem nám zimní bundy.
-To je dobře.
00:44:40 Přestávka před tím vrcholem.
-Už jsme na vrcholu, pojďte.
00:44:45 -Vy jste borci.
00:44:49 -Nezastavovat.
-Počkej, Honzík potřebuje.
00:44:53 -Ne.
-Já myslela, že jo.
00:44:57 -To už dáme tryskem.
-Jsme před vrcholem.
00:45:27 -Jo! Jo!
00:45:42 -Hurá!
00:47:09 Míša si tady jede v tureckým sedu, my tady všichni lítáme.
00:47:50 -5.8. návrat do kolády, rozkvetlé tajgy.
00:47:55 6.8. odjíždíme směr Gorno-Altajsk.
00:47:59 Čistá altajská krása nám mizí v zádech.
00:48:09 Noční krajinou jedeme směr Novosibirsk.
00:48:13 7.8. náš apartmán 75.
00:48:29 -Olízni si to.
00:48:35 -A pak teda Czechia, jo?
-Jo.
00:48:41 -A budeš tam něco psát, Míšo, do toho?
00:48:45 -Nechala bych to právě bez textu, že to mluví za všechno.
00:48:49 -Štěpánce bysme měly něco napsat.
00:48:53 Taje Altaje 2014.
00:48:58 -To jsem vůbec netušila, že budu posílat pohlednice.
00:49:02 Já jsem hlavně netušila, že bude takovej...
00:49:05 -Takovýho odpadu.
-To není odpad.
00:49:08 Ale že je vyřadíme z našeho alba.
00:49:13 Byla by škoda, aby takový nádhery skončily v koši.
00:49:23 Ne na všech je poznat, co tam je.
00:49:39 -Zítra touhle dobou už budeme doma.
00:49:42 To je dost smutné.
00:49:46 A když nebudeme, tak to bude taky smutné.
00:50:05 Tak, na zdraví!
-To cinkne krásně.
00:50:15 -Už jsme našli ten kakost.
00:50:19 Kde je? Květinka mého srdce.
00:50:26 Altajská duše.
00:50:32 Květinko? To není ona.
00:50:37 Tolstoj nám ji sebral.
00:50:47 Zde je Kakost Altajský, prosím.
00:50:55 Tak proto moje květinka v hlavě.
00:52:06 Skryté titulky: Tomáš Kopecký Česká televize 2016
Zjistíme, jak se vozíčkářka Michaela Krunclová se svými třemi kamarády – Janem Malíkem, fotografkou Jitkou Krejčovou a kameramanem Karlem Čtveráčkem – vydala do Ruska, Sibiří přes Altaj, a jaké to je, vydat se do altajských končin a kochat se krásou tamní přírody. Pochopíme, jak pomáhá síla přátelství překonávat překážky, které se vozíčkářům na cestách objeví, a jak se nebát cestovat.
