Film o cestě vozíčkářky Míši po Altaji není cestopisem v pravém slova smyslu. Spíše výzvou a inspirací. Připravil K. Čtveráček
00:01:28To je reálná vzpomínka na naši pouť Altajem.
00:01:36Aby nám nějaká neunikla.
00:01:45Víš, kdo nám sloužil k uložení květinek jako herbář?
00:01:52Tolstoj, koukni na to.
00:01:55Původně jsem si myslela, že si ho bereme,
00:01:59abysme si ho přečetli, ale nakonec se z něj stal herbář.
00:02:2219:10, letiště. Paráda, stihli jsme odbavení,
00:02:27poslední necelá hodina do odletu, ale jdeme na panáka.
00:02:36Odbavujeme se, letenky máme správně.
00:02:40S vozíkem počítají na obě letadla. Funguje skvěle, žádný problém.
00:02:45Palubní lístky na druhé letadlo nám nedají.
00:02:49Oznámili nám v Bělehradě, že Aeroflot,
00:02:53ruská letecká společnost, vozíky nepřijímá.
00:02:57-Jestli tady zůstaneme,
00:03:00tak budeme spát v postýlkách s péřovejma peřinkama.
00:03:03MLUVÍ ANGLICKY
00:03:11-Tak jsme spali v dětském koutku s dalšími spolucestujícími.
00:03:2919. července v Moskvě.
00:03:50Ruské metro je metro palácového typu, mramorové, chladné.
00:03:55Srpy, kladiva a Leninové přítomni, nejen v metru.
00:03:59Bezbariérovost metra v Rusku
00:04:02řeší instruktáží, jak správně jezdit na eskalátorech.
00:05:12-Ale Ingmarovi to tady fakt sekne a je krásně vostrej.
00:05:16Tak z toho mám radost.
00:05:19To je Ingmar s Vasilem, teď se nám klube.
00:05:22Ještě tak 10 minut mu dáme a krásně se vybarví.
00:05:37-Za chvíli má přijet ten náš velkej pojezd.
00:05:40Vůbec nevím, kdo tuhle blbost vymyslel.
00:05:44Strávit 3 dny ve vlaku.
-Prodloužený víkend ve vlaku.
00:05:47-21. července nastupujeme do Transsibiřský magistrály.
00:05:56Vybaveni igelitkami vypadáme jako skupina cikánských bezdomovců.
00:07:07-Já myslím, že až budeme mít auťák, můžeme tam vesele nakupovat.
00:07:15Tak dobré chutnání.
-Děkujeme.
00:07:27-Zjištění, driftujeme sami. Krajina vypadá jako v Kersku.
00:07:31Břízy a zase jen břízy.
00:08:36-To totiž bylo tak, že jsem to tady měla
00:08:39přesně nastavený a ten vlak potom popojel.
00:09:28-Druhý den ve vlaku.
00:09:30Sedánek na vozíku, hra mariáše
00:09:33a plán cesty do jídelního vozu.
00:09:36Realizace na dvou kolech za pozornosti celého vagónu.
00:09:45Víc doprava, víc doprava.
00:10:05Jsme tady, jupí.
00:10:12Je pravda, že tahle jízda byla teda hodně extra.
00:10:18Ale zase jsme je tady vyburcovali k pohybu trochu.
00:10:33Tak mi přišlo, že jsme tam způsobili pořádnej rozruch.
00:10:37V Transsibiřský magistrále.
00:10:40Setkali jsme se tam s britskejma cestovatelkama,
00:10:44které v sedmdesáti letech cestovaly z Moskvy až do Pekingu.
00:11:32MLUVÍ RUSKY
00:11:5123.7. přijíždíme do Novosibirsku,
00:11:55v poledne rozloučení s Margaritami a Karel náš výstup komentuje:
00:12:00Za 40 minut to musíme vykydat na peron,
00:12:03i kdybychom nebyli připraveni.
00:12:41-Tak, prosím, ale na místa!
00:12:44-Chybíte mi tady, paní fotografko.
00:13:06Kam tě dáme?
00:13:12Abys měl dobrej výhled, kámo.
00:13:22-Cappuccino, Moccacino i caffe latte.
00:13:35-Tak je to tady, Ingmare, hurá! Máme Cappuccino.
00:14:13-To je Ingmar a tohle je Ingmarka.
00:14:17Ingmar s Ingmarkou jsou právě sourozenci.
00:14:21Mamka jela na Altaj na výlet, a já jsem jí dala Ingmara,
00:14:26a nechala jsem si Ingmarku, aby Ingmar mamku ochránil,
00:14:30a abysme byly k sobě blíž.
00:14:40-V pátek opět vykydnutý na peron v Bijsku, leje a kopce nikde.
00:14:49Cesta do města, centrum nenalezeno a auto nesehnáno.
00:14:54A k jídlu zase pirohy.
00:15:31Pokračujeme směr Altaj, do Gorno-Altajska,
00:15:35hlavního města Altaje.
00:15:38Setkání s Tomášem, Čechem žijícím na Altaji.
00:15:42-Musíme je rozesmívat. Míšo, zpívej!
00:15:46Připravit, pozor.
00:15:5340 minut si počkejte, pak se tam krásně vybarvíte.
00:15:57Teď kdyby vám nevadilo, tak všichni najednou?-Jasně.
00:16:01Ne, tam není ještě nic. To se vybarví teprve.
00:16:08-Holky, běžte k Míše.
00:16:18Tak, jste připravený?
00:16:21Karla máme v pozadí.
00:16:28-To je novej polaroid?
-Ne, tohle je starej, 76 rok.
00:16:47Vlastně co fotka, to experiment. Nikdy nevíš, co z toho vyleze.
00:16:57-Tady jsou ty jezera, jo.
00:17:00Tady vidíš, jak to vede kolem těch jezer
00:17:03a tady všude se dá víceméně nějak tábořit, no.
00:17:08Každopádně tady někde by stálo za to zatábořit,
00:17:12protože tady jsou fakt hezký ty pohledy.
00:17:15Ono naštěstí jde tábořit skoro všude.
00:17:18Dokonce snad údajně, podle National Geographic,
00:17:22tak ten Čujskej trakt byl zařazenej mezi 10 nejhezčích cest na světě.
00:17:30-26.7. si pro nás přijel altajský guru Vladimír
00:17:35se svým japonským Meďákem.
00:17:44Slejvák, no to bude výlet.
00:18:14Už jsme mohli bejt na Bajkale.
00:18:26-Míšo, čti. RUSKY
00:18:35-V Seminském sedle památník dobrovolného připojení
00:18:38Altajské republiky k Rusku roku 1756.
00:18:45Vyslanci k carevně Kateřině požádali o připojení,
00:18:49jinak by nejspíše byli požráni Mongoly či Číňany.
00:18:56-Máte tam i mohylu?
-Mám tam všechny mohyly.
00:19:06I Míša tam je, vždyť je to širokoúhlý.
00:19:17-Tahle je dobrá.
00:19:41-Do květinek!
-Tady jsme!
00:19:57-Já se snažím, zašlo ti sluníčko.
-Každá květinka se usmívá.
00:20:01-Jenže já jsem pěknej bodlák.
00:20:09-Mám to, pěknej záběr.
00:20:36Květinko?
00:20:43Naše květina začala pózovat.
00:21:12Tak nejezděte tak rychle.
-Já jdu odtud.
00:21:25-Dobrý, jste v pohodě?
00:21:32-To je bolest.
-Nohy? Je to ledárna?
00:21:48-Teď ses snesla Honzíkovi k nohám.
-Ááá!
00:21:52-Ležíš mu u nohou. Chceš umejt hlavičku?
00:22:02Počkej, počkej, vyždímeme.
-No, na mě.
00:22:06-Vymáchali jste Ingmara, že Míšu, ale Ingmara.
00:22:10Počkej, poteče jí to za krk. I když, proč ne.
00:22:13A Ingmar je taky umytej.
00:22:19-Už jsou tady zase ty břízky.
00:22:22Jako v Kersku.
00:22:53Oni mě hoděj do takový ledárny.
00:23:21Paní umělkyně, já nevidím.
-To je teda opravdu výstava.
00:23:28-Jak tam je ten prst v tom.
-Kde se tam vzal prst?
00:23:31-Kde?-Tady.
-Vy jste na to šáhnul.
00:23:35-Krásnou kompozici jste vymyslela.
-Vy jste to krásně nafotografovala.
00:23:43-Jsou hezký. I támhleta je dobrá.
00:23:47-Je v té fotografii prostě všechno.
00:23:50Kus nebe modrého, sluníčko, to je někde tady.
00:24:03-Někdo jede. Vladimír.
00:24:20-Tam doskáčeme.
00:24:42-Jeskyně? Aha. Nahoře jako, jo?
00:25:02-Honzíku, vrať se! Tady nocujeme.
00:25:22-Krásný dřevo jste přinesli.
00:25:45-Tam pořád už asi hodinu civíme, i když je to pořád stejný.
00:25:50-Jsme si zvykly v tom vlaku. Stejný výhledy.
00:25:55-No, já bych nevystupovala teda. Takováhle tajga je krásná.
00:26:00-Teď to vezmeme až do Pekingu.
00:26:06-Hele, není to mázlý.
00:26:13-Pondělí, 28.7.
00:26:16Karel kráčí zamračeným ránem po řece výš
00:26:19a určuje tím směr výletu.
00:26:22V 10 se budíme my ostatní, s vločkami v břiše jdeme na výlet.
00:26:27Z vonících luk se nás Karel snaží naučit něco z bylin.
00:26:32Bez úspěchu.
00:27:13-Kamera, klapka, akce!
00:27:18-Konečně řeka, sníme jediné tyčky, co s sebou máme.
00:27:22Rozděláme oheň. Karel a Honzík vyrážejí na hřbet.
00:27:26Výhledy na obě Stajánky a zasněžené vrcholy.
00:27:52-Míšo, ale nestřílej.
-Nemiř na nás.
00:27:55-Holky se neztratí.
00:27:58Během opuštěné chvilky sehnaly koně, pušku a chlapa.
00:28:02Chlapa Raimonda.
00:28:05Raimond nás zve na svou Stajánku. Zabije jehně a bude romantika.
00:28:13MLUVÍ CIZÍ ŘEČÍ
00:28:21-Takhle vypadáme.
00:29:13-Čtvrtek, 31. července. Procházka směr jezera.
00:29:38-To vypadá jak Přísečnice. Tady Jelení hora.
00:29:47Sice támhleto mi tam trochu nesedí.
00:29:57-Výhledy na zasněžené kopce. Zpátky běžíme v kroupách.
00:30:01Konec našeho výletu.
00:30:16-Musíme támhle nahoru.
00:30:41-A je po dešti. V autě, v suchu a po dešti.
00:30:45-Míšo, jak ses cítila, když jsi šla tou krajinou?
00:30:49Padaly na tebe kroupy v těch 2 tisících kilometrech.
00:30:53-Bylo to krásný, protože to všechno oddřel Honzík,
00:30:56ale hlavně že máme krásný záběry.
00:31:00Kroupy byly malý, musíme pro větší.
00:31:04Aby byly lepší záběry.
00:31:08Odjezd na pereval kolem jezer. Postupně všichni vylézáme.
00:31:12Nejprve za záběry, potom za vodkou, salámem a sokem,
00:31:17který servírují Jíťou sehnaní veselí Altajci.
00:31:22German, dvakrát Saša a jedna Anděla.
00:31:26Fotíme, otevíráme naše šampáňo a slavíme Nový rok.
00:34:38-Takhle se ale Altajci netvářej.
00:34:46Najednou to jde.
00:34:49-Jim fouká na uši Altajcům chudákům.
00:34:53Vladimír ti to ukáže, takhle to nosej.
00:34:56Je mínus padesát stupňů tady v zimě.
00:34:59-Ne, takhle to teda není. Vysuň si to nahoru.
00:35:02-Ne, takhle to nosí správní Altajci.
00:35:49MLUVÍ RUSKY
00:36:30Tady jsou ty kakosty, rejžo.
00:36:42-Míšo, podržela bys mi, prosím, tyčku?
00:36:53Drž pevně.
-Držím pevně.
00:37:01Teď mě to začalo bavit.
-Tak ještě drž.
00:37:04Nikdy nevíš, kdy to uletí.
-Tak jo.
00:37:12A kde zapadalo to slunce?
00:37:34-Míšo, pojď radit. Nemůžu najít zip.
00:37:48Míšo, podala bys mi, prosím, kolíček?
00:37:54-A teď mi to už nejde. Všechno jsem to zapomněla.
00:38:02Snad budu podávat ty kolíky.
00:38:32Krásnou krajinou plnou koní a krav míříme k Čulyšmanu.
00:38:35Kam dorážíme ve večerním slunci.
00:38:39Ubytování v turbáze s kobercem na trávě.
00:38:42Vladimír s námi.
00:39:28Sobota 2.8.
00:39:30Deštivé ráno u Čulyšmanu se snídaní u divokých koní.
00:39:35Musli s hruškou a sedmi kostkami cukru.
00:39:48Zatím, co jsme nachystali snídani, Vladimír postavil dům.
00:39:53A to říká všechno o našem Vladimírovi.
00:39:57Možná trošku o nás.
00:40:04Kolečko nasazeno a výprava vyráží do terénu.
00:40:08Nasazeno i pončo. Leje.
00:40:14Vynesena na nejvýhledovější místo s velkou hysterií z výšek.
00:40:19Pokračuje selfíčko na mnoho způsobů.
00:40:23-Tahle je teda dost krásná.
00:40:27Ta se, myslím, povedla. Koukejte, i s mrakem.
00:40:35Všechno máme.
-To jsem skutečně já?
00:40:39-Jituška nečekala, že to zmáčkne, tak zavřela oči.
00:40:43-Jo aha.
-Tak jdeme na skálu ještě?
00:40:47-Jasně. To by nám šlo.
00:40:50Jenže jste zapomněli říct,
00:40:53že mě se nikdo neptá, jestli tam chci.
00:40:56Já už jsem si na to zvykla, a pak až přišla ta otázka.
00:41:22Honza mě, i přes můj děs, vzal na nejvyšší útes světa.
00:41:26V dokonalém timingu padla mlha.
00:41:35To jsou panoramata.
00:41:40Tak ještě počkej, až se to úplně zavře.
00:41:44Ale to bude hroznej pohled.
00:41:48Jak se ztratily ty hory.
00:42:06Vracíme se na Čujský trakt a jedeme do Koš-Agaše.
00:42:43Ani nikde nemám poznamenaný, že jsme vjeli do stepi,
00:42:47která nás všechny omámila svým měsíčním vzhledem.
00:42:51To mi nějak uniklo.
00:43:37Neděle 3.8.
00:43:40Ranní brzké vstávání, pro nás už v půl deváté.
00:43:43Dohady, snídaně, či ne?
00:43:46Po snídani odjezd do hor se starostou.
00:44:06Karel se ptá starosty,
00:44:09jestli by nebylo lepší to vyjet na koni.
00:44:12A starosta odpovídá: Tohle auto je můj kůň.
00:44:36-Vzala sem nám zimní bundy.
-To je dobře.
00:44:40Přestávka před tím vrcholem.
-Už jsme na vrcholu, pojďte.
00:44:45-Vy jste borci.
00:44:49-Nezastavovat.
-Počkej, Honzík potřebuje.
00:44:53-Ne.
-Já myslela, že jo.
00:44:57-To už dáme tryskem.
-Jsme před vrcholem.
00:45:27-Jo! Jo!
00:45:42-Hurá!
00:47:09Míša si tady jede v tureckým sedu, my tady všichni lítáme.
00:47:50-5.8. návrat do kolády, rozkvetlé tajgy.
00:47:556.8. odjíždíme směr Gorno-Altajsk.
00:47:59Čistá altajská krása nám mizí v zádech.
00:48:09Noční krajinou jedeme směr Novosibirsk.
00:48:137.8. náš apartmán 75.
00:48:29-Olízni si to.
00:48:35-A pak teda Czechia, jo?
-Jo.
00:48:41-A budeš tam něco psát, Míšo, do toho?
00:48:45-Nechala bych to právě bez textu, že to mluví za všechno.
00:48:49-Štěpánce bysme měly něco napsat.
00:48:53Taje Altaje 2014.
00:48:58-To jsem vůbec netušila, že budu posílat pohlednice.
00:49:02Já jsem hlavně netušila, že bude takovej...
00:49:05-Takovýho odpadu.
-To není odpad.
00:49:08Ale že je vyřadíme z našeho alba.
00:49:13Byla by škoda, aby takový nádhery skončily v koši.
00:49:23Ne na všech je poznat, co tam je.
00:49:39-Zítra touhle dobou už budeme doma.
00:49:42To je dost smutné.
00:49:46A když nebudeme, tak to bude taky smutné.
00:50:05Tak, na zdraví!
-To cinkne krásně.
00:50:15-Už jsme našli ten kakost.
00:50:19Kde je? Květinka mého srdce.
00:50:26Altajská duše.
00:50:32Květinko? To není ona.
00:50:37Tolstoj nám ji sebral.
00:50:47Zde je Kakost Altajský, prosím.
00:50:55Tak proto moje květinka v hlavě.
00:52:06Skryté titulky: Tomáš Kopecký Česká televize 2016
Zjistíme, jak se vozíčkářka Michaela Krunclová se svými třemi kamarády – Janem Malíkem, fotografkou Jitkou Krejčovou a kameramanem Karlem Čtveráčkem – vydala do Ruska, Sibiří přes Altaj, a jaké to je, vydat se do altajských končin a kochat se krásou tamní přírody. Pochopíme, jak pomáhá síla přátelství překonávat překážky, které se vozíčkářům na cestách objeví, a jak se nebát cestovat.
