29. června 2020

Kdyby byla pravda všechno, co o něm média natočila, byl by prý už odsouzen k trestu smrti. Tak začíná komentář Vratislava Mynáře na nedávném videu, věnovanému jedné z jeho kauz, kterou se zabývají kolegové z jiného média. Pan Mynář snad ví, že trest smrti už u nás dávno neexistuje, je to nadsázka, a tak je nutné brát všechna jeho videa. Jeho problémy mají věcný základ, jak ukážeme i v následující reportáži, která se zabývá problematickými dotacemi v Osvětimanech. Závažné chyby se vyskytují u všech tří dotací, které dosahují celkové částky přes 32 milionů korun. Natáčely Adéla Paclíková a Jana Neumannová.

Praha 10 jako jediná pražská část zvedla nájemné ve svých obecních bytech během koronavirové krize. Nájemníci museli smlouvy podepsat už před jejím vypuknutím v lednu, opatření ale naběhlo v jejím průběhu v dubnu a podle mnoha obyvatel to zhoršilo jejich situaci. V bytech totiž bydlí především sociálně slabí, senioři, samoživitelky a mladé rodiny. Více Olga Dabrowská.

Třináct rozsudků smrti, čtrnáct doživotí a desítky let těžkého žaláře. Přesně před 70 lety probíhaly zinscenované soudní procesy s protikomunistickou odbojovou skupinou Světlana. Tu tvořili především bývalí partyzáni, kteří měli na Moravě velké množství spolupracovníků. Přehnané tresty nebyly jedinou komunistickou pomstou, rodiny odsouzených přišly o majetek a děti nesměly studovat. S pamětníky natáčel Mirek Petráček.