75 let od vzniku NATO
Část: Stručný přehled témat
Obsah dílu
Severoatlantická aliance dnes slaví 75 let od svého založení – téma pro dnešní 90' ČT24.
Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu. Druhým dnem zároveň pokračují jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu, mimo jiné o pomoci Ukrajině, do které Rusko před více než dvěma lety zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi.
Co podle vás přineslo NATO Česku? Co naopak Severoatlantická aliance přinesla Česku? A na co byste se zeptali našich hostů? Napište nám.
Části dílu
Petr Hlaváček, historik, Filozofická fakulta UK, Filosofický ústav AV ČR
Jiří Šedivý, armádní generál v záloze, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
Přehled dílů
35 let od pádu Berlínské zdi
Berlínská zeď – rozdělovala německou metropoli dlouhých 28 let. V listopadu před 35 lety padla.
Stala se symbolem studené války a nesvobody. Betonová hranice byla vysoká až pět metrů a zakončena byla ostnatým drátem. Po celé její délce (155 km) vyrostly tři stovky strážních věží. Při pokusu zeď překonat bylo zabito nejméně 138 lidí.
Vládní krize v Německu
Německo nejspíš čekají předčasné volby - sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz odvolal ministra financí a předsedu koaličních svobodných demokratů. Ti následně stáhli z vlády všechny své ministry - šéf resortu dopravy ale v kabinetu zůstane jako nestraník. Vyvrcholila tak déletrvající vládní krize způsobená hlavně neshodami kolem finanční a hospodářské politiky země. Scholz požádá parlament o důvěru v lednu. Podle opozice by to měl udělat už příští týden a volit by se mělo už v lednu.
Donald Trump zřejmě znovu míří do Bílého domu
Republikán Donald Trump zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. V prvním povolebním projevu výsledky voleb označil
za nevídané vítězství a znovu slíbil, že chce bojovat za Američany. Z celého světa už přicházejí Trumpovi blahopřání a reakce na jeho vítězství. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová soudí, že EU a USA jsou víc než spojenci. Ministr zahraničí Jan Lipavský čeká od Trumpa tlak, aby se Evropa víc starala o svou obranu. Čína doufá v mírové soužití a vzájemnou výhodnou spolupráci.
Policisté protestují proti pracovním podmínkám
Cílem protestu je upozornit na nedostatek policistů, zvyšující se byrokracii a nízké nástupní platy.
Ve službě aktuálně chybí téměř 2400 policistů. Navíc někteří zvažují odchod od policie. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slibuje od ledna každému 1500 Kč navíc a zároveň 5% růst platů v dalších dvou letech. Policisté nesmí podle zákona stávkovat. Nebudou tedy, pokud to zákon dovolí, například udělovat pokuty. Protest má trvat do pátku. Není jasné, kolik členů sboru se do něj zapojí.
90′ ČT24
Počasí — Stručný přehled témat — Ruský postup na východě Ukrajiny — Pokračování koalice Spolu — Chaty a horské hotely se připravují na zimu
Harrisová vs. Trump – Američané vybírají prezidenta
Už bezmála 62 milionů lidí předčasně odvolilo v amerických prezidentských volbách. Volební den vychází na 5. listopadu. Jak demokratka Kamala Harrisová, tak její republikánský soupeř Donald Trump do poslední chvíle bojují o přízeň voličů. Aktuálně navštívili státy amerického jihozápadu - Arizonu, Nové Mexiko a Nevadu. Průzkumy hovoří o velmi těsném souboji.
Ničivé povodně ve Španělsku
Přes sto obětí si vyžádala bouře s extrémními srážkami, která zasáhla jihovýchod Španělska. Úřady varují, že počet mrtvých může dál růst, mnoho lidí se stále pohřešuje. Povodně způsobily obrovské škody hlavně v oblasti Valencie a Andalusie. Místní teď za pomoci hasičů a armády začali s úklidem ulic. S následky zářijových povodní se snaží vypořádat také několik oblastí Česka. Dnes pro poškozené Senát schválil mimořádnou pomoc, chybí už jen podpis prezidenta. Rodiče dětí do deseti let, jejichž škola je zaplavená, by mohli pobírat ošetřovné, dokud škola znovu neotevře, nejdéle do konce března. Lidé se zatopenými domácnostmi by pak mohli peníze na náhradní bydlení dostávat v případě potřeby až do konce příštího roku.
Vládní návrh na změny penzijního systému míří do finále
Závěrečné čtení čeká ve sněmovně vládní návrh reformy penzí. Jeho součástí je i postupný růst věku odchodu do důchodu až na 67 let. Opozice se změnami nesouhlasí a plánuje dlouhé projevy. Očekává se proto, že třetí čtení novely vyplní několik jednacích dnů. Včera se koalice shodla na základních parametrech pro dřívější odchody důchodu bez krácení penze. To se bude týkat lidí pracujících ve čtvrté rizikové skupině. Mezi ně patří třeba někteří slévači, svářeči, brusiči nebo hutníci.
Reforma penzijního systému ve sněmovně
Česko potřebuje reformy, aby se nesnižovala kvalita života. Upozornil ve svém projevu k 28. říjnu prezident Petr Pavel a mezi oblasti, které nutně potřebují změny, zařadil penzijní systém. A právě ten by měl změnit vládní návrh, který mají poslanci projednat v závěrečném čtení. Jestli předlohu podpoří aspoň všichni členové koalice, ale zatím jasné není. Rozkol stále zůstává u náročných profesí. ODS a TOP 09 chtějí omezit počet lidí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Koalice se naopak shoduje v zastropování důchodového věku - maximálně na 67 letech - a stejně vidí i úpravu tempa růstu nových penzí.
90’ČT24 Speciál
106 let od vzniku Československa
