Zpřísňování opatření v gastronomickém odvětví
Obsah dílu
Jednání o prodloužení nouzového stavu
Části dílu
Jiří Janeček, majitel, pivovar Malý Janek
Marián Bavlšík, majitel, Restaurace a pivnice U Rady
Petr Štika, tajemník Úřadu MČ Brno-střed
Adam Vojtěch /nestr. za ANO/, bývalý ministr zdravotnictví
Tomáš Sokol, místopředseda, Česká advokátní komora
Jiří Gavor, analytik, ENA, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií
Přehled dílů
Uprchlíci v Česku – stát mapuje situaci
Od začátku války na Ukrajině získalo v Česku dočasnou ochranu již víc než 353 tisíc uprchlíků. Dle odhadů Ministerstva vnitra jich je nyní v tuzemsku zhruba 200 tisíc. Ukrajinští uprchlíci v Česku nejsou však rozmístění rovnoměrně. Nejvíc jich je Praze - úřady řeší, jak je rozdělit mezi kraje. Ministr vnitra Vít Rakušan kvůli tomu pravidelně jedná s hejtmany. Hlavním tématem dnešního jednání bylo školství.
Jak se bude situace s uprchlíky dále řešit? Které kraje mají nejvíce volných kapacit - ubytovacích a školních? A budou se tam přesouvat někteří uprchlíci z Prahy? Ptejte se i vy a dívejte se na 90´ČT24!
Co jsou opičí neštovice a jak se šíří
Opičí neštovice se dál šíří, případy nákazy hlásí 15 států, včetně sousedního Německa. Nejvyšší čísla – několik desítek infikovaných – mají Portugalsko, Španělsko a Velká Británie. Do Česka zatím podle Státního zdravotního ústavu nemoc nedorazila.
Mezi lidmi se virus nepředává snadno, takže lékaře současné šíření nemoci ve vzájemně vzdálených kontinentech překvapuje.
Změnil se původní virus opičích neštovic v agresivnější variantu? A jak před nemocí chrání očkování proti pravým neštovicím?
90′ ČT24
Počasí — Stručný přehled témat — Začíná ekonomické fórum v Davosu — Vývoj vojenského konfliktu na Ukrajině — Situace zemědělců na Ukrajině — Obnova země po válce — Vysoká inflace v Česku — Ochrana krajiny v okolí soutoku Moravy a Dyje — Jak bude nová filharmonie v Praze vypadat
Ničivé boje o Donbas
Jaká je situace na Ukrajině? Jaké jsou predikce dalšího válečného vývoje?Jak funguje zásobování? A jaký význam má pluk Azovstal? Ptejte se hostů páteční 90´ČT24 na to, co vás zajímá. Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že zatímco ukrajinské síly pokračují v osvobozování Charkovské oblasti, Rusko vyvíjí ještě větší tlak v Donbasu a snaží se mimo jiné způsobit co největší hmotné škody: „Je tam peklo, a to bez přehánění.“ Podle zpráv z Ruska se více než 1 900 obránců mariupolských oceláren Azovstal vzdalo.
Drahé pohonné hmoty - co s tím?
Cena benzinu v Česku výrazně roste již 4. týden v řadě. Od minulé středy zdražil Natural 95 o více než 1 Kč - průměrně stojí 1 litr 45 Kč a 30 haléřů. U nafty došlo k mírnému zlevnění. Vláda situaci s drahými pohonnými hmotami řeší – již i Senát schválil novelu rušící povinnost přimíchávat do PHM biosložku. Dále bude od června na 4 měsíce snížena spotřební daň z nafty a benzinu o 1,5 Kč.
Budou tato opatření ke snížení cen pohonných hmot stačit? A jaké další kroky by mohly situaci pomoci řešit?
Ptejte se i vy – a dívejte se na 90´ČT24!
Švédsko a Finsko se hlásí do NATO
Švédsko a Finsko oficiálně požádaly o vstup do NATO. Šéf aliance to označil za historický krok, který posílí společnou bezpečnost spojenců. Ačkoliv Stockholm i Helsinky dlouhodobě prosazovaly svoji neutralitu, ruská invaze na Ukrajinu je přiměla tuto politiku přehodnotit. Přijetí nových zemí musejí schválit všechny členské státy NATO. Podporu vyjádřila většina států – výjimkou je Turecko.
Proběhne přijetí Švédska a Finska do Severoatlantické aliance hladce? Schválí je i Turecko? A jaká bude reakce Ruska? Ptejte se i vy a sledujte 90´ČT24!
