Týden do zpřísnění opatření proti koronaviru

90′ ČT24

Katedrála Notre Dame se opět otevírá

Jako bájný Fénix povstala po požáru pařížská katedrála Notre Dame. Zítra se opět otevře veřejnosti. Na opravu gotického chrámu se složili Francouzi i lidé z celého světa. Vybralo se v přepočtu víc než 21 miliard korun. V době vzniku šlo o naprosto unikátní stavbu. Klenby dosahovaly výšky 35 metrů a opěrné oblouky, které dodávají stabilitu zdem, zajistily, že stavba přečkala devět staletí. 15. dubna 2019 zachvátil katedrálu během rekonstrukce její střechy mohutný požár. Zničil opravovanou střechu včetně typické sanktusové věže, části nosných kleneb v chrámové lodi a části vitrážových oken.

Rekordní bitcoin, překonal hranici sto tisíc dolarů

Cena digitální měny bitcoin se poprvé dostala nad hodnotu 100 tisíc dolarů - v přepočtu skoro 2 miliony a 400 tisíc korun. Stalo se tak jen několik hodin poté, co zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že do čela Komise pro cenné papíry a burzy chce jmenovat Paula Atkinse. Ten je známý jako zastánce kryptoměn. Celková hodnota trhu s krypoměnami se podle analytické společnosti CoinGecko za rok téměř zdvojnásobila a dosáhla rekordní hodnoty těsně pod hranicí 3,8 bilionu dolarů.

Státní rozpočet 2025 schválen, míří prezidentovi

Stěžejní zákon díky hlasům koalice prošel ve sněmovně finálním čtením. Klíčový návrh teď dostane do rukou prezident Petr Pavel. Ten ještě před jeho případným podpisem chce jednat s premiérem a ministrem financí. Zákonodárci v rámci závěrečné rozpravy podpořili přesuny za zhruba 3 miliardy korun. Prošel například přesun peněz na platy zaměstnanců v justici nebo na vodohospodářskou infrastrukturu. Opozičnímu hnutí ANO se pak podařilo prosadit návrh Patrika Nachera na přesun 15 milionů korun na podporu organizací chránících práva spotřebitelů.
Pozvání do 90'ČT24 přijali prezident a bývalý premiér Václav Klaus, bývalý premiér
Jiří Paroubek a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Státní rozpočet 2025 ve finálním hlasování v PS

Poslanci rozhodnou o státním rozpočtu na příští rok. Ještě předtím budou hlasovat o přesunech peněz v souhrnu zhruba za 224 miliard korun. Například hnutí SPD by chtělo poslat 35 miliard na úhradu poplatků za obnovitelné zdroje energie. Piráti zase přes 6 a půl miliardy na podporu bydlení nebo rodičovský příspěvek. Čeká se jednání do noci. Jasné jsou ale základní parametry. Ten nejsledovanější - tedy deficit - má dosáhnout 241 miliard. O 41 méně než letos.

Německé továrny Volkswagenu zasáhla výstražná stávka

Výstražná stávka ochromila německé závody automobilky Volkswagen. Odboráři protestují proti ohlášenému rozsáhlému propouštění, snižování mezd o 10 % a zavírání továren koncernu. Oborový svaz kovodělníků se nechal slyšet, že je připravený na sociální konflikt, jaký Spolková republika nezažila desítky let. Kvůli špatné situaci začal Volkswagen snižovat náklady už v září. Cílem je ušetřit několik miliard eur.

90′ ČT24

Počasí — Stručný přehled témat — Pět let od prvních případů covidu-19 — Postup povstalců v Sýrii — Poslance čeká schvalování rozpočtu — Koncert Vojtěcha Dyka

Spotřeba potravin v Česku – jaký vliv má cena?

Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Spotřeba ale podle statistiků klesá, meziročně o 12 kilogramů potravin. Jíme méně vepřového masa, luštěnin, ovoce a zeleniny. Naopak si více dopřáváme pečivo, těstoviny, hovězí či drůbeží maso. Statistici vypočítali také celkovou potravinovou soběstačnost země. V základních komoditách dosahuje necelých 80 %. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny.

Priority Fialova kabinetu pro rok 2025

Přesně před třemi lety se Petr Fiala stal premiérem. Do funkce ho jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman. Vláda při té příležitosti představí priority programového prohlášení pro poslední rok svého funkčního období. Dosud prosadila například konsolidaci veřejných financí, korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraniční nebo důchodovou reformu. Co chce kabinet stihnout ještě v příštím roce?

Plány nové Evropské komise

Inovace, dekarbonizaci a bezpečnost. Tři priority nové Evropské komise ohlásila její šéfka Ursula von der Leyenová, když europoslancům představovala jednotlivé členy svého nastupujícího týmu.
Evropa musí podle von der Leyenové hrát silnější roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. V této souvislosti zmínila zejména roli nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, ale také budoucího českého zástupce v komisi Jozefa Síkely, který bude mít na starosti mezinárodní partnerství.