Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Nové vedení EU – jak dál?“ se státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

státní tajemnice pro evropské záležitosti

Milena Hrdinková

Historicky první žena, navíc ze střední Evropy. Lídři zemí EU navrhli, aby se novou předsedkyní Evropské komise stala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Novým šéfem unijní diplomacie má být Španěl Josep Borrell, předsedou Evropské Rady a nástupcem Donalda Tuska pak Charles Michel a v čele Evropské centrální banky stane Francouzka a stávající výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Novým předsedou Evropského parlamentu se dnes odpoledne stal italský socialista David - Maria Sassoli.
Premiér Andrej Babiš (ANO) si volbu Von der Leyenové pochvaluje, někteří čeští europoslanci ale kritizují fakt, že ignoruje výsledek květnových voleb do EP. Neuspěl totiž žádný ze „spitzenkandidátů“, tedy lídrů kandidátek.
Jaké bude směřování evropských institucí pod novým vedení?

Záznam chatu ze středy 3. července 2019

Eva: „Je volba Ursuly von der Leyenové předsedkyní EK dobrou volbou, nebude pozice EU např. v obchodních jednáních oslabena? Je brána jako slabá ministryně, myslíte, že bude dostatečně důrazná, např. při vyjednáváních s D. Trumpem?“

Milena Hrdinková: „Ursulu von der Leyen nevidím jako slabou političku, věřím že bude reprezentovat EU. Dokáže prosadit silnou vyjednávací pozici, krom toho má za sebou silný tým. Vyjednávání o obchodních vztazích patří primárně komisaři pro obchod.“

JirkaP: „Dobrý večer, domníváte se, že minulá Evropská komise byla až příliš politická? Tím myslím, má EK fungovat jako servisní, úřednický aparát, nebo má prosazovat i vlastní politické názory? Potřebuje podle Vás EU parlament? A pokud ano, musí mít 751 členů?“

Milena Hrdinková: „Komise by měla plnit zejména své role stanovené smlouvami, tzn. zejména roli nezávislého strážce smluv a politická úloha komise smlouvami dána není. Parlament je důležitým článkem v legislativním procesu. 751 členů je mnoho, ale reflektuje dohody mezi členskými státy.“

Dominika: „Jak je možné, že Babiš, se kterým se údajně v Bruselu nikdo nebaví, dokáže prosadit na Radě svoji představu o šéfovi Komise a Dita Charanzová je zvolena místopředsedkyní Evropského parlamentu? Naopak zástupce ODS Zahradil a Pirátů Kolaja neuspěli.“

Milena Hrdinková: „Premiér Babiš určitě není někdo s kým se nikdo nebaví, se svým týmem hledá efektivní koalice, což se potvrdilo už v mnoha případech. Prosazování zájmů v EU není o prosazování individuálních zájmů členských států, ale o hledání spojenectví. Dita Charanzová byla opakovaně hodnocena jako jedna z nejlepších poslankyň, z jejího dnešního zvolení místopředsedkyní EP mám velkou radost, myslím, že si ho zaslouží a bude svou práci dobře vykonávat.“

Klára: „Všechny tzv. TopJobs obsadily země eurozóny. Neukázalo se opět, že vše podstatné se děje v eurozóně a ostatní státy se k tomu buď přidají nebo ne. Mělo by Česko v EU větší vliv i na posty v EU, pokud by přijalo euro?“

Milena Hrdinková: „Myslím si, že ne, veškerá jednání eurozóny mají v současné době velmi inkluzivní charatker. Tzn., že do jednání se zapojují i nečlenové eurozóny. Platí to pro jednání na úrovni ministrů financí i premiérů a připomeňme si, že nečlenem eurozóny vždy bylo UK a o něm si asi nikdo netroufne tvrdit, že by mělo slabou vyjednávací pozici.“

Kateřina: „Premiér Babiš se spojenci ve V4 vše vsadil na jednu kartu a to ovlivnit významný post předsedy Komise a nespokojit se s drobky typu předseda Europarlamentu či ministr zahraničí pro V4. Byla to správná strategie?“

Milena Hrdinková: „Premiér Babiš bojoval především proti principu spitzenkandidátů a výběru osob, u kterých věříme, že dokáží podpořit náš region. Nejde o to za každou cenu zajistit jednoho kandidáta pocházejícího z našich krajů, ale o to, aby kombinace všech byla pro nás dobrá.“

Stanislav: „Můžeme po změnách ve vedení institucí EU očekávat i nějaké změny ve vztahu EU k zemím Visegrádu?“

Milena Hrdinková: „Kromě osobního obsazení funkcí k žádným zásadním změnám zatím nedochází, státy V4 zůstanou i nadále respektovanými členskými státy, které budou usilovat o své priority, stejně jako kterékoliv jiné členské státy.“

Stanislav: „Můžeme po změnách ve vedení institucí EU očekávat i nějaké změny v dalším vývoji Brexitu?“

Milena Hrdinková: „U Brexitu čekáme spíše na to, co se stane v UK a uvidíme, zda se do konce října podaří odchod s dohodou, anebo přeci jen dojde k No-deal, který si ale nikdo nepřeje.“

Stanislav: „Můžeme po změnách ve vedeni institucí EU očekávat i nějaké změny v migrační politice EU?“

Milena Hrdinková: „Společná migrační politika musí nalézt shodu mezi členskými státy, což se zatím nedaří a očekávám, že nová komise bude pokračovat spíše v posilování bezpečnosti na externí hranici EU a řešení příčin migrace v zemích původu.“

Stanislav: „Jak se změnilo složení vedení EU? Které frakce dnes v EP převažují? Dojde k nějakým výraznějším změnám v činnosti institucí EU? Jaké změny se dají očekávat? Jak například bude pokračovat migrační politika EU a nebo další vývoj Brexitu?“

Milena Hrdinková: „Tato otázka byla odpovězena přímo v pořadu v čase 20:11.“

Jan: „Jaké ústupky v dalším vyjednáván si premiér Babiš dokázal se svými protějšky domluvit? Zaručil dobré portfolio pro komisařku Jourovou nebo místa v kabinetech ostatních komisařů? Má ČR na to, aby obsadila silné, například místopředsednické, místo v Komisi?“

Milena Hrdinková: „Tato otázka byla odpovězena přímo v pořadu v čase 20:39.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD