Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Blíží se konec střídání časů?“ s chronobioložkou Fyziologického ústavu AV ČR Alenou Sumovou.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

chronobioložka, Fyziologický ústav AV ČR

Alena Sumová

Zimní, nebo letní čas?

Evropští poslanci mají dnes na stole návrh Evropské komise ukončit střídání času příští rok v dubnu. Ve hře je ale ještě rakouský návrh, ke kterému se kloní i Česko, posunout záležitost až do roku 2021. Členské státy EU se totiž zatím nedokázaly shodnout, zda zachovat letní, či zimní čas. Pokud by se země rozhodly pro různé časy, přeshraniční hromadná doprava by čelila velkým problémům. Úplně jasno, který z časů zvolit, nemá ani Česko. Zatímco premiér Andrej Babiš /ANO/ naznačil, že česká vláda bude prosazovat zimní čas, občané v průzkumu agentury STEM/MARK dali přednost letnímu. Blíží se konec střídání časů? A kterému byste dali přednost vy?

Záznam chatu z úterý 26. března

Barbora: „Nebylo by vhodné pojmout celý problém šířeji? Obecně dnes chodí lidé spát později a také později vstávají než tomu bylo v 19. století. Nicméně např. školní vyučování začíná stále od 8 hodin jak za Marie Terezie, děti jsou ospalé, unavené a nesoustředěné.“

Alena Sumová: „Posun aktivit do večerních hodin je trendem moderní společnosti, nicméně doba začátku pracovní doby i školní docházky zůstává stejná. Délka spánku se tak zkracuje prakticky pro všechny. Např. posunutí začátku školy by s sebou neslo i posunutí kroužků a jiných mimoškolních aktivit.“

Václav K.: „V roce 1979 byl opakovaně zaveden tzv. letní čas. Proč je při zrušení střídání takový problém návrat SEČ. V naší zemi letní čas u podstatné části obyvatel prodlužuje období vstávání do tmy. Jaké to má zdravotní důsledky?“

Alena Sumová: „Věřím tomu, že se podaří návrat ke standardnímu času. Za standardního času vstáváme větší část roku za světla, což je důležité pro seřízení vnitřních hodin, ale i psychiku.“

Stanislav: „Byla snad vědecky prokázaná nějaká škodlivost střídání časů na lidské zdraví? Není tomu spíše naopak, že střídání časů přizpůsobuje náš aktivní život reálnému světlu v daném ročním období? Jaký názor na to mají vědci a příslušní odborníci?“

Alena Sumová: „Většina zdravé populace se dokáže se změnami času velmi dobře vyrovnat, problémy se mohou objevit u dětí, starých lidí nebo u citlivých jedinců. Zásadní je to, že ke změnám času dochází v nevhodnou roční dobu (např. při přechodu na letní čas vstáváme do tmy). Dovedu si představit ponechání změn času, ale období letního času by mělo být kratší (cca od června do září).“

Gabriel Svoboda: „V létě slunce vychází v pět hodin ráno. Světlo je téměř hodinu před východem slunce, tedy ve čtyři. Bude-li trvale středoevropský čas, bude světlo od tří. Vstávat ovšem potřebuju nejdříve v šest. Jak mám zvládnout tři hodiny spánku ve světle a horku?“

Alena Sumová: „Člověk je těmto podmínkám vystaven od pradávna. Ranní světlo lze různými způsoby odstínit - např. zatemňovacími/blackout závěsy.“

Emil Grünwald: „Proč by vadilo, kdyby třeba Německo zvolilo standardní čas a Česko letní čas? Prostě by se změnily hranice časových pásem, což se občas běžně děje. A měli bychom díky tomu stejný čas jako Ukrajina, což teď nemáme a komplikuje nám to dovoz pracovních sil.“

Pavel Svoboda: „Myslím, že je potřeba najít takové řešení, které co nejméně naruší přirozené vazby a vztahy mezi státy.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD