Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě
Část: Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - Jakub Charvát a Miloš Brunclík
Obsah dílu
Hosté: Miloš Brunclík a Jakub Charvát
Části dílu
Přehled dílů
Volba papeže začíná
K Sixtinské kapli ve Vatikánu obrací svou pozornost křesťané z celého světa. Začíná konkláve, tedy proces výběru nového papeže. 133 kardinálů volitelů z 5 kontinentů a 70 států složí před vstupem do kaple slib mlčení a odevzdají mobilní telefony. Shodnout se na nové hlavě katolické církve musí nejméně dvě třetiny přítomných, dnes budou hlasovat jen jednou. Celý proces obvykle trvá několik dní. Nejdéle se rozhodovalo o Řehoři X. ve 13. století, volba trvala dlouhých 33 měsíců. A nejrychleji zase o Juliu II. o dvě stě let později, jen deset hodin.
Soud zablokoval podpis smlouvy k Dukovanům
Krajský soud v Brně předběžným opatřením zablokoval finální podpis smlouvy o stavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Vyhověl tak návrhu francouzské energetické společnosti EDF. Ta napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něj byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvy platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Proti předběžnému opatření je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ukrajinský prezident v Praze
Volodymyr Zelenskyj je od začátku války na Ukrajině podruhé v Praze. Ukrajinský prezident po setkání s Petrem Pavlem ocenil českou podporu i muniční iniciativu, která bránící se zemi výrazně pomáhá. Zopakoval, že válku nechce prodlužovat a je připravený na okamžité příměří. Rusku ale nevěří. Česko bude podle Petra Pavla pomáhat Kyjevu i dál - s dodávkami výzbroje i poválečnou obnovou.
20 let vysílání ČT24
2. května 2005 ve 13 hodin začal vysílat zpravodajský program ČT24. Patří k nejsledovanějším zpravodajským stanicím v Evropě. V loňském roce si ČT24 v Česku zapnulo přes 7 milionů diváků.
Dvacátému výročí startu vysílání věnujeme speciální díl 90‘ ČT24.
Pozvání přijali:
Zdeněk Šámal, bývalý ředitel ČT24
Petr Mrzena, ředitel divize Zpravodajství a publicistika ČT24
Petr Vašek, redaktor
Richard Samko, redaktor
Růst české ekonomiky ve stínu obchodní války
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžného odhadu statistiků vzrostla meziročně o 2 %. Za růstem stojí hlavně vyšší útraty domácností. Oživení ekonomiky ale podle expertů mohou ohrozit americká cla.
„Při významu zahraničního obchodu pro Česko a zapojení českých forem do mezinárodních výrobních řetězců by dopad ochlazení globálního obchodu byl pro nás citelný,“ varuje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Volby v Kanadě – kam směřují velmoci v době obchodní války?
Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli liberálové budou mít většinu.
Carney žádal voliče o silný mandát, který by mu pomohl zvládnout vyjednávání o clech a odrazit vyhrožování anexí Kanady ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump jednal se Zelenským – je Ukrajina blíž míru?
Americký prezident Donald Trump vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Šéf Bílého domu na pohřbu papeže Františka v Římě krátce jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa šlo o „produktivní setkání". Jak napsala agentura AFP, měl naznačit, že je Zelenskyj připraven vzdát se poloostrova Krym.
Podmínky pro mír na Ukrajině
O ukončení války na Ukrajině má dnes jednat s ruským prezidentem Putinem zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff. Prezident USA Donald Trump tvrdí, že se schyluje k uzavření dohody o příměří. Kreml je podle něj pod tlakem a udělal poměrně velký ústupek tím, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu. Kyjev ale navržený plán, který by znamenal ztrátu Krymu, odmítá.
Hlavní město Ukrajiny mezitím čelí raketovým útokům. Zahynulo při nich nejméně dvanáct lidí a dalších více než devadesát bylo zraněno. Výbuchy bylo v noci slyšet i v Charkově na východě Ukrajiny.
Rusko stupňuje hybridní útoky proti Evropě
Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Německá média včera s odvoláním na evropské zpravodajské služby informovala, že za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU.
Spor o Krym a další Ruskem okupovaná území
Londýnská schůzka na úrovni ministrů zahraničí Velké Británie, USA, Francie, Německa a Ukrajiny se odkládá. Ke konzultacím se schází pouze nižší exekutivní činitelé. Americký ministr zahraničí Marco Rubio měl podle některých médií v Londýně předložit návrh, aby Kyjev uznal Krym jako ruské území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to ale odmítl. Rubio pak oznámil, že do Londýna nepřijede.
Moskva ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
