Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Léto 2018 – vedro, sucho, požáry“ s Bohumírem Janským, hydrologem a geografem z Přírodovědecké fakulty UK.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

hydrolog a geograf, Přírodovědecká fakulta UK

Bohumír Jánský

Sucho a vedro, jaké už dlouho nepamatujeme. Evropa prožívá mimořádně horké léto, které si vybírá daň v podobě ničivých požárů. A začíná chybět voda. Meteorologové vlnu veder vysvětlují především současným stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu, což umožnilo horkému vzduchu od jihu vystoupit vysoko na sever Evropy. Jak současné počasí projevuje v krajině? Jsme na prahu období, kdy bude čistá voda stále vzácnější?

Záznam chatu ze středy 1. srpna

Marcel: „Chápu sucho a nedostatek vody.Můžete mi ale vysvětlit, jak je možné, že když v létě zakazují odběr vody a v zimě nikdo nezakáže vylévat vodu na svahy hor jenom kvůli zábavě? Myslím, že i zimní období má vliv na celoroční zásoby spodní vody.“

Bohumír Jánský: „Zakázat je příliš tvrdé, ale lyžařská střediska by měla být více sledována z hlediska odběru vody. Samozřejmě, že snižují zásoby vody v přírodě. Tající sníh pak může mít vliv na kvalitu vody.“

Pavel Smrž: „Jsou nynější vedra, sucha a teplotní extrémy v Evropě překvapivé nebo je klimatologové, hydrologové čekali?“

Bohumír Jánský: „Tento vývoj se předpokládal a zcela odpovídá vývoji změny klimatu ve světě. Míra oteplení u nás je zhruba na úrovni světových průměrů, ale třeba v Arktidě je tato míra dvoj- až trojnásobně vyšší než světový průměr.“

Stanislav: „Současná vedra jsou ve větších městech násobena betonovou zástavbou a asfaltovými chodníky a ulicemi. Může pomoct kropení ulic a nebo to je zbytečné plýtvání nedostatkovou vodou? Proč některá města odmítají ulice ve městě (viz Chrudim) kropit?“

Bohumír Jánský: „Určitě to může pomoci zpříjemnit život obyvatel měst.“

Jana: „Proč stále splachujeme a koupeme se v pitné vodě? Není to už luxus? Kolik by stálo rozdělení vody na užitkovou a pitnou?“

Bohumír Jánský: „Je to samozřejmě špatně. Bylo by skvělé, kdybychom začali budovat oddělené systémy pro pitnou a užitkovou vodu tak, jak je tomu ve Švýcarsku. Zatím bychom měli zlepšit naše chování, vychovávat naši mládež k racionálnímu hospodaření s vodou. Každé opatření týkající se šetření vody je dobré. Každý by si měl uvědomit, na co používat vodu pitnou a na co užitkovou.“

DAYD: „Jsme na prahu období, kdy bude čistá voda stále vzácnější?“

Bohumír Jánský: „Vodu považuji za nejcennější surovinu, kterou naše země má. Jediný zdrojem vody jsou dešťové a sněhové srážky, žádná voda k nám nepřitéká od sousedů. Myslím, že každý z nás se bude muset více věnovat vodě ve své domácnosti, ale také chápat různá opatření, která budou v nejbližší době přijata budoucí vládou. Alespoň doufám, že se tímto problémem bude vláda intenzivně zabývat.“

Jan Chlubna: „Pane profesore, dělá se u nás z hlediska opatření k zadržení vody v krajině dost nebo se spíše jen mluví?“

Bohumír Jánský: „Doufám, že nový ministr životního prostředí pan Brabec vykoná ve své funkci mnoho dobrého.“

Vlastimil Čepelák: „Vážený pane profesore, zdravím Vás z Gymnázia Žďár nad Sázavou, kde jste měl fantastickou přednášku o hledání pramenů Amazonky. Dnes si každý v podstatě bez povolení může nechat zhotovit vrtanou studnu. Neohrožuje to stav hladiny podzemních vod?“

Bohumír Jánský: „Každá studna by měla dostat povolení od vodoprávního úřadu. Pokud se to neděje, je to protizákonné. Česká inspekce životního prostředí může udělit velmi vysokou pokutu za vrtání studně. Je potřeba si uvědomit, že voda není majetkem člověka na daném pozemku.“

Jana Galíková: „Dobrý večer, díky za veledůležité téma. Je pravda, pane profesore, že zemědělská družstva pobírají ekologické dotace a přitom vetují revitalizace toků, které by pomohly zadržet vodu v krajině? Přestože jsou již připravené projekty. Jak je to možné?“

Bohumír Jánský: „Máte v podstatě pravdu. Nicméně v souvislosti s pozemkovými úpravami, které právě probíhají, je ideální příležitost vybudovat v zemědělské krajině zasakovací příkopy pro dešťovou vodu, malé nádrže na vodu a změnit strukturu zemědělských plodin. Např. kukuřice je naprosto nevhodná z hlediska zadržování vody - umožňuje rychlou a snadnou erozi půdy.“

Vaclav K.: „Nepomohla by k uspore vody i cenova pasma dle spotreby? Tj. napr. spotrebu do 30m3 vody rocne na clena domacnosti uctovat za nejake rozumnejsi penize nez nyni , a vse co by bylo nad 30m3 uz by bylo povazovano za luxus a nalezite zpoplatneno.“

Bohumír Jánský: „Ano, cenová pásma by šetření s vodou přispěla.“

Tomáš Najman: „Zemědělci sami pomocí drenáží vytvářeli umělé stepi , tak aby zajistili příhodné podmínky pro obilí. Jak bychom nyní měli hospodařit se zemědělskou půdou, aby nedocházelo k tak vysokému úbytku úrodné půdy (smývání přívalovými dešti, vítr, atd..)?“

Bohumír Jánský: „Vaše otázka vyžaduje velmi dlouhou odpověď, chcete-li se mnou diskutovat, pošlete mi mail a odpovím podrobněji.“

Pavel: „Dobry den, Co si myslite o praci povodi jednotlivych rek? Co si myslite o tom, ze se v historii vice pecovalo o rybniky, male toky a dnes se to tak casto nevidi. Nemuze to take byt problem, ze voda spravne neproudi v dobe vyssich srazek?“

Bohumír Jánský: „Ano, o rybníky a malé vodní toky musíme lépe pečovat (odstraňovat sedimenty, udržovat břehovou zeleň, obnovovat zaniklé rybníky). Vodu v době srážek je třeba zadržet v povrchových nádržích, anebo si ji "schovat" pod zemským povrchem do nádrží podzemní vody. To bude asi budoucnost.“

Standa: „Sucho a vedro, jaké dlouho nepamatujeme? Můžete připomenout statistiku střídání suchých a vlhkých let? Jak často se vyskytovala současná podoba počasí u nás a jak dlouhá byla sucha v minulosti? To současné trvá už nejméně tři roky. Kdy dojde ke změně?Díky“

Bohumír Jánský: „Z minulosti známe ještě delší a hlubší sucha - např. polovina 19. století. Zpravidla se vyskytují suchá léta v určitých intervalech. Vědci předpokládají, že to může souviset s cyklem slunečních skvrn (7-11 let).“

Jakub Živnůstka: „Vážený pane profesore. Co se u nás kromě sucha musí stát, aby politici opravdu přišli s konkrétními systematickými změnami v zemědělství vedoucími k většímu zadržování vody v krajině? Je taková změna možná, kdy největším zemědělcem je premiér?...“

Bohumír Jánský: „Dle mého názoru jsou ideje obsažené např. v programovém prohlášení vlády velmi dobré, ale záleží na tom, jak se je podaří uvést do praxe.“

Václav Pavlas: „Jaký je Váš názor na projekt Dunaj,Odra, Labe. Děkuji Václav ze Slovácka“

Bohumír Jánský: „V úvahu připadá jenom propojení Moravy a Odry, ale narušení krajiny by bylo veliké.“

David Kovář: „Mnohokrát jsem slyšel, že důvod sucha zapříčiňuje nedostatek podzemní vody, jak se tento problém dá řešit? Existují nějaké technologie či technika, která by tento problém vyřešila?“

Bohumír Jánský: „Do budoucna se plánuje vybudování podzemních nádrží na vodu (tzv. umělá infiltrace). To znamená, že bychom si dešťovou vodu uschovali v podzemích tzv. hydrogeologických strukturách, což není možné všude, ale na některých místech ČR ano.“

Pavel K.: „Dobrý večer pane profesore, chtěl bych se vás zeptat na váš názor, zda je v pořádku, že se v CHKO Litovelské Pomoraví budují místo lesních cest, cesty asfaltové.“

Bohumír Jánský: „Asfaltové cesty by v CHKO neměly být budovány. Zabraňují vsaku vody. Myslím, že cyklisté by mohly jezdit i po nezpevněných cestách.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD