Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Na téma „Média a svoboda“ s Petrem Brodem, publicistou a bývalým redaktorem RFE v Mnichově.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

publicista, bývalý redaktor RFE v Mnichově

Petr Brod

Před 65 lety se poprvé ozvala znělka Svobodné Evropy. "Štvavou vysílačku", jak ji vzápětí označili komunističtí ideologové, založil a podpořil Kongres Spojených států amerických. Do východního bloku za železnou oponou měla šířit pravdivé a objektivní informace. Dlouhá léta sídlila v Mnichově, teď vysílá z Prahy v 28 jazycích do 23 zemí východní Evropy a Asie, kde stále ještě nefungují svobodná média. „Index svobody médií“ monitoruje nevládní organizace Reportéři bez hranic. Podle její dubnové zprávy je v Česku situace „upokojivá“, stejně jako například v USA, Británii či Austrálii. Přestože je Evropa nadále oblastí, kde jsou média nejsvobodnější, Reportéři bez hranic varují, že se situace zhoršuje, a to zejména s přijetím zákonů, které v rámci boje proti terorismu provází i vedlejší efekt umožňující sledování ve velkém měřítku. Jak si média hájí prostor pro svobodné vyjadřování názorů v době zvýšených protiteroristických opatření, ve době rostoucího vlivu propagandy a v nekonečném proudu informací, které nabízí internet? Ptejte se publicisty a bývalého redaktora RFE v Mnichově Petra Broda.

Záznam chatu z úterý 3. května 2016

IGR: „Když končil bolševický teror 88/89 tak jsme u nás spíš posílali Radio Hlas Ameriky, myslíte, že jsem o hodně přišel?“

Petr Brod: „Řekl bych, že jste o hodně přišel, pokud vás zajímal například hlubší pohled na kulturu v západním světě, na jeho média nebo dejme tomu speciální pořady určené mládeži, dělníkům, zemědělcům, milovníkům umění a tak podobně. To proto, že Svobodná Evropa měla daleko více času na vysílání a větší redakci, takže se mnoha námětům, na které nebyly u Hlasu Ameriky časové a personální předpoklady, nemohla washingtonská vysílačka věnovat. A stačí také zmínit, že na Svobodné Evropě vysílal třeba Karel Kryl. Je ovšem pravda, že Hlas Ameriky se poslouchal lépe, protože proti němu v 80. letech už nebyly namířeny rušičky, zatímco Svobodná Evropa byla rušená až do konce roku 1988.“

DEREK: „CO znamenal Karel Kryl pro RFE?“

Petr Brod: „Karel Kryl byl především žijícím symbolem odporu Čechů a Slováků proti režimu, který v jejich vlasti existoval od roku 1948 a který u moci udržela intervence komunistických států v srpnu 1968. V době, kdy jsme žili v Mnichově, jsme si nedostatečně neuvědomovali, jak důležitý byl Karel Kryl pro několik generací posluchačů, i když určitým náznakem bylo to, jak se mu lidí snažili psát nebo později telefonovat. Když jsme se po roce 1989 začali vracet domů, řada z nás byla překvapená, že jeho písně přímo zlidověly a že se i za normalizace zpívaly třeba na pioýrských táborech.“

Lukáš: „Hezký večer, Jak se díváte na objektivitu a vyváženost zpráv v médiích v souvislosti s migrační krizí v Evropě? Myslíte si, že novináři by se v rámci snahy o zklidnění společenské atmosféry měli názorově přikláněl na stranu vlády a Evropské unie?“

Petr Brod: „Zpravodajství je, pokud se to dá zevšeobecnit, celkem vyvážené - objevují se v něm hlasy jak těch, kteří podporují přijímání uprchlíků z krizových oblastí, tak těch, kteří poukazují na problémy, jež spolu přináší. V této souvislosti je třeba znovu a znovu zdůrazňovat rozdíl mezi zpravodajstvím a komentováním. Zpravodajství má přinášet co největší počet objektivních informací a není na reportérech, aby prosazovali ten či onen názor na řešení migrační krize. Je úlohou komentátorů, aby na základě zpravodajství vyjadřovali své názory na migrační krizi a pomáhali tak divákům, posluchačům a čtenářům utvářet si vlastní názor. Je pravda, že se v českých médiích nedostatečně mezi zpravodajstvím a komentováním rozlišuje.“

Bob: „TV či rádio si pozve hosta,klade mu otázky,ovšem domluvit ho nenechá,zvláště odpovídá li jinak,než má redaktor napsáno na papíru.Takový redaktor má snad rozhovor s jedním či více hosty pouze uvádět,nechat je mluvit,nepřiklánět se na něčí stranu,ne?“

Petr Brod: „Redaktor samozřejmě nemá předem na papíru napsáno, jakou názorovou linku má akceptovat a jakou vyloučit. Úlohou redaktora je ovšem rozhovor usměrňovat, tak aby se řečené týkalo oznámeného námětu. Někteří politici nebo veřejní činitelé mají často tendenci mluvit o tom, co jim vyhovuje více než přesně definované téma rozhovoru, a v takových situacích je rozhodný postoj redaktora důležitý.“

Honzík: „Média už dávno nejsou svobodná,nebo jsou všichni novináři jako přes kopírák,s malými výjimkami.Nechce se mi věřit,že všichni novináři mají na vše stejný,ten jediný,EU a USA posvěcený,stejný názor.Nebo se bojí?Jsou trapná,ta dnešní média.“

Petr Brod: „Doporučuji, aby se tazatel například zabýval názorovými stránkámi levicového deníku Právo nebo deníku KSČM Haló noviny. To jsou také "ta dnešní média".“

Ondřej: „Jak hodnotíte německá a švédská média, která ještě na počátku roku 2016 "nemohla" informovat pravdivě o problémech s některými migranty ? Např. O Silvestrovských sexuálních útocích v Kolíně?“

Petr Brod: „V uvedených případech nešlo ani tak o pochybení médií, jako spíš, zvláště v Kolíně nad Rýnem, o nesprávný postup policie, která už předem takticky podcenila situaci, a její mluvčí potom o skutečné situaci na Silvestra "mlžili". Jakmile to novináři zjistili, snažili se faktické mezery, které v důsledku policejního postupu v jejich zpravodajství vznikly, rychle zaplnit. Je ale pravda, že média v západích zemích v takových případech postupují opatrně, zvláště co se týče identifikace pachatelů trestných činů podle etnických nebo jiných kategorií, protože, podobně jako většina zodpovědných státních a veřejných činitelů, nechtějí dodávat argumenty těm, kteří tvrdí, že zdrojem nadprůměrné kriminality jsou především specifické menšiny.“

Ondřej: „Do jaké míry jsou nebezpečné politické útoky na Českou televizi a další média ? Hrozí veřejnoprávním mediím umlčení nebo regulace svobody ?“

Petr Brod: „Dokud bude Česká republika parlamentní demokracií s pluralitním politickým systémem a součástí takových mezinárodních institucí, jako jsou EU a NATO, nehrozí.“

Stanislav: „Dobrý večer,co říkáte na to,jaké torzo z Vaší RFE u nás dnes zbylo?Nejprve to byl ČRo6, poté ČRoPlus a každá ta změna přinesla nějaké omezení času a obsahu vysílání.Dnes,po jejím zrušení na stř.vlnách vysílá jen na VKV,které nekryjí celé území ČR.Děkuji.“

Petr Brod: „Mezi Svobodnou Evropou a ČRo Plus skutečně existují některé historické vazby, zprostředkované několika mezičlánky, ale za "torzo RFE" žádnou část Českého rozhlasu nepovažuji. V otázce pokrytí celého území ČR rozhlasovým signálem některých stanic je třeba se obracet na Radu ČRo, případně na parlament.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2016
 P ST