Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Na téma „17 let od vstupu ČR do NATO“ s někdejším českým velvyslancem v USA a bývalým ministrem zahraničí a obrany Alexandrem Vondrou.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

bývalý ministr obrany a zahraničí, CEVRO Institut /ODS/

Alexandr Vondra

V sobotu 12. března to bylo 17 let od vstupu České republiky do NATO. "Dává nám to skutečně velkou naději, že už nebudeme nikdy okupováni nebo obětováni nějakému agresorovi," prohlásil tehdy Václav Havel. Jak se vše připravovalo? Jaká byla zákulisní jednání? Sehrálo roli nasazení českých vojáků na zahraničních misích, například vyslání protichemické jednotky do první války v Perském zálivu? Jaký vliv měla na rozšíření NATO válka v Jugoslávii? Jak těžké bylo překonávat negativní postoj Ruska? Bylo vůbec správné vstoupit do NATO? Neměli o tom Češi rozhodovat v referendu? A mělo by se nyní vyhlásit referendum o dalším setrvání v Severoatlantické alianci? Můžete se ptát bývalého ministra obrany a zahraničních věcí Alexandra VONDRY, jenž byl v době vstupu ČR do NATO velvyslancem v USA a předtím se účastnil důležitých jednání.

Záznam chatu z pondělí 14. března 2016

Martin: „Dobrý den, nakolik má na 70letém poválečném míru v Evropě zásluhy EHS, resp. EU, a nakolik právě NATO? Nezasloužilo si tu Nobelovu cenu za mír právě spíše NATO než EU?“

Alexandr Vondra: „Ano, máte pravdu. Myslím si, že NATO by si Nobelovu cenu míru zasloužilo víc, než EU, protože to byla jeho odstrašující schopnost a zároveň síla euro-americké vazby, které celou Studenou válku alespoň polovině Evropy (té Západní) garantovaly svobodu a demokracii.“

Honza, Plzeň: „Dobrý večer. Z laxního přístupu až neochoty NATO pomoci EU (a svým členským státům), při řešení současné migrační invaze, cítím velké rozčarování. Jaký na to máte názor Vy? A neohrožuje EU svoji agresivní politikou vydírání dnes spíše Turecko než Rusko?“

Alexandr Vondra: „NATO je vojenská aliance, která chrání svoje členy před ozbrojeným útokem zvenčí. Buď k tomu má své odstrašující schopnosti, tak aby nikdo takový útok nepodnikl, anebo pokud by ho podnikl, tak použije veškerou sílu, aby útočníka zastavila. To není případ migrační krize. Invaze arabských muslimů jakkoliv mě znepokojuje a myslím si, že musí být zastavena, není primárně úkolem NATO, ale EU. NATO může pomoci a pomáhá, ale varuji před tím, aby se tady angažovala více, než je nezbytné, protože to není primárně jeho úkol.“

Ondřej: „Jak probíhalo vyjednávání o našem vstupu do NATO za zavřenými dveřmi ? Kdo se nejvíce zasloužil o přijetí ČR ?“

Alexandr Vondra: „Na české straně se zasloužily následující subjekty v tomto pořadí: za prvé Václav Havel, svým mezinárodním renomé a autoritou. Za druhé česká vláda svým bezproblémovým fungováním v první polovině devadesátých let a za třetí občané České republiky, kteří po určitém počátečním váhání pochopili smysl této věci a dále mají velké zásluhy zejména Poláci, jejich aktivní a razantní politika i tradice a vůle bojovat za svobodu, když je to nezbytné. A v neposlední řadě pomohla paradoxně i válka s Jugoslávií, nikdo nechtěl její rozšíření do Střední Evropy.“

Ondřej: „Souhlasíte s možností, aby mohlo být vyvoláno referendum o členství ČR v NATO ? Např. Úsvit usiluje o obecném referendu o všem. Není takové referendum nebezpečné ? Jak mohou voliči posoudit dlouhodobou bezpečnostní strategii země ?“

Alexandr Vondra: „Nesouhlasím s referendem. Nevidím k němu žádný důvod, podle průzkumů naše členství dlouhodobě podporuje tři čtvrtiny obyvatel a nechápu, proč bychom měli vyvolává vášní, které každé referendum přináší, znejišťovat naše spojence.“

Jan: „Je pravda,že jsme byli do NATO přijati přednostně,aby přes naše území mohla létat letadla NATO bombardující Jugoslávii?“

Alexandr Vondra: „To není pravda, otázka týlového zázemí pro operace na území bývalé Jugoslávie měla význam v případě Maďarska. V případě České republiky nebo Polska nehrála roli. Ale politicky hrála válka v bývalé Jugoslávii důležitou roli v tom smyslu, že nikdo nechtěl, aby se rozšířila i do Střední Evropy, a proto i váhající členové NATO nakonec s rozšířením souhlasili jako s důležitým stabilizačním opatřením.“

WAR: „Donald Trump pokud bude zvolen, co to bude znamenat pro NATO? A zvolení H. Clinton?“

Alexandr Vondra: „Jsem přesvědčen, že NATO přežije Donalda Trumpa i Hillary Clintonovou.“

GF: „Proč nedáváme ony 2 procenta NATO, je to chyba že?“

Alexandr Vondra: „Ano, je to špatně. V době, kdy jsme měli hodně vojáku v Afghánistánu nám to bylo promíjeno. Poté co jsme většinu našich vojáků ze zahraničí stáhli domů, je důležité zvyšovat postupně obranné výdaje tak, abychom oněch dvou procent dosáhli.“

DAYD: „Byl Václav Klaus jako prezident dostatečný obhájce NATO?“

Alexandr Vondra: „Byla to vláda Václava Klause, která ve svém programovém prohlášení v roce 1992 poprvé jasně řekla, že Česká republika usiluje o vstup do NATO. To považuji za důležitější, než hodnotit konkrétní projevy a aktivity členů této vlády v tehdejší době.“

Marta: „Pane Vondro, proc soucasne s "historickou zkusenosti s Ruskem" nezminujete historickou zkusenost s Nemeckem, Francii a Britanii. Ta je co do dusledku mnohem vice alarmujici. Vzdyt nebyt zrady poslednich dvou a okupace Nemeckem nebylo by r.'48 ani '68.“

Alexandr Vondra: „Historickou zkušenost s Německem jsem implicitně naznačil tím, že jsem rád, že Američané v Německu zůstali. Historická zkušenost s Francií a Británií je o tom, že nestačí spoléhat na tyto země jednotlivě, a proto považuji NATO jako kolektivní organizaci za nejlepší řešení.“

Roderik: „Dobrý den, četl jsem v britských médiích, že za uprchlickou krizí stojí mimo jiné Rusko a že také podporuje Brexit. Jaký máte Vy na to názor. Děkuji za odpověď.“

Alexandr Vondra: „Rusko hraje mocenskou real politiku a má zájem na tom, aby jeho partneři hráli v oslabení. Z tohoto ohledu by mu BREXIT určitě nevadil a z veřejných projevů jeho představitelů soudím, že mu nevadí migrační krize. Ale pod kotel proudů uprchlíků daleko víc přilévá vítací politika v některých zemích EU, jejich štědrý sociální systém na straně jedné, a zájem Bašíra Asada vyhnat co nejvíc sunnitů ze Sýrie tak, aby jako příslušník šíitských alávitů se spíše udržel u moci.“

Pavel Petr: „Rusové se geopoliticky roztahují a stále přibližují k hranicím NATO. Jak dlouho to může pokračovat a jak k tomu přistupují USA?“

Alexandr Vondra: „Rusové využívají každého prostoru, který Západ nechá k dispozici. Je na Západu, aby tuto rozpínavost zastavil.“

Honza: „Je NATO připraveno na hybridní válku typu Krymu a invazní migrační vlny, s kterou se snadno do zemí NATO (nejen EU) dostanou bojovníci IS a sebevražední atentátníci, nebo zaspalo ve 20. století? A je schopno působit i na poli kybernetické války?“

Alexandr Vondra: „Na hrozbu hybridní války a kybernetických útoků se NATO snaží připravovat. Bude se tím hodně zabývat letní schůzka ve Varšavě. Pokud jde o ochranu před muslimskými radikály, je tu nutná součinnost s policií a domácími bezpečnostními složkami neboli jinak je tu nutná spolupráce NATO s EU.“

Jarmil Pavelka: „Naši piloti letounů Gripen slaví opakovaně úspěchy v aliančních cvičeních. Kdy budou moci letět do ostré akce, např. v Sýrii?“

Alexandr Vondra: „Gripeny k tomu potřebují příslušné vybavení, když jsem se Švédy dojednával ještě jako ministr obrany prodloužení kontraktu na jejich pronájem, tak jsem toto stavěl jako klíčovou podmínku, je nyní na novém ministrovi, aby takovou součinnost našich stíhačů umožnil.“

Michal Vodochodský: „Dobrý večer pane Vondro, co si myslíte o paradoxu v Sýrii, kde Turecko člen NATO, považuje kurdy za teroristy a bojuje proti nim, USA též člen NATO považuje kurdské milice za spojence v boji proti IS? Myslíte, že přijmout Turecko do NATO byla chyba? Díky.“

Alexandr Vondra: „To je těžká otázka, na kterou není jednoduché odpovědět jednou větou. Ke Kurdům mám sympatie, je správné, že jim Česko dodalo zbraně, na druhé straně je v zájmu Západu, aby si s Tureckem udrželo spolupráci a spojenectví. Je rozhodně lepší, aby strategický Bospor a Dardanely ovládala země spojená se Západem, a nikoliv nějaký islámský radikál. Turecko se obává, že Kurdská emancipace může vyústit v jeho dezintegraci. Je na Kurdech, aby Turecko přesvědčili, že tomu tak není. Výbuchy v Ankaře tomu nepomáhají.“

stepan: „proc se armada drive neprofesionalizovala diky“

Alexandr Vondra: „Profesionalizace je nákladná záležitost a její příprava zabrala několik let, nemyslím, že by k ní mohla naše země přistoupit dřív, než to učinila.“

Dan Červinka: „Jakou mají naši vojáci v zahraničí reputaci? Která jednotka nebo složka nám dělá v zahraničních misích nejlepší jméno?“

Alexandr Vondra: „V minulosti jsem měl možnost poznat naše vojáky, kteří působili na Balkáně, v Iráku nebo v Afghánistánu. Mnohokrát jsem je navštívil a musím říci, že mám k jejich práci a oddanosti absolutní respekt. Mnohokrát jsem na jejich adresu slyšel chválu od kolegů ve Spojených státech, Velké Británii, Francii nebo třeba v Holandsku či Dánsku. V mnoha operacích nasazovali to nejcennější, co mají, své životy a jsem si jist, že to dělali a dělají pro to, že mají svou zemi rádi a cítí zodpovědnost za to, že nezávislost a svobodu v naší zemi je nutné občas i bránit.“

Jan: „Americká letadla i letadla jiných členů NATO bombardují v Sýrii.Je to akce pod vedením NATO,nebo soukromé zapojení armád,ale to snad při členství v tomto paktu nejde?“

Alexandr Vondra: „Není to akce NATO. Je to akce Spojených států, Ruska, Británie, Francie a některých dalších zemí po dohodě s vládami Sýrie a Iráku.“

Ondřej: „Jak vidíte budoucnost obrany ? USA v posledních dnech představují supermoderní automatizované technologie. Nemělo by se i Česko vydat touto cestou? Není robotizovaný model obrany přímo vhodný pro zemi, jako ČR ? Do války by šli primárně roboti, ne lidi“

Alexandr Vondra: „Souhlasím, že máme jít také cestou robotizace, ve výzbroji například už máme roboty, které detekují nebo odhalují nástražná a výbušná zařízení nebo malá průzkumná bezpilotní letadla. Bylo by skvělé vyzbrojit těmito prostředky armádu i víc, ale je to samozřejmě otázka peněz. Ale nepochybně ve vzdálenější budoucnosti jistě nahradí i Gripeny bezpilotní prostředky. Technologický vývoj tímto směrem kráčí a my nemůžeme stát stranou.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2016
 P ST