10. prosince 2016

Roberto Barletta k nám přijel o několik roků dříve, přesně 30. listopadu 1993 a jak sám říká, na ten den nikdy nezapomene – byla zima, vlhko a plískanice. Věděl ale, že je to osud. Česko se mu prolínalo životem od dětství. Nedokáže říct proč, ale už na střední škole objevil četbu Kundery a díky němu se zajímal o vše, co tehdy s ČSSR souviselo. Nikdy mu prý neseděla mentalita Italů. Jsou na něj moc hluční. Až do doby, než dorazil sem, netušil, jak moc se italské mentalitě a temperamentu vymyká. Jakmile ale poznal Čechy, měl pocit, že doma je tady. To, že si nakonec našel jako životní partnerku právě Češku, je podle něj jen doplnění mozaiky jeho života a potvrzení, jak blízcí mu my Češi jsme.