13 minut

19. září 2015
Část: František Balent
Obsah dílu
Tahsin Khouder Souli Housein — František Balent
- Dokument
- Společenský dokument
- Etnografický dokument
- Společnost
- Menšiny
- Společnost - životní styl
- Česká společnost
- Společnost - svět
Části dílu
00:08
Tahsin Khouder Souli Housein
První z našich dvou dnešních příběhů se začal odvíjet v dnes tolik soužené Sýrii. Zavoní dálkami, pečenými klobásami i růžemi. Tahsin Khouder Souli Housein je Kurd ze Sýrie, konkrétně z Aleppa. Do ČSSR přijel v roce 1984 vystudovat ekonomii. „Myslel jsem, že tady budu 5 let a vrátím se domů. Po měsíci jsem podal žádost o návrat. Nevěřil jsem, že to tady zvládnu, no a dnes jsem tu 30 let. Pořád jsem Syřan a Kurd. Mým domovem je ale Česko,“ hodnotí sám sebe Tahsin, který ví, že do Sýrie ani Aleppa se už asi nikdy nevrátí. Jako člen opozice dodnes domů nemůže. „Když jsem přijel do Československa, byl jsem v šoku. První, co mě uzemnilo, byl jazyk. Uměl jsem kurdsky – to jsme se učili doma, arabsky – tak jsme museli mluvit ve škole, persky – tak mluvili mí kamarádi a anglicky, to jsem považoval za důležité. Tady mi ale nikdo nerozuměl a já se měl učit řeč, která mi nedávala smysl. Navíc jsem se ocitl ve velmi studené zemi. Nemyslím jen podnebí, ale i mentalitu. U nás ctíme rodinu a rodiče, kterým ve stáří pomáháme a živíme je. Tady si staří lidé musí na sebe vydělávat sami. Tady si bratr a sestra půjčí peníze, ale ptají se – kdy mi to vrátíš? U nás si navzájem peníze nepůjčujeme, ale prostě si je dáváme. Šokovalo mě, jak jste k sobě chladní. A byly i humorné příběhy. Třeba u nás je zvykem, že se muži na procházce venku držívají za ruce. Ještě dnes si pamatuji, jak jsem tak šel s kamarádem po Praze a pořád nám nebylo jasné, proč se na nás všichni dívají… až mi to vysvětlili. Víte, jaký to byl v roce 1984 poprask?“ směje se Tahsin při vzpomínkách na bariéry, které musel překonávat.
12:57
František Balent
Náš druhý příběh je trochu netradiční a přitom tak typický. Většinou si ani neuvědomujeme, že rozdělením Československa se ocitly tisíce Slováků mimo svou vlast. Jedním z nich je i František Balent. Oblíbená ikona Ostravy.
Stopáž26 minut
26. září 2015
Přehled dílů
601 přehratelných
Stopáž26 minut
Monika Ben Thabetová
Portrét Moniky Ben Thabetové
Poslední vysílání 28. 6. 2025 na ČT2
Stopáž26 minut
21. června
Klavíristka Ourania Menelaou
Poslední vysílání 21. 6. 2025 na ČT2
Stopáž26 minut
14. června
Eugenie Číhalová a Van Anh Tranová
Poslední vysílání 14. 6. 2025 na ČT2
Stopáž26 minut
Miloš Vacík
Bubeník, skladatel, textař a výtvarník
Poslední vysílání 13. 6. 2025 na ČT2
Stopáž27 minut
31. května
Jana Ańes a Thomas Vasiliu, dva dokumentární portréty o Češích
Poslední vysílání 6. 6. 2025 na ČT2
Stopáž27 minut
24. května
Portrét srbsko-českého novináře Teodora Marjanoviče a fotografky Zuzany Mináčové
Poslední vysílání 30. 5. 2025 na ČT2
Stopáž27 minut
10. května
Lesya Kopchuk, které válka na Ukrajině zcela změnila dosavadní život, a také japonská loutkařka Kanako Nishioka-Koukalová.
Poslední vysílání 16. 5. 2025 na ČT2
Stopáž26 minut
Jiří Turek
fotograf
Poslední vysílání 9. 5. 2025 na ČT2
Stopáž26 minut
Stanislav Czudek
portrét Stanislava Czudka, lékaře s kořeny ve Slezských Beskydech
Poslední vysílání 2. 5. 2025 na ČT2
Stopáž28 minut
19. dubna
Manuální terapeutka koní Ivana Ovesná
Poslední vysílání 25. 4. 2025 na ČT2