13 min

19. září 2015
Část: František Balent
Obsah dílu
Tahsin Khouder Souli Housein — František Balent
- Dokument
- Společenský dokument
- Etnografický dokument
- Společnost
- Menšiny
- Společnost - životní styl
- Česká společnost
- Společnost - svět
Části dílu
00:08

Tahsin Khouder Souli Housein
První z našich dvou dnešních příběhů se začal odvíjet v dnes tolik soužené Sýrii. Zavoní dálkami, pečenými klobásami i růžemi. Tahsin Khouder Souli Housein je Kurd ze Sýrie, konkrétně z Aleppa. Do ČSSR přijel v roce 1984 vystudovat ekonomii. „Myslel jsem, že tady budu 5 let a vrátím se domů. Po měsíci jsem podal žádost o návrat. Nevěřil jsem, že to tady zvládnu, no a dnes jsem tu 30 let. Pořád jsem Syřan a Kurd. Mým domovem je ale Česko,“ hodnotí sám sebe Tahsin, který ví, že do Sýrie ani Aleppa se už asi nikdy nevrátí. Jako člen opozice dodnes domů nemůže. „Když jsem přijel do Československa, byl jsem v šoku. První, co mě uzemnilo, byl jazyk. Uměl jsem kurdsky – to jsme se učili doma, arabsky – tak jsme museli mluvit ve škole, persky – tak mluvili mí kamarádi a anglicky, to jsem považoval za důležité. Tady mi ale nikdo nerozuměl a já se měl učit řeč, která mi nedávala smysl. Navíc jsem se ocitl ve velmi studené zemi. Nemyslím jen podnebí, ale i mentalitu. U nás ctíme rodinu a rodiče, kterým ve stáří pomáháme a živíme je. Tady si staří lidé musí na sebe vydělávat sami. Tady si bratr a sestra půjčí peníze, ale ptají se – kdy mi to vrátíš? U nás si navzájem peníze nepůjčujeme, ale prostě si je dáváme. Šokovalo mě, jak jste k sobě chladní. A byly i humorné příběhy. Třeba u nás je zvykem, že se muži na procházce venku držívají za ruce. Ještě dnes si pamatuji, jak jsem tak šel s kamarádem po Praze a pořád nám nebylo jasné, proč se na nás všichni dívají… až mi to vysvětlili. Víte, jaký to byl v roce 1984 poprask?“ směje se Tahsin při vzpomínkách na bariéry, které musel překonávat.
12:57

František Balent
Náš druhý příběh je trochu netradiční a přitom tak typický. Většinou si ani neuvědomujeme, že rozdělením Československa se ocitly tisíce Slováků mimo svou vlast. Jedním z nich je i František Balent. Oblíbená ikona Ostravy.

Stopáž26 min
26. září 2015
Přehled dílů
627 přehratelných

Stopáž27 min
4. dubna
Karíma Al-Mukhtarová — Pavel Slouka
Poslední vysílání 4. 4. 2026 na ČT2

Stopáž10 min
Spolek Mostar
Spolek architekta Paříka v Mostaru
Poslední vysílání 4. 4. 2026 na ČT art

Stopáž10 min
Ludmila Seefried-Matějková
Ludmila Seefried-Matějková
Poslední vysílání 31. 3. 2026 na ČT2

Stopáž27 min
28. března
Moritoshi Funasako — Mohammed Jobran
Poslední vysílání 4. 4. 2026 na ČT2

Stopáž9 min
Trvalý pobyt Jan Sekal
Československý malíř, fotograf, grafik a publicista, který v 80. letech emigroval do Paříže.
Poslední vysílání 22. 3. 2026 na ČT2

Stopáž26 min
21. března
Tatiana Sharp
Poslední vysílání 28. 3. 2026 na ČT2

Stopáž8 min
Antonín J. Liehm
Český filmový a literární kritik a publicista
Poslední vysílání 21. 3. 2026 na ČT2

Stopáž26 min
14. března
Otfrid Pustejovsky, historik, ostravský rodák německého původu
Poslední vysílání 21. 3. 2026 na ČT2

Stopáž27 min
7. března
Leonardo Teca — Ivan Capulič
Poslední vysílání 14. 3. 2026 na ČT2

Stopáž26 min
28. února
Jan Kocourek a Laura Kocourková — Jaroslav Abbé Libansky
Poslední vysílání 7. 3. 2026 na ČT2



