23. květen 2015

Oba dnešní příběhy budou hýřit exotikou. Nejprve se podíváme do Ostravy za člověkem, který ač rodilý středoevropan, srdcem patří zemi, která se už řadu desetiletí vyrovnává se ztrátou vlastní samosprávy. Od roku 1951 patří Tibet pod čínskou nadvládou, která ničí veškerou jeho kulturu, zvyklosti a náboženství. Tradice se mohou svobodně rozvíjet leda v sousední Indii – v himalájském Ladaku, nazývaném též Malý Tibet. Ladak je svou kulturou, jazykem i náboženstvím daleko blíže Tibetu než hinduistické Indii.

Náš druhý příběh nás zavede opět na východ. Do pohádkového Teheránu, kde se Ata Alipour narodil v době, kdy zuřila válka mezi Irákem a Íránem jako nejstarší syn v rodině lékaře a zdravotní sestry. Vystudoval průmyslový design a projektování výrobních linek, s konkrétním zaměřením na náhradní díly automobilového průmyslu. Po studiích se z různých důvodů věnoval jiným oborům (administrativa, renovace staveb, bytový design) a poté Írán opustil na 4 roky, kdy žil v Thajsku a živil se mezinárodním obchodem. Írán opustil z důvodu svého nesouhlasu s náboženskou diktaturou.