25. dubna 2015

Ta první z nich, Jarka Šoltysová, se svým mužem utekla z Československa po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Bydleli jsme u Benešova, kde jsem vyrůstala a zamilovala se do svého manžela. Narodil se nám chlapec, a když mu byli čtyři roky, to bylo v roce 1968, poslouchali jsme v srpnu rádio a mysleli jsme si, že pouští nějakou pitomou hru o invazi ruských tanků. A ony se ty tanky na nás opravdu valily", říká Jerry Šoltys, jak ji dnes říkají. " Na emigraci jsme nikdy nepomysleli. Toho 21. srpna jsme byli s malým na chatě a došlo nám, že budeme muset utéct. Angažovali jsme se tehdy v Pražském jaru, roznášeli letáky a byli jsme pod dohledem. Sbalili jsme si věci. Jen to, co jsme měli na chatě. Maminka nám dala na jídlo švestky a jeli jsme do Německa." Za svůj nový domov si zvolili Kanadu, kde začali uskutečňovat své sny. Sny o svobodě. Sny o létání.

Druhá žena, Tsetsegdelger Bazargur, se díky elektronickým médiím zamilovala do muže, který si pro ni po dvou letech intenzivní korespondence přiletěl do Mongolska. A hned si ji odvezl domů. Do Valašského Meziříčí, kde od té doby žijí.