11. dubna 2015

Carlos González Sháněl je korespondentem mexické televize Televizia. Jeho dědeček utekl do Chile před fašismem v Československu v roce 1939 a začal pracovat pro Baťu. Jeho tatínek byl odhodlaným bojovníkem proti diktatuře Allendeho levice a po následném puči i proti krajní pravici generála Pinocheta. Byl to demokrat. Carlos Gonzalez jako kluk vzpomíná, na jeho aktivní odpor, a posléze jak celá rodina musela prchnout do Mexika. Carlos Gonzáles začal žít v ČR po roce devadesát a zůstal. Leží mu na srdci problematika diktátorských režimů především na Kubě, ve Venezuele a Equadoru. O Kubě natočil už před deseti lety film Kubánské jaro, který byl promítán na festivalu Jeden svět. Ukázal, jak se žije rodinám tamních disidentů. V našem filmu uslyšíme i jeho vzpomínky na spolupráci s Freddym Valverde a Janem Rumlem. Pořádali konferenci pro bývalé prezidenty latinsko-amerických zemí a disidenty, když do sálu vnikli kubánští konfidenti s klacky a konferenci přerušili. Nicméně to tři kamarádi nevzdali a jedou v té velké věci dál.
Freddy Valverde přiletěl do Československa na přelomu devadesátých let, nejprve pracoval jako diplomat, pak v ČRo jaké šéf v oddělení zahraničního vysílání. Narodil se v Kostarice, v zemi, kde otázka principů demokracie hraje ve společnosti zásadní roli. Zde se daří zásady demokracie střežit a žít. (Říká se, že když se sejdou tři Kostaričané, už je demokracie.) V Latinské Americe je téma diktátorských režimů a totality stále velmi živé. A tak není divu, že Freddy Valverde se zajímá o otázku lidských práv a principů občanské společnosti od počátku svého pobytu u nás, a to v rozhlase i mimo něj. Určitě k tomu přispělo několikeré setkání s Václavem Havlem.