Kde žiju a proč? Jedinečná dokumentární řada osudů těch, kteří nosí nálepku cizinec (2014)

Obsah dílu

Přehrát vše

Zoran Gajič

Živil se fotbalem, hrával ve Francii za jugoslávskou reprezentaci a fotbalovou kariéru skončil v pražských Bohemians. Dnes se Srb Zoran Gajič (48) živí hudbou. Hraje na flamenco classic guitare a zpívá, a to jako sólista i s kapelou, je operním tenorem. To vše v Praze, kde zůstal po svém posledním fotbalovém angažmá v Bohemians v roce 1990. Jak sám říká, hudbu měl v krvi od mala, ale víc mu v mládí učaroval fotbal. Přesto ho maminka, operní pěvkyně, vedla od malička k hudbě a malý Zoran s ní hrával na klavír i kytaru.

S fotbalem začal v Partizanu Bělehrad, za který hrál sedmnáct let. Poté následovalo angažmá v Bastii, která hrála druhou francouzskou ligu. V dobách své největší fotbalové slávy nastřádal Zoran Gajič za mládežnické a olympijské reprezentace Jugoslávie šestačtyřicet reprezentačních startů. Byl součástí generace okolo Roberta Prosinečkiho, Davora Šukera, Roberta Jarniho, Dragana Stojkoviče či Dejana Savičeviče. Pak v Jugoslávii začala válka a vše se změnilo. Přes Gais Göteborg, kde působil celý rok, se dostal do pražské Bohemky, kde vydržel hrát půl roku. Přišlo zranění kolene a s fotbalem byl konec. A tehdy přišla na řadu hudba.

Když se rozhodoval, kde bude dál žít, vyhrála Praha. Před 20 lety se oženil poprvé, s dnes už bývalou manželkou má 18letého syna, který s matkou také zůstal v Praze. Před 5 lety se znovu oženil, tentokrát s českou partnerkou Alenou. Svatbu měli v pravoslavném kostele a jeho žena přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Alishia.

Tanda Corróns

Narodila se v Havaně, maminka Jaroslava je Češka a tatínek Hugo Francisco Corróns Kubánec. Je silná, emotivní osobnost, která má mnoho talentů: zpívá, skládá texty, umí promlouvat před koncerty, o tom co se děje na Kubě. Ale píše i básně a učí podle vlastní učebnice Čechy španělštinu. Vystudovala průmyslový design, takže také u nás mimo jiné realizuje interiéry.

Tatínek Tandy byl v šedesátých letech v Čechách jako dopisovatel. Byl věrný stoupenec komunistického režimu a cestoval po světě, pracoval i jako korespondent ve Vietnamu po skončení války. U nás se seznámil se svojí budoucí ženou překladatelkou z pěti jazyků. Po několika letech odešli na Kubu, kde se narodila Tanda (1974) a její sestra Aurora. Po mamince zdědila Tanda talent na jazyky, na Kubě vystudovala v anglické škole a stejně dobře vedle angličtiny mluví i francouzsky. Její maminka, která se nikdy s režimem na Kubě neztotožnila, se v roce 1996 i se svými dvěma dcerami vrátila do Čech. Na osm měsíců se přestěhoval také otec, ale navzdory přemlouvání dcery Tandy se vrátil. Zásadní roli v jeho rozhodnutí sehrála tamní komunistická strana. Zdá se to zvláštní, ale bylo pro něj důležité, že mu soudruzi slíbili stranickou knížku, která se členům komunistické strany dávala za odměnu jako vyznamenání. Hugo na ni čekal několik desetiletí.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2014
 ST AD HD
ŽánrDokument