29. září 2012

Jaroslav Charfreitág se narodil 28. října 1877 v Žamberku jako páté ze sedmi dětí. Jeho otec František byl vážený obchodník a žamberský občan. Jaroslav však vyrostl ve velmi svobodomyslného mladíka, zajímajícího se o pokrok ve všech oborech.
Volnomyšlenkářství, smysl pro humor, dobrodružná povaha, tvůrčí duch, organizace společenského života, to jsou jen některé charakteristiky Jaroslava Charfreitága. Společně se svým přítelem odešli z domů a s malými kufříky a velkým fotoaparátem odjeli do Ameriky. Celou jejich dobrodružnou cestu Jaroslav dokumentoval fotografiemi a svým deníkem.
V Anglii si počkali na loď a lodní lístek spláceli mytím nádobí a úklidem lodi. Po návratu domů Jaroslav otevřel v domě, který postavil jeho otec „Plzeňskou pivnici“ a ta se brzy stala známou po celém okolí. Vedle pohostinské činnosti se Jaroslav neustále intenzivně zabývá novinkami z vědy a techniky. Odebírá věstník Vynálezy a pokroky, kde jsou zveřejňovány slavné patenty z celého světa.
Koresponduje s profesory c. k. České vysoké školy technické, konzultuje s nimi svoje pokusy v elektrotechnice a chemii, je činný v dění města jak v kultuře, tak také patří k prvním sportovcům lyžníkům, a bývá viděn i na kostitřasu. Sám vynalézá a nechává patentovat řadu vynálezů. Zapojuje se stejně jako jeho otec do veřejného a kulturního života města Žamberka a jeho pivnice je místem schůzek a diskuzí intelektuálů a významných lidí města. Krabice s negativy dokumentujícími jeho dobrodružnou cestu světem a dlouhodobé působení v zahraničí, hlavně však v USA, byly až donedávna zapomenuty. Nalezeny byly úplnou náhodou ve velkém kufru na půdě jednoho domu.

Miroslava Lišková Armezzani patří k těm ženám, které se provdaly do Itálie. Její složité zkušenosti, které doprovázely její odchod ze socialistického Československa i střet s odlišnými kulturním a rodinným zvyklostmi se dají považovat za společný jmenovatel pro mnoho jejích souputnic. Její život, který ji přinesl i několik nelehkých zkoušek, je ale naplněn nejen rodinnou pohodou, ale i prací pro druhé.