Čirina, tedy Irena v magazínu o životě národnostních menšin a cizinců u nás i Čechů v zahraničí (2011)

Obsah dílu

Přehrát vše

Slavný francouzský kuchař Edouard do Pomiane radí: „Ke stolu nemá usedat nikdo, kdo se nedokáže radovat. Nasupený host je zdrojem nepříjemností a špatného zažívání ostatních…“ Toto pravidlo velice dobře zná Čirina, tedy Irena Košíková, která má maďarskou národnost a nyní žije v Praze se svým slovenským manželem. Je milovnicí a sběratelkou umění, hlavně grafiky, miluje knihy a psy. Dnes mají s manželem již známou a vyhlášenou restauraci „Posezení u Čiriny“.

Čirina má za sebou mnoho zkušeností, radostí i zklamání, sedmiletou práci v diplomatických službách na řecké ambasádě a pak také jako osobní kuchařka v domácnosti manželů Václava a Dagmar Havlových. Sama Dagmar jí poslala dopis: „Čirino, děkuji pánubohu, že vás nám poslal do cesty…“ Když manžel Petr přemluvil Čirinu, aby si založili vlastní restauraci, opustila příjemné a významné místo v prezidentské domácnosti a dala se do budování restaurace. V té době mohla mít velké konexe, ale ona chtěla svůj podnik zbudovat jako obyčejný člověk a sedm let nevyšla „na plac“, aby jí náhodou nikdo nepoznal a neříkalo se, že si vše získala protekcí. Stejně se o místě lidé dozvěděli a dnes je vyhledávané známými osobnostmi z řad umělců, vědců, veřejného života, apod.

Čirina je ale především věčně usměvavá, přímá a příjemná dáma s velkými životními zkušenostmi a moudrostí. Umí nejen výborně vařit (to by sice nebylo málo, ale nestačilo by to), zná život, moudra, propojuje se v ní maďarská, slovenská, česká a řecká kultura a zvyky. A výborný čtyřicetiletý vztah se svým manželem, který je stále – podle slov samotné Čiriny – krásný, jen jakoby dokresloval pozitivní kruh. Čirina ve svém životě zažila mnohé radosti, ale také mnohá zklamání. Sama říká, že se sice narodila na šťastné planetě, ale vše si musela zasloužit a je za to ráda. Krušné chvilky bere jako životní lekce a inspiraci ke změně směru. Bez těchto lekcí by nemohla být, podle jejího názoru, taková, jaká je dnes: pozorovatelem, který je šťastný, že je a může rozdávat to, co má i učit se ze vztahu s druhými lidmi. Tato dáma diváky uchvátí a je velice dobrou inspirací, jak se poprat se životem a mít v sobě radost.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 ST
ŽánrMagazín