Reportáže v regionech
Hostýnské vrchy
Zalyžovat si můžeme nejen v Krkonoších nebo Beskydech. Tentokrát se s běžkami vypravíme do Hostýnských vrchů. Těšit se můžeme na celkem pět desítek kilometrů běžecké magistrály s několika odbočkami. A dopřejeme si také zastávku na místě, které je podle pověsti spojeno se slavným hostýnským zázrakem, na svatém Hostýnu. Čeká nás tu nejvýše postavená církevní stavba na Moravě – kostel Nanebevzetí Panny Marie a také dvě křížové cesty. Právě sem kdysi dávno v době nájezdu krutých Tatarů utekli místní lidé a prosili Pannu Marii o pomoc. Ta je vyslyšela, což připomíná mimo jiné i unikátní vyobrazení.
Hostýnská magistrála
Chropyně
Víte, jak vypadalo kdysi dávno brnění pěšáka putujícího do válečné vřavy? Pokud ne, vypravte se do zámku v Chropyni na Kroměřížsku. Probíhá tam totiž až do konce prázdnin výstava, kde si můžete prohlédnout jak zmiňované brnění, tak spoustu dalších zajímavostí. Dozvíte se, jak dřív panovníci a zemský sněm svolávali k obraně země všechny bojeschopné, kdo jim připravoval výzbroj a také třeba to, kdy tuhle neškolenou armádu nahradili první placení vojáci neboli žoldáci.
Výstava středověkého boje na zámku Chropyně
Arcibiskupské sklepy
Potěšíme pak ty, kteří holdují lahodným vínům, protože naše další reportáž bude tak trochu degustátorská. Vyrazili jsme totiž do historických sklepů Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Historie Arcibiskupských zámeckých vín je vlastně spojena s historií města Kroměříže. Základním mezníkem v dějinách byl rok 1110, kdy koupil tehdy trhovou obec Kroměříž od markraběte moravského Oty, olomoucký biskup Jan II. Od té doby nastal rozvoj obce pod přímým vlivem olomouckých biskupů. Obec dovedl k velikosti olomoucký biskup Bruno ze Schaumburka (1241-1281). Povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního Arcibiskupského zámku vybudoval ranně gotický hrad. Město obehnal hradbami a založil chrám svatého Mořice. V roce 1266 také založil vinné sklepy, které později, v době českého krále a římského císaře Karla IV. byly rozšířeny.
V roce 1345 král Karel IV. udělil sklepům výsadu vyrábět mešní víno. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m² a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti.
A díky kameře se tak podíváte i na rozsáhlý vinohrad v Hluku, který už v roce 1634 vlastnil Jonáš Husara a jenž po krupobití v roce 1823 zanikl. Pozveme vás do míst, kde se víno zpracovává, dozrává i koštuje. Našimi průvodci budou dva pánové: Milan Palkovič – farář z Velkých Losin, pověřený liturgickým dozorem na výrobu mešního vína a Josef Kadlčík – spolumajitel Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž.
Arcibiskupské sklepy
Holešov
Holešov leží na rozmezí Hané a Valašska. Je tzv. pověřenou obcí III. stupně a nejen správním, ale také průmyslovým a společenským centrem Mikroregionu Holešovsko. Nejstarší zmínka o Holešovu pochází z roku 1141. Jako městečko je uváděn od druhé poloviny 13. století a městem se stal ve 14. století.
V našem historickém zastavení budou figurovat jména jako například císařský tajný rada Jan hrabě z Rottalu, Filiberto Luches, Maria Cecilie, hraběnka z Trautmannsdorfu nebo rabí Šach. Po něm se jmenuje i stará, neboli Šachova synagoga z roku 1560. Je postavena v tzv. polském stylu a je jediná svého druhu, která na světě přežila.
Správní území města tvoří vedle samotného Holešova a katastrálního území Všetuly místní části Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy. Celková výměra je 3 409 hektarů, počet obyvatel přibližně 12 500. Holešov je centrem mikroregionu s 19 obcemi, z nichž 17 ustanovilo roku 1999 sdružení Mikroregion Holešovsko.
Holešov
Košíkářka
Morkovice prosluly jako košíkářská velmoc. Precizní odvedená práce a kvalitní zboží místních košíkářů se vyváželo do celého světa. My jsme se s naší kamerou vypravili za paní Danou Ptáčkovou právě do této obce na Kroměřížsku.
K rodinné košíkářské tradici se přihlásila už před čtyřmi desítkami let. A nelituje. Za práci s tímto materiálem jí udělil ministr kultury v roce 2006 titul nositelka tradice lidových řemesel v oboru pletiva – práce z vrbového proutí a pedigu. Zpracování přírodních materiálů provází lidstvo díky jejich dostupnosti již od nepaměti. Řemeslníci, zabývající se speciálně pletením z loupaného proutí, se v 17. století sdružovali do cechů.
Na Moravě se košíkáři soustřeďovali zejména v Morkovicích. Potřebné proutí zde získávali z vrb rostoucích kolem řek. Později, od poloviny 19. století, začali vysazovat na polích vyšlechtěnou vrbu americkou. Její proutí totiž bylo kvalitnější a jakost výrobků se tedy podstatně zvýšila. Dnes se pěstuje kolem 14 druhů vrb a každá odrůda má jiné upotřebení. Od 19. století se k nám z jihovýchodní Asie dováží liana zvaná Calamus rotang, jejíž vnější část (nazývaná rotang) slouží zejména k výrobě nábytku.
Naopak k pletení se používá vnitřní jádro, kterému se říká pedig. Bývá o průměrech od 1 až do 10 mm a vyznačuje se výbornou pružností, dá se barvit a v košíkářství slouží zejména při pletení drobnějších věcí, jako jsou misky, košíčky, podnosy, ošatky a další užitné i dekorační předměty, ale také třeba k vyplétání bočních stěn a dvířek dřevěného nábytku. Možná to ani nevíte a sami máte něco takového doma.