Reportáže v regionech
Sbírka mincí
Areál zámku a zahrad patří k chloubám hanáckých Atén, jak se někdy říká Kroměříži. Býval reprezentačním sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů. V 16. století nahradil gotický hrad a do současné podoby byl přestavěn v druhé polovině věku sedmnáctého. Tehdy přišla na svět i slavná Květná zahrada. Krásné sály i komnaty tentokrát ale mineme a zaměříme se na unikátní arcibiskupskou sbírku mincí. Obsahuje neuvěřitelných 10 tisíc vzácných kousků z různých období. Najdeme v ní i medaile vydávané kupříkladu papeži při slavnostních příležitostech. Část této sbírky je vystavena v Kabinetu mincí a podle plánu by se každé dva roky měly návštěvníkům představit poklady nové. A zavítáme taky do prostor, v nichž se od časů císaře Rudolfa II. razily arcibiskupské mince.
Sbírka mincí
Květná zahrada
V 17. století se v Evropě těšily velké oblibě tulipány, pak přišly do módy hyacinty a 19. století přineslo ohromnou popularitu kaméliím. Domovinou těchto květin je Asie, kde krasavice příbuzné čajovým keřům pěkně hýčkali. Na starý kontinent je přivezli nejspíš portugalští mořeplavci. A brzy začaly být vyhledávanými dekoracemi banketů, večírků i bálů. Jejich předností je mimo jiné to, že rozkvétají v zimních měsících. My se za nimi vypravíme do Kroměříže, konkrétně do tamní Květné zahrady neboli Libosadu. V místních sklenících je začali pěstovat už před 150 lety. Potěšíme se jejich krásou, ale zároveň si připomeneme i další zajímavosti obnovené zahrady. Dřív tu po kaméliích rozkvétaly až letničky, dnes je to jinak a na své si tu přijdete i v jarních měsících.
Květná zahrada
Košíkářství
Morkovice nedaleko Kroměříže proslavil um mistrů košíkářů. Jejich řemeslo tu má už více než dvousetletou tradici. Dřív se proutí zpracovávalo téměř v každé chalupě, dnes byste tu těch, kteří si s ním umějí poradit, našli jen pár. Jednou z těch, kteří se snaží slávu řemesla udržet při životě, je Dana Ptáčková. Její výrobky slaví úspěch po celém světě, stejně tak, jako to bývalo za časů jejích předků. Věnuje se sice převážně tvorbě menších předmětů – misek, kazet nebo tašek, ale snaží se obnovit i zájem o produkty, které dřív bývaly nepostradatelnou pomůckou. V její dílně byste tak mohli objevit koše i nůše na záda. Za své snažení získala už řadu ocenění včetně titulu Nositel lidové tradice. A co je všechny morkovické i milovníky starých řemesel potěší, je fakt, že s proutím to umějí i dcery paní Dany.
Košíkářství
Muzeum Karla Kryla
V Kroměříži zavzpomínáme na Karla Kryla. Nezapomenutelnému muzikantovi tam totiž otevřeli v prostorách Starého pivovaru muzeum. A hodně neobvyklé. Nečekejte jen prostou přehlídku předmětů spojených s jeho životem. Nasajete tu i atmosféru, která ho provázela. Nahlédneme společně do jeho dětství, které bylo ovlivněno tím, že rodina přišla o tiskárnu. Pak se přestěhovali do Nového Jičína, Karel se pustil do studia keramické školy v Bechyni, ale nakonec v něm zvítězila láska k hudbě a psaní. Připomeneme si jeho tvorbu, její počátky v podobě básniček, které psal své první ženě Evě. Ale samozřejmě taky nejznámější písničky, které se stali legendárními a nelehký osud, odchod z rodné země, pozdější návrat a rozčarování z dění u nás.
Muzeum Karla Kryla
Kroje
Do časů našich babiček a dědečků nás přenese expozice muzea Františka Skopalíka v Záhlinicích na Kroměřížsku. Jméno dostalo po místním starostovi, který byl taky velkým milovníkem tradic a pečlivě zaznamenával průběh různých slavností, ale taky podobu místních krojů. V muzeu se toho o tehdejším životě dozvíme spoustu, nejvíc nás ovšem budou zajímat už zmiňované kroje. Vypravíme se taky k Václavě Navrátilové, která zdobné oděvy pro slavnostní příležitosti udržuje. Prozradí nám, jak musí vypadat správná hanácká krojová sukně, jak se nejlíp docílí její pevnosti a nadýchanosti i to, co všechno je pro místní kroj typické. Rukávce mají řasený lem, nad loktem jsou zdobené černou výšivkou. Muži nosí červené kalhoty nad kolena, vysoké boty a taky klobouk. Svobodní mládenci na něm mají voničku, ženatí muži stuhu.