Reportáže v regionech
Tatrovky
K automobilům, které nás úspěšně reprezentují po celém světě, patří bezpochyby Tatrovky. Celou historii firmy i zrod slavné značky si připomeneme právě v Kopřivnici, kde se vyrábějí. Před koncem 19. století začal Karl Benz na sever Moravy dodávat dvouválcové motory, a tak mohl z továrny v roce 1897 vyjet skvost jménem Präsident. Dnes nejstarší automobilka ve střední Evropě a druhá nejstarší dosud existující na světě začala chrlit vozy, které mnohdy předběhly dobu. Ty mají dnes v Kopřivnici taky své muzeum. Seznámíme se v něm s prvními kousky i s vozy, které sbíraly vavříny na slavné Rallye Dakar. Z počátku z továrny vyjížděla auta pod značkou NW, tedy Nesselsdorf Wagenbau neboli německy Kopřivnická vozovka. Od roku 1920 nesou jméno Tatra.
Tatrovky
Zřícenina Hukvaldy
K chloubám Hukvald v beskydském podhůří patří hrad. Tedy přesněji zřícenina. Po Rabí a Helfštýně třetí nejrozlehlejší u nás. Za několik dnů tu zahájí letošní sezónu, tak si k ní vyšlápneme i my. Pokud budeme chtít obejít celý areál, čeká nás bezmála kilometr dlouhá cesta. Ale během ní taky krásné výhledy do kraje, které si málokdo nechá ujít. Zjistíme, kdo a kdy monumentální sídlo vybudoval, komu v dalších staletích patřilo a neopomineme ani největší zajímavosti. Třeba to, že mezi zdejšími pány byli i Jiří z Poděbrad nebo Zikmund Lucemburský a nejdéle pak sídlo patřilo olomouckým biskupům a posléze arcibiskupům. Zajímat nás bude i požár, který kdysi hrad poničil. Říká se, že ho měli na svědomí úředníci, kterým se nechtělo chodit do kopce do práce.
Zřícenina Hukvaldy
Archeopark Chotěbuz
Archeologická lokalita Chotěbuz Podobora patří mezi nejvýznamnější pravěké a středověké památky. Nejen v oblasti Těšínského Slezska. Archeologové ji začali zkoumat už před víc než stoletím, ale na systematické bádání se čekalo ještě dalších padesát let. Probíhá dodnes a za dobu svého trvání už přineslo řadu pozoruhodných svědectví o životě našich předků. Ti první sem přišli už před víc než dvěma a půl tisíci lety. V roce 2001 tu začal růst archeopark, který připomíná dobu, kdy v lokalitě našli domov a vybudovali hradiště první Slované. Projdeme jednotlivé stavby, bude nás zajímat, podle čeho a jak je jejich tvůrci vybudovali a taky to, co se při jejich prohlídce návštěvníci dozvědí. Zavítáme i do interaktivní expozice, kde si zájemci můžou dokonce ledacos vyzkoušet.
Archeopark Chotěbuz
750 let města Karviná
Karviná proslula především díky těžbě černého uhlí. Nás ovšem budou zajímat i další okamžiky její dlouhé historie a taky památky, které ji připomínají. A že jich tu za těch 750 let od doby, kdy byla poprvé zmíněna v písemných pramenech, vyrostlo opravdu dost. Nejvíc jich najdeme v městské části Fryštát. Tu zdobí i stejnojmenný zámek, který si společně prohlédneme. Dozvíme se i něco o jeho pánech. Ti poslední, hraběcí rod Larisch – Mönnichů, byli díky úspěšnému podnikání velmi bohatí. A na výzdobě svého sídla očividně nešetřili. Jednotlivé místnosti pak pojmenovali nejčastěji podle toho, k čemu hlavně sloužily. Najdete tu například Hudební salon, ale taky Růžový či Orientální salónek. Minout ovšem nemůžeme ani kostel, díky němuž se Karviné říká česká Pisa.
750 let města Karviná
Hostašovice
Nevelká obec Hostašovice leží na rozhraní přírodního parku Podbeskydí a chráněné krajinné oblasti Beskydy. V její okolí si tedy užijí především milovníci krásné krajiny. Nás k návštěvě zlákala jedná obrovská zajímavost. Vesničkou totiž prochází hlavní evropské rozvodí. Část vody z místních potoků, říček a řek tak putuje do Baltského moře a část do Černého. Za pozornost ovšem stojí taky několik místních vývěrů životodárné kapaliny. Zavedeme vás k Pramenům Zrzávky. Voda z každého z nich má jiné složení. Jedna obsahuje síran železitý a další pro změnu sirovodík. Díky typickému zápachu se jí říká Smradlavka. Hostašovice jsou navíc známé rovněž pěstováním a mletím pohanky. V nedalekých Hodslavicích se pak narodil František Palacký, což připomíná i naučná stezka, která nese jeho jméno.
