Reportáže v regionech
Velké Hoštice
Přibližně 5 kilometrů východně od Opavy leží Velké Hoštice. Prošli tudy Keltové, Germáni a v 6. století se tu natrvalo usídlili Slované. Obec je v historických pramenech poprvé zmiňována v roce 1220 jako církevní majetek, který o pár let později přešel do vlastnictví velehradského kláštera. Ve své historii čelila dvěma devastujícím požárům. Poprvé v roce 1639 a podruhé 1765, kdy červený kohout poničil většinu domů. Přesto mají Velké Hoštice svým návštěvníkům co nabídnout. Největší místní chloubou je kostel sv. Jana křtitele, který byl vysvěcen přesně před 245 lety. Poté zjistíme, kdo nechal vybudovat zdejší zámek a nakonec se vydáme do historie poměrně nedávno minulé.
Velké Hoštice
Slezská Harta
Slezská Harta se nachází v podhůří Nízkého Jeseníků nedaleko Bruntálu. Patří mezi nejmladší přehrady u nás. Její budování na řece Moravici bylo zahájeno v roce 1987 a dokončeno o deset let později. Svým tvarem připomíná čínského draka. Je hluboká až 55 metrů a dlouhá 13 kilometrů. Slouží k výrobě energie, jako protipovodňová ochrana, coby zdroj užitkové vody a k chovu ryb. Vodnímu dílu musela ustoupit část šesti obcí. Celá zmizela pouze vesnice Karlovec, ze které zbyl jen kostel. Dnes je lokalita oblíbeným místem milovníků vodních radovánek i sportovních rybářů. Prohlédneme si přehradu, ale vydáme se taky na výlet do jejího okolí.
Slezská Harta
Těrlicko
Těrlicko je jednou z nejstarších doložených obcí v Těšínském Slezsku. Jeho podobu výrazně ovlivnilo na počátku druhé poloviny minulého století vybudování stejnojmenné vodní nádrže. Zatopeno při něm bylo původní náměstí i kostel. Z historických památek jich přežilo jen několik. Některé připomínají časy, kdy v kraji vládl rod Larisch - Mönichů. V Těšínském knížectví mu od poloviny 16. století patřilo panství Karviná, které později rozšiřoval. Společně si prohlédneme například středověkou krčmu, která je podle všeho nejstarší fungující u nás nebo Larischův letohrádek, který panstvo využívalo při lovech. Vyšlápneme rovněž na Babí horu a zjistíme, čím je tohle místo zajímavé.
Těrlicko
Bartošovický mlýn
První zmínku o takzvaném Oderském mlýně v Bartošovicích lze najít v urbáři tamního panství z roku 1678. V první polovině 19. století ho získala významná mlynářská rodina Böhnischových, která zde zpracovávala obilí až do roku 1945, kdy jí byl majetek zabaven. V nadcházejícím období klapáč pustl a brzy zcela utichl. To se změnilo až docela nedávno. Nový majitel opravil jeho fasády, ale navíc postupně rozebral, vyčistil, promazal a znovu složil každý dílek všech strojů. Díky tomu zase mlýn spustil svou veselou písničku a je jedním z mála plně funkčních u nás. Současnou podobu získal v roce 1929, kdy byl po ničivém požáru přestavěn. Starší časy tak pamatuje už jen jez na Odře a náhon. Ten v rámci modernizace přestal pohánět mlýnská kola, která nahradila mnohem výkonnější Francisova turbína.
Bartošovický mlýn
Velikonoční poklady
Velikonoční čas bývá obdobím zázraků a kouzel. Podle pověstí vydává o pašijovém týdnu, a hlavně na Květnou neděli, země svá tajemství a otevírají se poklady. Takovými bájemi jsou opředeny třeba Beskydy a jejich okolí. Většina z nich je spjata s osobou zbojníka Ondráše, který prý svůj lup ukládal na různých místech, ale už ho nestihl utratit. Železnou truhlici plnou drahého kamení je údajně možné vykopat na Květnou neděli třeba na vrchu Čupek u Metylovic. Ale pozor, pokud na nějaké takové bohatství narazíte, měli byste mít u sebe něco svatého, abyste ho mohli ze země vyzvednout. Při sbírání pak nesmíte vydat ani hlásku, jinak vám zmizí
