Reportáže v regionech
Jantarová a Hedvábná cesta
Historii Ostravy má většina z nás spojenou s Rothschildy a rozvojem průmyslu v 19. století. Ve skutečnosti je ale mnohem delší, než prozrazují první písemné zmínky o Moravské či Slezské Ostravě datované do let 1267 a 1229. Už předtím bylo místo důležitou křižovatkou dálkových obchodních tras, mimo jiné i Jantarové stezky. A právě tu najdete i v názvu muzea, které letos v létě otevřeli na Slezkoostravském hradě. Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je jediné svého druhu v Evropě. Pyšní se rozsáhlou kolekcí, která vznikala dlouhá léta. Předměty české provenience pocházejí ze státních sbírek, ale většinu expozice tvoří poklady ze sbírek soukromých.
Jantarová a Hedvábná cesta
Čeladná
Čeladnou bychom mohli nazvat beskydským Špindlerovým Mlýnem. Především díky malebné okolní krajině se už na počátku minulého století stala vyhledávaným rekreačním místem smetánky i mnoha známých osobností. Některé z nich se do dějin obce zapsaly nesmazatelným písmem. Hned 14 vrcholů v nejbližším okolí se tyčí do výšky nad tisíc metrů. Třeba Lysá hora nebo Smrk. Kromě přírody Čeladnou ovšem proslavily také místní lázně. Neduhy v nich nekurýrují minerální vodou, ale bahnem. Zjistíme, o koho se tu hlavně starali v počátcích a kdo se sem nejčastěji jezdí léčit dnes.
Čeladná
Katedrála v Ostravě
Ostrava je pro většinu z nás neodmyslitelně spjata především s těžbou uhlí. Pyšní se ale taky řadou vzácných památek. Tak například katedrála Božského Spasitele je po Velehradu druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Byla vybudována v novorenesančním slohu podle projektu Gustava Meretty. Slavnostního vysvěcení se dočkala 16. července 1897. Tehdy ovšem byla jen jedním z mnoha farních kostelů v kraji. Povýšena na katedrálu byla po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. přesně o 99 let později. V té době se totiž stala jejím duchovním centrem. Přesvědčíme se o tom, že jde o stavbu vskutku mimořádnou.
Katedrála v Ostravě
Velké Hoštice
Přibližně 5 kilometrů východně od Opavy leží Velké Hoštice. Prošli tudy Keltové, Germáni a v 6. století se tu natrvalo usídlili Slované. Obec je v historických pramenech poprvé zmiňována v roce 1220 jako církevní majetek, který o pár let později přešel do vlastnictví velehradského kláštera. Ve své historii čelila dvěma devastujícím požárům. Poprvé v roce 1639 a podruhé 1765, kdy červený kohout poničil většinu domů. Přesto mají Velké Hoštice svým návštěvníkům co nabídnout. Největší místní chloubou je kostel sv. Jana křtitele, který byl vysvěcen přesně před 245 lety. Poté zjistíme, kdo nechal vybudovat zdejší zámek a nakonec se vydáme do historie poměrně nedávno minulé.
Velké Hoštice
Slezská Harta
Slezská Harta se nachází v podhůří Nízkého Jeseníků nedaleko Bruntálu. Patří mezi nejmladší přehrady u nás. Její budování na řece Moravici bylo zahájeno v roce 1987 a dokončeno o deset let později. Svým tvarem připomíná čínského draka. Je hluboká až 55 metrů a dlouhá 13 kilometrů. Slouží k výrobě energie, jako protipovodňová ochrana, coby zdroj užitkové vody a k chovu ryb. Vodnímu dílu musela ustoupit část šesti obcí. Celá zmizela pouze vesnice Karlovec, ze které zbyl jen kostel. Dnes je lokalita oblíbeným místem milovníků vodních radovánek i sportovních rybářů. Prohlédneme si přehradu, ale vydáme se taky na výlet do jejího okolí.
