Reportáže v regionech
Největší betlém na světě
Víte, že největší dřevěný betlém vyřezaný v životní velikosti byste našli u nás? Konkrétně v obci Jiříkov na Bruntálsku, v takzvané Pradědově galerii. Jeho tvůrcem je řezbář Jiří Halouzka. Na kontě má neuvěřitelných 264 soch – zvířat i lidských postav. Nadšenec, kterému nápad zaměřit se právě na biblické postavy vnukl sám papež Jan Pavel II., ještě ale zdaleka s vyřezáváním nekončí. Jeho ztvárnění příběhu zrození Ježíše Krista vytesané do nejrůznějších typů dřeva si prohlédneme. Největší figury váží téměř dvě tuny a jsou vytvořeny z jediného kusu voňavého materiálu. Bude nás zajímat, co všechno práce na nich obnáší.
Největší betlém na světě
Muzeum citer
K nástrojům, které u nás mají dlouhou tradici, patří pro mnohé možná překvapivě citery. Zmiňuje je ve svém díle už kronikář Kosmas. Jejich líbivými zvuky údajně vítali Češi budoucího krále Václava v roce 1283 při jeho návratu z Branibor do Prahy. Ještě koncem 19. století patřila hra na tento nástroj k všeobecnému bontónu. Ovládali ji na císařském dvoře, ale i měšťané, řemeslníci nebo sedláci. Tyhle časy jsou už minulostí, ale krásně znějících kousků byste tu pořád našli dost. Desítky třeba v Citeráriu, které už řadu let v Ostravě provozuje jejich sběratel Jan Folprecht. Alespoň některé nám předvede.
Muzeum citer
Jantarová a Hedvábná cesta
Historii Ostravy má většina z nás spojenou s Rothschildy a rozvojem průmyslu v 19. století. Ve skutečnosti je ale mnohem delší, než prozrazují první písemné zmínky o Moravské či Slezské Ostravě datované do let 1267 a 1229. Už předtím bylo místo důležitou křižovatkou dálkových obchodních tras, mimo jiné i Jantarové stezky. A právě tu najdete i v názvu muzea, které letos v létě otevřeli na Slezkoostravském hradě. Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je jediné svého druhu v Evropě. Pyšní se rozsáhlou kolekcí, která vznikala dlouhá léta. Předměty české provenience pocházejí ze státních sbírek, ale většinu expozice tvoří poklady ze sbírek soukromých.
Jantarová a Hedvábná cesta
Čeladná
Čeladnou bychom mohli nazvat beskydským Špindlerovým Mlýnem. Především díky malebné okolní krajině se už na počátku minulého století stala vyhledávaným rekreačním místem smetánky i mnoha známých osobností. Některé z nich se do dějin obce zapsaly nesmazatelným písmem. Hned 14 vrcholů v nejbližším okolí se tyčí do výšky nad tisíc metrů. Třeba Lysá hora nebo Smrk. Kromě přírody Čeladnou ovšem proslavily také místní lázně. Neduhy v nich nekurýrují minerální vodou, ale bahnem. Zjistíme, o koho se tu hlavně starali v počátcích a kdo se sem nejčastěji jezdí léčit dnes.
Čeladná
Katedrála v Ostravě
Ostrava je pro většinu z nás neodmyslitelně spjata především s těžbou uhlí. Pyšní se ale taky řadou vzácných památek. Tak například katedrála Božského Spasitele je po Velehradu druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Byla vybudována v novorenesančním slohu podle projektu Gustava Meretty. Slavnostního vysvěcení se dočkala 16. července 1897. Tehdy ovšem byla jen jedním z mnoha farních kostelů v kraji. Povýšena na katedrálu byla po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. přesně o 99 let později. V té době se totiž stala jejím duchovním centrem. Přesvědčíme se o tom, že jde o stavbu vskutku mimořádnou.
