Reportáže v regionech
Frýdek-Místek
V severovýchodním cípu republiky leží asi jedno z našich nejznámějších dvojměstí, tvořené slezským Frýdkem a moravským Místkem, mezi nimi teče řeka Ostravice. Do jednoho celku byly spojeny rozhodnutím německých okupačních úřadů k 1. lednu 1943 a už to tak zůstalo. Na pravém břehu na vyvýšenině nad řekou stojí na místě původní gotické tvrze frýdecký zámek klasicistního stylu. Do této podoby jej na počátku 19. století upravili Habsburkové. Dnes je v jeho zdech muzeum Beskyd. Nejstarší zmínka o frýdeckém zámku, tedy hradu, je úzce spjata s těšínským rodem Piastovců a pochází z první čtvrtiny 14. století. Z vysokého ostrohu nad řekou strážil obchodní cestu vedoucí z Olomouce až do Krakova. Majitelé se na něm v průběhu věků rychle střídali. Z těch významnějších stojí za zmínku Jiří III. z Oppersdorfu, který koupil panství zpustošené třicetiletou válkou a pustil se do velkých stavebních úprav. Nechal například vybudovat kapli svaté Barbory nebo vyhlídkovou věž gloriet.
Frýdek-Místek
Ondřejník
Ondřejník je samostatný masiv v předhůří Moravskoslezských Beskyd. Má několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší, Skalka, se tyčí do výšky 964 metrů nad mořem. Směr pro přechod Ondřejníku ukazuje modrá turistická značka. Trasa je zároveň desetikilometrovou spojnicí mezi nádražími ve Frýdlantu nad Ostravicí a Kunčicích pod Ondřejníkem. Cestou se dozvíme spoustu zajímavostí o těchto místech. A pokocháme se krásou krajiny i z perspektivy paraglidistů, kteří si – vedle turistů a cyklistů – oblast velmi oblíbili.
Ondřejník
Halda Ema
Slavné ostravské hutě a doly zná snad každý. Věděli jste ale, že severomoravská metropole má také svou sopku? Tedy obrazně řečeno. Halda Ema byla před sto roky vytvořena uměle - navezením nezužitkovaného materiálu z těžby, takzvané hlušiny. V 60. letech se uvnitř vznítila a zbytky uhlí v jejím nitru hoří dodnes. Proto na tomto kopci panuje subtropické klima a daří se tu třeba stepní fauně i floře. Z vrcholu si navíc můžete dopřát jeden z nejhezčích pohledů na město a okolí. Připomeneme si i další zajímavosti, například muže, který objevil místní bohatství v podobě černého zlata.
Halda Ema
Gorolové
Jedním z největších lákadel okolí Dolní a Horní Lomné na severovýchodě naší země jsou dřevěné stavby, tradiční řemesla a množství zvyků takzvaných Gorolů. Tahle specifická kultura začala vznikat koncem 15. století spojením životních stylů místních obyvatel a kočovníků z Balkánu – Valachů. Okolí obou obcí je navíc tak malebné, že si zahrálo v řadě filmů. Naposledy jste ho mohli vidět v pohádce Když draka bolí hlava. Zastavíme se například v kostele Povýšení sv. Kříže v Horní Lomné, který podle legendy pomohl obyvatelům nedalekého Jablunkova v době boje s cholerou. A vydáme se na výlet Lomnou dolinou, která je nejdelším a zároveň nejmalebnějším údolím Těšínského Slezska.
Gorolové
Bělá pod Pradědem
Bělá pod Pradědem leží v krásném údolí pod nejvyšší horou Jeseníků. Na mapách se poprvé objevila v roce 1964, kdy vznikla sloučením obcí Domašov a Adolfovice. Pokud se rozhodnete projít ji z jednoho konce na druhý, čeká vás 13 kilometrů dlouhá štreka. Spoustu zajímavostí najdete rovněž v okolí, které můžete prozkoumat i v sedle bicyklu. Krajina je protkaná sítí cyklotras, ty vás dovedou k několika přírodním rezervacím. My se vydáme k Borku u Domašova. Cestou narazíme například na Kamzičí skálu, prozradíme vám, kolik zvířat, po nichž dostala jméno, v oblasti v současnosti žije, a prohlédneme si také unikátní kamenné moře ve svahu Zaječí hory.
