Reportáže v regionech
Pradědova galerie
Řezbář Jiří Halouzka si práci s dřevem zamiloval už v dětství. V sedmi letech si vyrobil prvního koníka a začalo být jasné, že půjde ve šlépějích svých předků. Jeho zřejmě osudovým dílem se staly jesličky, které získaly ocenění Největší betlém na světě. Vznikat začaly před dvaceti lety a všechny figurky dohromady váží neuvěřitelných dvacet tun. My vás ale pozveme do Halouzkovic zahrady, kde vyrostla hodně neobvyklá galerie. Tvoří ji bezmála pětistovka dřevěných soch, z nichž skoro dvacítka je zapsána v České knize rekordů. Největším obrem je Praděd. Vysoký je přes deset metrů a váží 18 tun. Třeba jeho oko je široké šedesát centimetrů. Dozvíme se, jak vypadala práce na něm a prohlédneme si samozřejmě i další zajímavá díla.
Pradědova galerie
Na běžkách do Rýmařova
Příznivci běžeckého lyžování se s námi určitě rádi vypraví do malého městečka Rýmařov v Jeseníkách. Přímo ve městě je jim k dispozici okruh, který funguje díky umělému sněhu i při nepřízni paní Přírody. A v okolí městečka pak samozřejmě najdou všichni nadšenci desítky kilometrů běžeckých tratí krásnou přírodou. Vypravit se mohou například na Skřítek nebo směrem na Karlovu Studánku. Pokud po dlouhé výpravě zatouží po malé historické exkurzi, v Rýmařově si také přijdou na své. Nejvýznamnější místní památkou je kostel Navštívení Panny Marie z roku 1713, nazývaný perlou severomoravského baroka. K němu se dokonce váže i zajímavý příběh o stavitelích. Milovníkům legend pak prozradíme jednu, která souvisí s městským znakem.
Na běžkách do Rýmařova
Slezsko bez hranic
Slezsko bez hranic je název projektu, jehož hlavním cílem je proměnit trochu zapomenutý kraj na obou stranách hranic ve vyhledávanou turistickou oblast. Vydat se můžeme po mezinárodní naučné stezce, která má celkem dvanáct zastavení. My jsme si vybrali to nejnovější, kterým se pyšní Albrechtice. Je to neobvyklá rozhledna vybudovaná z už nesloužících telekomunikačních věží. Raritou je například lávka, která obě věže spojuje. Z plošiny, na kterou vede bezmála půl druhé stovky schodů, je výhled i k našim severním sousedům. V polském Prudniku můžeme obdivovat františkánský klášter z druhé poloviny 19. století. Zastavíme se také na Kozím vrchu a na naší straně si ještě prohlédneme zříceninu kdysi největšího slezského hradu Fulštejn, k němuž se váže zajímavá pověst.
Slezsko bez hranic
Morávka
Obec Morávka v Beskydech najdete podél toku stejnojmenné řeky. Ještě před sto lety tu žily čtyři tisícovky obyvatel, dnes se jejich počet ztenčil na čtvrtinu. My si ale budeme užívat krás zdejší přírody. Poznat nám ji pomůže hned několik naučných stezek. Vypravíme se po té, která nás zavede k pramenům Morávky. Čeká nás pořádný výšlap, najdeme je totiž v nadmořské výšce 880 metrů. Voda z téhle řeky chutná i medvědům, rysům nebo vlkům, kteří jedině v tomhle pohoří žijí společně. A díky přehradě, která na Morávce vyrostla v šedesátých letech minulého století, mohou jednu z nekvalitnějších povrchových vod u nás využívat třeba při vaření piva v Nošovicích. Zastavíme se i na poutním místě na Prašivé, kde si prohlédneme kromě kostela také horskou chatu z počátku minulého století.
Morávka
Dolní oblast Vítkovice
Nejslavnějším místem ve Vítkovicích na severu Moravy byl dlouhá léta areál Vítkovických železáren. Jeho unikátem byla mimo jiné vlastní těžba uhlí, do všech jiných železáren se uhlí dováželo. Významně zdejší historii ovlivnil Salomon Rotschield, který železárny koupil v roce 1843. Záhy začal pro zaměstnance budovat velmi bohaté sociální zázemí – dělnické kolonie, ale také vlastně celý městský obvod s radnicí, nemocnicí, mateřskou školou i kostelem. V půlce předminulého století vyráběli ve Vítkovovicích třetinu moravsko-slezské produkce železa. Slavné časy dodnes připomíná vysoká pec nebo kontejnery, ve kterých se železo převáželo. V budoucnu v areálu vzniknou další expozice i prostory pro vzdělávání nebo kulturu.
