Reportáže v regionech
Výrobky z chorošů
Umíte si představit klobouk z choroše nebo střevíce z lýka? Už asi sotva, ale pro naše předky byly přírodní materiály základní surovinou. Klíčovou roli hrály stromy, kořeny posloužily pro výrobu koše, kůra oak zase nejen na přístřešky, ale také na nádoby nebo tašky. A z chorošů, známých hub rostoucích právě na stromech, se dala taky vyrobit spousta věcí. Věřili byste tomu, že třeba i pokrývky hlavy, které v horku příjemně chladily a v zimě dovedly zahřát? Tohle všechno a k tomu další zajímavosti nabízejí na neobvyklé výstavě v muzeu v Příboře. Dozvíme se tam, co všechno uměli v přírodě lidé zpracovat a prohlédneme si hodně staré a vzácné exponáty. Čekají nás pochopitelně také střevíce z lýka. Ty, vyrobené pastevci v Beskydech před nějakým stoletím, ale také rekonstrukce takových, které byly vytvořeny před deseti tisíci lety.
Výrobky z chorošů
Gorolé
Pomezí Česka, Polska a Slovenska je nejen zeměpisně zajímavým koutem. Pyšní se i krásnou přírodou, kterou lze při troše štěstí obdivovat třeba z rozhledny Tetřev. Minout nemůžeme ani přírodní rezervaci Velký Polom, kde najdeme smrko-bukové lesy s příměsí jedle a javoru a mohli bychom tu narazit na zajímavé obyvatele ze zvířecí říše. A nezapomenutelné je i setkání se zdejšími „goroly“, tedy horaly. Mají své vlastní tradice, folklór a taky informační centrum v Mostech u Jablunkova. To funguje zároveň jako muzeum a místo, kde se pravidelně konají různé akce, při nichž poznáte typická místní řemesla. Pokud byste chtěli kraj poznávat dál, nabídneme vám ještě zastávku u Šancí, obranné pevnosti chránící Jablunkovský průsmyk.
Gorolé
Kopřivnice
Kopřivnická automobilka je známá daleko za hranicemi naší země. Tatrovky už brázdí silnice i terény po celém světě víc než stovku let. První vůz, který kopřivnická automobilka vyrobila dostal jméno Prezident. Proč? Podle prezidenta rakouského autoklubu, kterému byl předán na světové výstavě ve Vídni. První sériový vůz se začal vyrábět v roce 1923 a byl označován Tatra 11. Byl to průlomový model v historii továrny. Modelů pak světlo světa spatřila ještě celá řada, v Tatře 70 jezdíval například prezident Edvard Beneš, v Tatře 80 pak zase T. G. Masaryk. Nejslavnější Tatrovkou je ale asi ta, která má za názvem číslo 603 a kterou nejspíš všichni známe jednoduše jako „šestsettrojku“. Zapomenout ovšem nesmíme ani na náklaďáky, závoďáky nebo vojenská auta. To vše uvidíme v muzeu v Kopřivnici.
Kopřivnice
Mlynářské muzeum
Když vás pozveme do Ostravy, hned se vám určitě vybaví doly. Ale než uhlí dalo městu přívlastek černá, dařilo se tu dlouho řemeslu bílému, tedy mlynářskému. Stávalo tu prý až osm mlýnů. Jak to všechno bývalo, to se dozvíme v muzeu, které dal dohromady Eduard Riedl. Koneckonců v jeho žilách ještě koluje trocha mlynářské krve. Připomeneme si, jak mlýny v Ostravě fungovaly, co všechno se v nich mlelo a těšit se můžeme i na sbírku, která nemá u nás obdoby. Pan Riedl totiž shromáždil na tři stovky starých mlýnků a šrotovníků. Pocházejí z Evropy, ale i z Ameriky a je mezi nimi spousta vzácností. Kuriozitou je mlýnek, který se pyšní stříbrnou medailí z výstavy v Paříži v roce 1855. Pomáhal lidem, kteří nemohli kousat tuhou stravu.
Mlynářské muzeum
Eldorádo
Mezi živočichy dávných časů a zároveň do pohádkového světa se přenesete na zahradě na první pohled obyčejného domku v Hynčicích u Krnova. Pan František Jaich a jeho syn Bedřich Thurz tam zřídili ráj pro milovníky světa fantazie, takové Eldorádo. S budováním začali už v padesátých letech minulého století. Na začátku jejich galerie byli trpaslíci, kteří dnes bydlí v domečku společně se Sněhurkou. A pak také kamzíci, kteří se dočkali i skály. V té se jim pak usadil Rumcajs s rodinkou. A po návštěvě Zdeňka Buriana došlo i na nápad z betonu vytvořit mamuta. Místo něj tu ale nakonec stojí dvacetinutový drobeček zvaný dinopteria, tedy pakůň, o kterém se dozvěděli od příznivců z Argentiny. Stavebním materiálem byly kameny a beton a co všechno z něj pánové dokázali vytvořit, to můžete vidět i na vlastní oči, pokud se do Hynčic vypravíte.