Reportáže v regionech
Velikonoční palmy
Pomlázku, jarní květiny, to všechno si s Velikonocemi spojuje většina z nás. Ve městě Příbor ale k svátkům jara neodmyslitelně patří palmy. Tedy jejich napodobeniny. Předci dnešních obyvatel si palmami, průvodem s nimi a také jejich svěcením připomínali vítání Krista v Jeruzalémě. V sedmdesátých letech minulého století byla neobvyklá tradice přerušena, ale přede několika lety ji místní zase obnovili. Palmy se začnou vyrábět už několik týdnů před svátky z lískových nebo vrbových prutů, zdobí je řetězy a věnce z větviček tújí, papírové květy a barevné stuhy. Na Květnou neděli pak s palmami obchází průvod kostel. A čeká je také svěcení. Palmičky si lidé vyráběly i pro své domovy a také si je nechávali posvětit. A pak je třeba i rozebírali a kousky nechávali pro štěstí.
Velikonoční palmy
Šikmý kostel
Za světovými unikáty se často vydáváme do daleké ciziny a někdy ani netušíme, že podobné máme skoro za humny. Jedním z příkladů je kostel sv. Petra z Alkantary, který byl vystavěn v roce 1736. Nápadně připomíná slavnou šikmou věž v italské Pise. Je totiž také pořádně nakloněný, skoro stejně jako vyhlášená italská pamětihodnost. Za jeho současnou podobu může dolování uhlí. Díky němu se kostel nejen vychýlil do strany, ale také propadl o několik desítek metrů oproti okolnímu terénu. Málokdo by věřil, že dřív stával na kopečku. Už při pohledu zvenku možná trochu zaváháte, co je tu vlastně rovné a co křivé, vevnitř se ale ztratíte úplně. Rovné jsou s jistotou jen lustry a pak také upravené podlahy. Prozradíme si rovněž něco o světci, jehož jméno kostel nese, a také o historii míst, kde vyrostl.
Šikmý kostel
Interaktivní muzeum
Časy, kdy vítkovickému areálu dolu a hutí vládla průmyslová výroba, jsou pryč. Dnes se všechny prostory mění v unikátní cíle milovníků industriální turistiky, vzdělávání i kultury. Tak třeba na vysokou pec vede vyhlídková trasa a v bývalé šesté energetické ústředně teď návštěvníci najdou nové interaktivní muzeum. Čeká je v něm setkání s technickým vývojem, ale také s romány Julese Verna. Mimochodem, víte, že se tenhle legendární spisovatel narodil ve stejném roce, v němž začaly fungovat Vítkovické železárny? Ale zpátky do muzea, všechno si můžete vyzkoušet na vlastní kůži. Připomenete si, že nejprve člověk vládl jen vlastní silou, pak se přesunete do období technické revoluce a rozvoje průmyslové výroby. Minout nemůžete vývoj výroby železa a autoři nezapomněli ani na současné technické vymoženosti.
Interaktivní muzeum
Výrobky z chorošů
Umíte si představit klobouk z choroše nebo střevíce z lýka? Už asi sotva, ale pro naše předky byly přírodní materiály základní surovinou. Klíčovou roli hrály stromy, kořeny posloužily pro výrobu koše, kůra oak zase nejen na přístřešky, ale také na nádoby nebo tašky. A z chorošů, známých hub rostoucích právě na stromech, se dala taky vyrobit spousta věcí. Věřili byste tomu, že třeba i pokrývky hlavy, které v horku příjemně chladily a v zimě dovedly zahřát? Tohle všechno a k tomu další zajímavosti nabízejí na neobvyklé výstavě v muzeu v Příboře. Dozvíme se tam, co všechno uměli v přírodě lidé zpracovat a prohlédneme si hodně staré a vzácné exponáty. Čekají nás pochopitelně také střevíce z lýka. Ty, vyrobené pastevci v Beskydech před nějakým stoletím, ale také rekonstrukce takových, které byly vytvořeny před deseti tisíci lety.
Výrobky z chorošů
Gorolé
Pomezí Česka, Polska a Slovenska je nejen zeměpisně zajímavým koutem. Pyšní se i krásnou přírodou, kterou lze při troše štěstí obdivovat třeba z rozhledny Tetřev. Minout nemůžeme ani přírodní rezervaci Velký Polom, kde najdeme smrko-bukové lesy s příměsí jedle a javoru a mohli bychom tu narazit na zajímavé obyvatele ze zvířecí říše. A nezapomenutelné je i setkání se zdejšími „goroly“, tedy horaly. Mají své vlastní tradice, folklór a taky informační centrum v Mostech u Jablunkova. To funguje zároveň jako muzeum a místo, kde se pravidelně konají různé akce, při nichž poznáte typická místní řemesla. Pokud byste chtěli kraj poznávat dál, nabídneme vám ještě zastávku u Šancí, obranné pevnosti chránící Jablunkovský průsmyk.