Reportáže v regionech
Velký Javorník
Z Frenštátu pod Radhoštěm vyrazíme na pořádnou túru. Hned takřka na začátku nás čeká víc než čtyři sta schodů kolem skokanských můstků, které pamatují nejednu lyžařskou hvězdu. Naučná stezka nás dovede na vrchol Velkého Javorníku, kde už na konci předminulého století vyrostla na popud olomouckého arcibiskupa útulna. Později ji nahradila turistická chata. A té dnes společnost dělá nejmladší beskydská rozhledna vystavěná v lidovém stylu. Ke krásnému výhledu do daleka přidáme pár zajímavostí. Hřebenem Veřovických vrchů, předhůří Moravskoslezských Beskyd, kterému Velký Javorník dominuje, například prochází evropské rozvodí. Potoky na jedné straně stékají do Černého moře, na druhé straně do moře Baltského.
Velký Javorník
Miniarboretum
Arboretum manželů Holubových najdeme v obci Staříč nedaleko Frýdku Místku. Obdivovat v něm můžeme víc než dva a půl tisíce okrasných stromů, z nichž mnohé nejsou k vidění nejen nikde jinde u nás, ale v některých případech ani nikde jinde na světě. K velmi ceněným patří sbírka čarověníků. Těmto neobvyklým výtvorům v podobě zakrslých větviček v minulosti připisovali často magickou moc. Holubovi dokonce vyšlechtili bezmála stovku nových kultivarů čarověníků. Naši pozornost si ale zaslouží i další poklady v arboretu. Patří k nim i nejmenší strom na naší planetě, plazivý druh jalovce, který se jmenuje Neumann. A ve výčtu nej- můžeme pokračovat. Jedním z nich je túje occidentalis, nejstarší exemplář na světě. Kromě okrasných stromů se v zahradě daří i vřesům a vřesovcům, kaktusům nebo masožravkám.
Miniarboretum
Fulnecké krajkářky
První zmínku o ní bychom našli v 15. století v Itálii, kam ji zřejmě přinesli benátští kupci z Orientu. Mluvíme o krajce. Její výrobě se věnovaly hlavně šlechtičny, ale taky třeba jeptišky v klášterech. Zpočátku bývala luxusní ozdobou oděvů movitých lidí. Nejprve se vyšívala jehlou, ale postupně se objevovaly nové techniky. Jednou z nich bylo paličkování, které se později stalo i zdrojem obživy chudých lidí. U nás bychom tradici našli například na Orlickoústecku. My se ale za paličkovanou krásou vypravíme na sever Moravy, do Fulneku. Paličkování se tu věnuje několik žen, které vytvořily Klub paličkování ve Fulneku a zabydlely se v prostorách honosného Knurova paláce z 18. století. Prozradí nám, s kolika paličkami se běžně pracuje, a předvedou, jak se dá tradiční technika stále pozměňovat a obohacovat.
Fulnecké krajkářky
Okolí Frýdku
U Frýdku Místku zapátráme, kudy kolem něj vede ta cestička, o které se zpívá ve známé písničce. Naše toulání začneme na kopci Okrouhlá, který sloužíval jako strážní místo. Před několika lety na něm vyrostla telekomunikační věž a ta funguje také jako rozhledna. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce zhruba tří desítek metrů a na cestě za výhledem do okolí musíte zdolat víc než půl druhé stovky schodů. Dohlédnete ale třeba až na Praděd. Nicméně my se nebudeme jen kochat výhledem. Vydáme se také do Řepišť, kde se dochoval vzácný dřevěný kostelík z 15. století. Kolem kostela zasvěceného svatému Michalovi chodívala procesí z Frýdku. K jejich oblíbeným zastávkám patřil Hájek, kde se poutníci zastavovali u studánky se zázračnou vodou. A nabídneme vám ještě procházku po jedné místní naučné stezce.
Okolí Frýdku
Koňské nebe
Metylovice u Frýdku Místku proslavila kožedělná a řemenářská výroba, která se tu zabydlela už v 17. století. Vyhlášené byly i za hranicemi naší země hlavně zdejší biče, o které byl dokonce zájem až v Jižní Americe. Jejich výroba ve velkém se rozjela ve druhé polovině 19. století, to se jí věnovali snad v každé chalupě. A pomohla obci i za druhé světové války. Biče tehdy místo odvedených mužů ovšem vyráběly místní ženy. Dozvíme se, jak metylovický bič vypadal, i to, že zvláštní byl i tím, že tu vznikal od začátku do konce, tedy už od zpracování kůže. Navíc se v naprosté většině jednalo o výhradně ruční práci. Když začala s nárůstem výroby docházet surovina, místní sháněli staré levné koně, které pak načerno poráželi. I proto si Metylovice vysloužily označení Koňské nebe.