Reportáže v regionech
Zámek Raduň
Zámek patří k největším chloubám Raduně nedaleko Opavy. Své nejslavnější časy prožil po roce 1832, kdy z něj panství vládl šlechtický rod Blücherů. Usídlil se tu na celé století. Jeho příslušníci byli potomky slavného maršála, který dokázal porazit Napoleona. A byli na to patřičně hrdí, významného předka připomínali rovněž na raduňském sídle. Při jeho návštěvě si i my prohlédneme jeden z obrazů. Dozvíme se tu ale taky o tom, jak zde panstvo i služebnictvo žilo. Celé přízemí je pak věnováno dětem. Pokud si myslíte, že si žily jako v bavlnce, vyvedeme vás z omylu. Měly spoustu povinností, takže na hraní jim příliš času neubývalo. Prozradíme vám taky, jak pokrokoví byli zdejší majitelé. Už před polovinou 19. století měli vodovod a na začátku toho minulého v koupelnách z kohoutků tekla teplá voda.
Zámek Raduň
Raduň
Raduň určitě nepatří k nejznámějším turistickým cílům naší země. Ale jak se při naší návštěvě přesvědčíte, zajímavých památek tu mají hned několik. My se budeme věnovat především místní vošárně, tedy prádelně. Kdy přesně vznikla, to odborníci nevědí a málo informací mají i o jejím fungování. Nicméně doloženo je, že přestavby se původně obecní prádelna dočkala v době budování místního zámku ve dvacátých letech 19. století. A začali se tu starat o prádlo zámeckého panstva. Jenže v posledních desítkách let vošárna chátrala a vypadalo to s ní bledě. Pak se ovšem místní nadšenci rozhodli, že ji zachrání. A pustili se do práce. Díky rekonstrukci tu odborníci objevili i několik zajímavých dokladů fungování prádelny. A navíc tu vzniklo malé muzeum praček, ždímaček, žehliček a šicích strojů.
Raduň
Krajina břidlice
Víte, které oblasti se říká krajina břidlice a proč? Najdete ji v Nízkém Jeseníku a Oderských vrších. Její název připomíná zdejší tradici dobývání břidlice, která svého času pokrývala střechy významných staveb. Vydáme se na jednu ze sítě naučných stezek, které nás provedou mezi opuštěnými důlními díly, kde dřív horníci podzemní bohatství těžili.
Krajina břidlice
Muzeum břidlice
Víte, co dnes kryje střechu Národního divadla nebo katedrály svatého Víta? Když se vydáte do Budišova nad Budišovkou, dozvíte se toho mnohem víc. Koncem 13. století tam vznikla hornická osada, která se už v roce 1301 dočkala povýšení na město. A to se zapsalo do historie právě díky těžbě břidlice. Při prohlídce expozice, která je jí věnovaná, nás bude zajímat, k čemu všemu se používala. Víte, že se uplatnila třeba při výrobě elektrických spínačů, gramofonových desek nebo luxusních hodin? Ve světe byla známá především Wondruškova továrna, která začala vyrábět břidlicové tabulky pro školáky, jakési předchůdce školních tabulí. A prozradíme vám i to, jak se těžilo. Určitě nepřehlédnete třeba vozík, který usnadňoval práci havířům před sto lety. A na zahradě muzea pak zjistíte, že s kamenem se dá opravdu kouzlit.
Muzeum břidlice
Sklárna
První sklárny na našem území začaly růst ve 13. století. Mezi jejich výrobky převažovalo takzvané lesní sklo. Své jméno dostalo podle umístění hutí. Ty potřebovaly hodně dřeva, a tak byly budovány v lesích. Víte, proč mívalo sklo zelenou barvu? A proč v něm bývaly bubliny? Tohle všechno se dozvíme od mistrů sklářského řemesla ve Vrbně pod Pradědem, kteří se věnují tvorbě replik historických pohárů a dalších předmětů. Dozvíme se, jak přesně vypadá pracovní postup a taky to, k čemu sloužily různé ozdoby ve tvaru malin, lupenů nebo kapek. A samozřejmě i to, jak zdobení probíhá. Mimochodem, víte, že ve středověku byly zelené skleněné číše považovány za nejvhodnější pro podávání rýnského vína, které se u nás tehdy hodně pěstovalo?