Reportáže v regionech
Pohraniční opevnění
Jedním z největších projektů prvorepublikového Československa byla bezesporu výstavba pohraničního opevnění, které nás mělo ochránit před nepřátelskými vojsky. Dobu jeho budování si připomeneme na Hlučínsku, kde mezi Markvartovicemi a Darkovicemi vznikla naučná stezka zaměřená právě na betonové svědky událostí roku 1938. Jsou tu zastoupeny takzvané lehké objekty i těžké sruby. Podle plánů tu navíc měla vyrůst jedna ze 17 tvrzí, v níž podzemní tunely spojovaly několik objektů. Díky nadšencům, kteří o jednotlivé stavby pečují, můžeme nahlédnout i do řady z nich. Při výjimečných příležitostech se pak otevírají i ty jindy nepřístupné. Nejbližší příležitostí bude tradiční pochod, který se uskuteční 23. září.
Pohraniční opevnění
Toulky nejvýchodnějším koutem
Toulky nejvýchodnějším koutem naší země začneme v Jablunkově. Připomeneme si jeho historii i nejzajímavější pamětihodnosti. Pak se přesuneme do nedalekých Mostů u Jablunkova, kde najdeme pozůstatky opevnění z 16. století, které se nazývalo šance. Sloužilo k ochraně Jablunkovského průsmyku proti nájezdům Turků a Tatarů i pašeráků. Vyrazit odtud můžeme všemi směry. Třeba na Gírovou. Kromě pěších turistů si v krajině na své přijdou i cyklisté, zvláště ti fyzicky zdatnější. Značená trasa vede například do naší nejvýchodnější obce Hrčavy. Od svého vzniku byla součástí polské Javořinky. Až v roce 1927 připadla Československu. Najdete tu i nejvýchodnější trojmezí – místo, kde sousedí Česko zároveň se Slovenskem i Polskem.
Toulky nejvýchodnějším koutem
Krnovská synagoga
Synagoga v Krnově je jedním z mála židovských svatostánků, které se na severní Moravě dochovaly. Po nedávné obnově se návštěvníkům představuje ve své plné kráse. Svatostánek vyrostl v roce 1871 - 1872 v novoromantickém slohu. Osud mu ale přichystal řadu těžkých chvil. Takřka zázrakem přežil Křišťálovou noc z 9. na 10. listopadu roku 1938, kdy měl stejně jako řada dalších synagog lehnout popelem. Zachránil ho sousední dům. Ten patřil krnovskému starostovi, který by riskoval, že se obětí červeného kohouta stane jeho domov, domov říšského občana. A díky tomu byla synagoga ušetřena. Svému původnímu účelu samozřejmě dál sloužit nemohla. Stala se z ní městská krytá tržnice. Po válce fungovala jako trhárna textilu a byla taky sídlem Státního okresního archivu. Dnes se v ní zase konají bohoslužby.
Krnovská synagoga
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec v Nízkém Jeseníku patří k sídlům opředeným celou řadou legend. K těm nejzajímavějším bezpochyby patří příběh o pokladu, který by tu někde měl být ukryt. Ale zatím ho nikdo nenašel. Říká se taky, že na pátém nádvoří se údajně objevují bílá či černá paní a šedý skřítek. A na úbočí kopce má být pod skálou ve stříbrné rakvi pochována soví princezna. K podloženým informacím naopak patří fakt, že sídlo si na nepřístupném skalisku na začátku 14. století vybudovali bratři Vok a Pavel ze starobylého moravského rodu Hrutoviců. A místo se jim zalíbilo natolik, že se od roku 1332 podepisovali jako páni ze Sovince. Poslední český majitel tu žil na počátku 17. století, po bitvě na Bílé hoře ho ovšem prodal řádu německých rytířů.
Hrad Sovinec
Kopřivy
Kopřivy měly pro naše předky mnohem větší význam než dnes pro nás. Dokázali z nich totiž vyrobit spoustu užitečných věcí. Příběh dívky, která z ní zvládla utkat košili, aby zachránila své bratry, známý z pohádky Sedmero krkavců, rozhodně není jen výplodem fantazie Hanse Christiana Andersena. O tom se přesvědčíme v muzeu v Příboře na Novojičínsku, kde po třech letech zkoumání tohoto pro mnohé obtížného plevele, připravili unikátní výstavu. Je až k neuvěření, že v 17. až 19. století lidi z kopřivy vyráběli kalhoty, sukně, hrubé pytle i hebké ručníky, jemné spodní prádlo nebo dokonce paličkovanou krajku. Už dávno předtím sloužila jako léčivý prostředek či rituální pokrm. Dělaly se z ní amulety, ve středověku i papír na zapisování čarodějných formulí.
