Reportáže v regionech
Mírov
Mírov je známý především jako vězení. Málokdo ví, že je to vlastně hrad s bohatou a pestrou historií. Patří dokonce k nejstarším hradům u nás, vybudován byl už ve 13. století. Patřil olomouckým biskupům. Jako vězení se do historických záznamů poprvé zapsal v 18. století, kdy tu za své prohřešky pykali kněží. Měli tu prý spíš jakési domácí vězení a po odpykání trestu se vraceli do služby. Smutnější etapou bylo období druhé světové války, kdy tu bývala vyšetřovna Gestapa. Prostory pak převzal stát, ale vězeňské cely zůstaly. Aby naše procházka nebyla tak ponurá, porozhlédneme se po okolí, kde najdeme řadu zajímavých míst.
Mírov
Uničovská šatlava
Uničovská šatlava neboli vězení se nedávno proměnilo v muzeum vězeňství. Vězni v těchto prostorách pykali už od 17. století, současné podoby se šatlava dočkala na konci století devatenáctého. Po druhé světové válce tu přestali pobývat provinilci, ale několik vzpomínek na ně se přece jen dochovalo dodnes. V několika celách byly odkryty jejich „umělecké“ výtvory, mezi nimiž vyniká pohled na město. Zobrazuje kostel i bývalé gymnázium, dílko pochází z podzimu roku 1945. V expozici se ale můžeme vypravit i do mnohem starší historie. Připomínají ji například mučicí nástroje nebo katovský ceník.
Uničovská šatlava
Sraz větroňů
Staré kluzáky a větroně vyrobené v časech po druhé světové válce jsou u nás poměrně vzácné. Přesto jich několik existuje a zájemci je mohli vidět na konci prázdnin v Prostějově, kde se sešli členové Plachtařského old timer klubu. Historie plachtění se u nás začala psát už takřka před stovkou let. Jenže první výroba byla plná pokusů a výsledkem byly spíš jednotlivé kusy. S větší výrobou se začalo až ve Zlíně, kde vznikly letecké dílny vyrábějící kluzáky pod značkou Zlín. Jejich stroj zvaný Krajánek byl také nejstarším létajícím zázrakem na zmíněném srazu. A zajímavé kousky budou k vidění i na akci konané na konci září na Rané u Loun.
Plachtařský old timer club
Značkaři
Zhruba tisícovka značkařů Klubu českých turistů má zásluhu na tom, že se po dobře značených cestách dostaneme bez bloudění se spoustě zajímavých míst. Můžeme se pochlubit tím, že naše turistické značení je považováno za jedno z nejlepších na světě. Vést se jím můžeme nechat na zhruba čtyřech desítkách tisícovek kilometrů. A můžeme se spolehnout i na to, že každé tři roky se značení dočká obnovy. První značenou trasou byla cesta z Modřan ke svatojánským proudům. Po ní se mohli turisté vydat už rok po založení Klubu českých turistů, tedy v roce 1889.
Značkaři
Kosíř
Haná má hodně zajímavých míst. A také svůj Mont Blanc. Tak se totiž říká Velkému Kosíři. A vůbec nevadí, že jeho vrchol dosahuje nadmořské výšky pouhých 442 metrů. Druhým vrcholkem je Malý Kosíř, na ten nesmíme zapomenout. Celý Kosíř dostal své jméno podle kosy, jejíž tvar připomíná. Mnozí lidé ho považují za sopku, ale ve skutečnosti jí není. Dávnou historii si tu ale připomeneme. Ve zdejších vápencových lomech se totiž našly zkameněliny staré stovky miliónů let. Povíme si také něco o vzácných rostlinách, které se v tomhle chráněném přírodním parku zabydlely.