Reportáže v regionech
Běžkování u Starého Města
Část Jeseníků na česko-moravském pomezí nedaleko Starého města pod Sněžníkem si turisté pojmenovali Ráj. A my vás do toho ráje zavedeme, jen nezapomeňte přibalit běžky. Začneme u horské chaty Paprsek. Vyrostla v roce 1932, dokonce ji vysvětil olomoucký biskup. Hosté si už tehdy mohli užívat ústředního topení a studené i teplé vody na pokojích, což v Jeseníkách jinde nebylo. Pak vám nabídneme celou řadu tras. K dispozici běžkařům je tu sedm desítek kilometrů, jednotlivé trasy mají i své názvy. Jedna je například Pralinka, jiná Pohádka. Po jedné můžete zajet k sousedům do Polska. Za zastávku stojí i nedaleké Staré Město pod Sněžníkem? Víte, proč má ve znaku horníka s medvědem? Tak i to vám při návštěvě městského muzea prozradíme.
Běžkování u Starého Města
Výstava o vlacích
Do historie železniční dopravy nás zavede výstava Povídání o mašinkách, která probíhá v Muzeu Komenského v Přerově. Právě letos uplyne 170 let od chvíle, kdy na střední Moravu přijel první parní vlak. A Přerov se hned v počátcích stal významným železničním uzlem. Jeho nádraží bylo dlouhé dvě stovky metrů, mělo devět kolejí a bylo větší něž tehdejší nádraží vídeňské. Může se také pochlubit třemi prvenstvími. Jedním z nich byl první u nás vybudovaný podchod mezi nástupišti, který výrazně zvýšil bezpečnost přesunu cestujících. Na výstavě se seznámíme také s mnoha zajímavostmi železničářské hantýrky. Víte například, proč se lidem od dráhy říkalo ajznboňáci nebo jak se říkalo topiči? Unikátní průzkum před několika desítkami let odhalil kolem třinácti set slangových výrazů, takže se máte na co těšit.
Výstava o vlacích
Ikony
Martina Damiana okouzlily ikony a věnuje se jejich tvorbě. Prozradí nám, jak díla, kterým se říká obrazy do jiného světa, vznikají a jaká pravidla musí jejich autoři dodržovat. Přidáme i několik zajímavostí z historie ikonografie. První ikony se začaly objevovat už ve čtvrtém století, ve středověku jejich uctívání nabylo takového významu, že měly pro lidi větší cenu než život. Zajímavé je, že jsou jedinými obrazy, které se nemalují, ale píší. Do horní části Martin Damian vpisuje požehnání pro toho, komu ikona bude patřit, do spodní pak modlitby, litanie ke svatým a úryvek z Písma svatého. Text napsaný na dřevě je pak překryt plátnem. Na to se nanášejí plátky zlata a barvy. I pro ně platí přísná pravidla. Modrá je například symbolem lidskosti, červená božství. A dané je také postavení rukou i obličeje.
Ikony
Betlémař Jaroslav Beneš
Betlémů jsme si za léta našeho toulání stačili v předvánočním období prohlédnout celou řadu. Ten, který jsme objevili v Lošticích na Olomoucku u řezbáře Jaroslava Beneše, se ale od těch tradičních přece jen dost liší. Jesličky a hlavní postavičky v něm najdeme samozřejmě také, ale okolo pak navíc spoustu postav, které znají především v okolí. Na Hané nemůže v betlému chybět král Ječmínek, společnost mu pak dělají významné osobnosti minulosti i současnosti a také třeba sousedé. Zpěvák Jaroslav Wykrent drží v ruce vlastnoručně napsané noty, zápasník František Fryštenský je zvěčněn zase s podkovou, protože se učil kovářem a loštický starosta Ctirad Lolek pro změnu cinká klíči od radnice. Na přání známých nakonec Jaroslav Beneš do téhle vybrané společnosti doplnil i sám sebe.
Betlémář Jaroslav Beneš
Ozdoby ze slámy
Tradiční výrobu ze slámy a lýka udržuje při životě paní Miloslava Zatloukalová, za kterou se vypravíme do Brodku u Konice. Pracovat s přírodním materiálem se naučila od své maminky, které v dětství pomáhala. Nejraději používá slámu žitnou a o svůj materiál se stará od samého začátku. Dbá na to, aby sláma byla správně připravená, čistá a dobře se s ní pak pracovalo. Dalším tradičním materiálem v její dílně je lýko. Prohlédneme si, jak vyrábí různé ošatky, bez kterých by se dřív hospodyně sotva obešly, a v adventním období samozřejmě v její nabídce nemohou chybět ozdobičky a také řetězy. Prozradí nám něco o jejich výrobě a my zase prozradíme vám, kde byste mohli její baňky, zvonečky, srdíčka nebo hvězdičky v předvánočním čase vidět na vlastní oči.