Reportáže v regionech
Muzeum harmonik
Na harmoniku se Jiří Sedláček z Litovle začal učit v šesti letech. A tenhle nástroj mu učaroval na celý život. Už třicet let se věnuje shánění různých zajímavých kousků a za tu dobu jich doma shromáždil 240. Začal heligonkami českých výrobců, ty tvoří víc než polovinu jeho sbírky. A pak přidal i harmoniky narozené za hranicemi naší země. Dozvíme se, že první harmoniky začal u nás vyrábět pan Josef Hlaváček v Lounech. Psal se tehdy rok 1885. Při procházce muzeem prozradíme také, jak taková harmonika funguje, konkrétně například, kde a jak vzniká zvuk. A pan Sedláček nám prozradí i pár příběhů jednotlivých nástrojů. Třeba tu nazvanou Perla vyrobil pro svou dceru pan Koukal z Prostějova. Později pak tahle harmonika projela celý svět s cirkusem Kludský.
Muzeum harmonik
Čarodějnické procesy
Čarodějnické procesy v 17. století stály v kraji kolem Jeseníku život zhruba půl třetí stovky nevinných lidí, což nemá obdoby v celé střední Evropě. Při prohlídce expozice ve sklepení bývalé vodní tvrze v Jeseníku, která je procesům věnována, se dozvíme všecho podstatné. Například to, že první ženou upálenou za čarodějnictví tu byla Barbora Schmiedová, kterou na smrtelné posteli obvinil její manžel. A pak se spustila obrovská vlna. Mezi odsouzenými byly hlavně chudé ženy – žebračky, porodní báby, nechyběly ale ani ženy z majetnějších kruhů. Při mučení se obviňovali i příbuzní, životem si nebyl jistý nikdo. Hlavními příčinami celé hrůzy byly válka, bída, hlad, dobytčí mor i společenský úpadek. Lidé věřili, že čarodějnice existují a je potřeba je vyhubit. Oheň pak měl očistit a zachránit jejich zbloudilé duše.
Čarodějnické procesy
Výstava starých gramofonů
Hřebíkové přehrávací přístroje, polyfony, Edisonův fonograf, nejstarší gramofony s velkými plechovými troubami i ty modernější se zvukovody zabudovanými uvnitř. To všechno si užijeme na výstavě „Babiččin svět na kliku“ v Prostějově. Můžeme se na chvíli přesunout do časů, kdy se zaznamenaný zvuk nelinul z různých digitálních přístrojů, ale bylo potřeba hezky zatočit klikou a rozeznít váleček či později gramofonovou desku. Na výstavu přispěli tři soukromí sběratelé, každý má samozřejmě své neoblíbenější kousky a některé nich mají i zajímavou historii. A nemyslete si, že jde jen o naleštěné k odpočinku odsouzené přístroje. Polovina z nich ještě pořád dokáže předvést, co umí. My vám nabídneme pár ukázek. A také některé kuriozity. Jednou z nich je takzvaná rolmonika.
Výstava starých gramofonů
Ramzová
Využití sněhové nadílky nabízejí všem jejím milovníkům nejen Krkonoše nebo Beskydy, ale také Jeseníky. My si tentokrát budeme zimních radovánek užívat v Ramzové a jejím okolí. Kdysi přes zdejší sedlo vedla obchodní stezka spojující střední Moravu s Jeseníky a Slezskem. Na konci 19. století se tudy začaly šplhat i vlaky. Nejprve se uvažovalo o železničním tunelu, pak vyhrála varianta povrchová, trať si pro náročné stoupání vysloužila název Slezský Semmering. Milovníkům lyží jsou v Ramzové k dispozici sjezdovky, ale i řada běžeckých tras. Jedna z nich například vede do Lipové lázní a pak do lyžařského středisla v Miroslavi. Pokud si ji vyberete, můžete se těšit i na krásnou přírodu. V zimě ji sice trochu zakrývá sníh, ale ani tak nepřijdete zkrátka. Určitě nepřehlédnete například Obří skály nebo Mordovou rokli či Krvavou skálu.
Ramzová
Kartáčník Alois Štěpánek
Takový ručně vyrobený kartáč nebo smeták by určitě přivítala každá hospodyňka. Pořídít byste si ho mohli v Brodku u Konice v Olomouckém kraji. Tam totiž provozuje kartáčnické řemeslo Alois Slepánek. Jeho příběh nezačíná kdesi u prarodičů, kteří by předávali řemeslo dalším generacím. Je tomu přesně naopak. Výrábět kartáče se naučil on sám a pak zaučil rodiče, kteří jsou v důchodu a v případě velké poptávky mohou přiložit ruku k dílu. Dozvíme se, jaké dřevo pan Slepánek nejčastěji a nejraději používá a kde shání například žíně, které dřív bývaly běžně dostupné. Pan Slepánek vyrábí kartáče pro silničáře, speciální smetáčky pro včelaře, ale třeba také důležité pomůcky pekařů, takzvané „vlažovky“ z prasečích štětin. A všechno hezky postaru a ručně.