Reportáže v regionech
Betlémař Jaroslav Beneš
Betlémů jsme si za léta našeho toulání stačili v předvánočním období prohlédnout celou řadu. Ten, který jsme objevili v Lošticích na Olomoucku u řezbáře Jaroslava Beneše, se ale od těch tradičních přece jen dost liší. Jesličky a hlavní postavičky v něm najdeme samozřejmě také, ale okolo pak navíc spoustu postav, které znají především v okolí. Na Hané nemůže v betlému chybět král Ječmínek, společnost mu pak dělají významné osobnosti minulosti i současnosti a také třeba sousedé. Zpěvák Jaroslav Wykrent drží v ruce vlastnoručně napsané noty, zápasník František Fryštenský je zvěčněn zase s podkovou, protože se učil kovářem a loštický starosta Ctirad Lolek pro změnu cinká klíči od radnice. Na přání známých nakonec Jaroslav Beneš do téhle vybrané společnosti doplnil i sám sebe.
Betlémář Jaroslav Beneš
Ozdoby ze slámy
Tradiční výrobu ze slámy a lýka udržuje při životě paní Miloslava Zatloukalová, za kterou se vypravíme do Brodku u Konice. Pracovat s přírodním materiálem se naučila od své maminky, které v dětství pomáhala. Nejraději používá slámu žitnou a o svůj materiál se stará od samého začátku. Dbá na to, aby sláma byla správně připravená, čistá a dobře se s ní pak pracovalo. Dalším tradičním materiálem v její dílně je lýko. Prohlédneme si, jak vyrábí různé ošatky, bez kterých by se dřív hospodyně sotva obešly, a v adventním období samozřejmě v její nabídce nemohou chybět ozdobičky a také řetězy. Prozradí nám něco o jejich výrobě a my zase prozradíme vám, kde byste mohli její baňky, zvonečky, srdíčka nebo hvězdičky v předvánočním čase vidět na vlastní oči.
Ozdoby ze slámy
Muzeum výpočetní techniky
Chtěli byste zavzpomínat na časy, kdy počítačové systémy plnily velké sály? Pak se s námi vypravte do prvního muzea výpočetní techniky. Najdeme ho v kulturním domě v Hosticích u Rudy nad Moravou na Šumpersku. Na svědomí ho má počítačový nadšenec a vystudovaný fyzik Jan Raida. Kromě pracoviště na přípravu dat s děrovačkou a dnes už zapomenutou děrnou páskou tu najdeme například harddisk, který byl v roce 1987 k sehnání v USA, ale také přenosný svazek disků, který se na první pohled podobá protitankové mině. K unikátům patří jednojehličková tiskárna BT 100, které se říkalo „splašený hřebík“ a která jednu potištěnou stránku A4 vydala zhruba za půl hodiny, nebo první československý notebook s připojením na televizi a magnetofon.
Muzeum výpočetní techniky
Horská osada Rejvíz
Rejvíz patří k nemalebnějším koutům Jeseníků. Původní název Reihwiesen značil místo plné luk. Dnes obec, která je nejvýše položená ve Slezsku, obklopuje rozlehlé rašeliniště. Naši procházku začneme ve „Starém“ Rejvízu, kde první dům vyrostl už v druhé polovině osmnáctého století, ale většina jich pochází ze století devatenáctého. Dochované stavby se svébytným stylem si dokonce vysloužily vyhlášení vesnickou památkovou rezervací. Zastavíme se v místním hostinci, a pak se po naučné stezce vydáme krásnou přírodou až k Velkému mechovému jezírku. Cestou se přeneseme do severské tajgy, té je totiž zdejší příroda hodně podobná, projdeme rašeliništěm, a nakonec dojdeme k již zmíněnému jezírku, které je převážně zásobeno dešťovou vodou a zaujme i neobvyklým zabarvením.
Rejvíz
Rychlebské stezky
Rychlebské stezky na Jesenicku přilákaly za loňský rok přes deset tisíc návštěvníků a zájem pořád roste. I proto se také neustále rozšiřuje nabídka. Na horském kole si tu do divoké přírody mohou po upravených loveckých chodníčcích vyrazit zkušení i méně zdatní bikeři. Hlavně pro ty druhé je určena novinka – trail, který se všemi přejezdy měří necelých dvacet kilometrů. Handicapované milovníky výletů zase určitě poteší trasa, která je provede kolem rybníků v obci Černá Voda. Zapátráme po tom, jak tahle vesnice přišla ke svému jménu a porozhlédneme se také po okolních pamětihodnostech i přírodních krásách. Navštívíme třeba jeden ze skalních útvarů Venušiny misky nebo poutní místo s kostelem Boží Hora.