Reportáže v regionech
Kartáčník Alois Štěpánek
Takový ručně vyrobený kartáč nebo smeták by určitě přivítala každá hospodyňka. Pořídít byste si ho mohli v Brodku u Konice v Olomouckém kraji. Tam totiž provozuje kartáčnické řemeslo Alois Slepánek. Jeho příběh nezačíná kdesi u prarodičů, kteří by předávali řemeslo dalším generacím. Je tomu přesně naopak. Výrábět kartáče se naučil on sám a pak zaučil rodiče, kteří jsou v důchodu a v případě velké poptávky mohou přiložit ruku k dílu. Dozvíme se, jaké dřevo pan Slepánek nejčastěji a nejraději používá a kde shání například žíně, které dřív bývaly běžně dostupné. Pan Slepánek vyrábí kartáče pro silničáře, speciální smetáčky pro včelaře, ale třeba také důležité pomůcky pekařů, takzvané „vlažovky“ z prasečích štětin. A všechno hezky postaru a ručně.
Kartáčník Alois Slepánek
Expozice času
Ať se nám to líbí nebo ne, čas nám vládne. A čím dál tím neúprosněji ovládá náš život. Malé zastavení nám nabídne expozice ve Šternberku, která je času věnovaná. Projdeme si v ní historií lidstva od Velkého třesku až do atomového věku. Dvě a půl stovky různých exponátů nám připomenou různé pohledy na čas. Budeme se věnovat jeho měření, dávno přežitému i tomu současnému, jeho vědeckému pojetí, ale také ztvárnění jeho pomíjivosti v uměleckých dílech. A nebudeme se jen dívat, expozice nabízí celou řadu možností zapojit se. Můžeme si exponáty osahat i vyzkoušet fungování některých z nich. Nezapomeneme ani na vliv paní Módy, takže se můžeme těšit třeba na hodiny v podobě dělostřeleckého granátu nebo vycházkovou hůl se zabudovanými hodinkami. Zajímavostí je ve Šternberku vystavena spousta, chce to jen najít si na jejich prohlídku čas.
Expozice času
Běžkování u Starého Města
Část Jeseníků na česko-moravském pomezí nedaleko Starého města pod Sněžníkem si turisté pojmenovali Ráj. A my vás do toho ráje zavedeme, jen nezapomeňte přibalit běžky. Začneme u horské chaty Paprsek. Vyrostla v roce 1932, dokonce ji vysvětil olomoucký biskup. Hosté si už tehdy mohli užívat ústředního topení a studené i teplé vody na pokojích, což v Jeseníkách jinde nebylo. Pak vám nabídneme celou řadu tras. K dispozici běžkařům je tu sedm desítek kilometrů, jednotlivé trasy mají i své názvy. Jedna je například Pralinka, jiná Pohádka. Po jedné můžete zajet k sousedům do Polska. Za zastávku stojí i nedaleké Staré Město pod Sněžníkem? Víte, proč má ve znaku horníka s medvědem? Tak i to vám při návštěvě městského muzea prozradíme.
Běžkování u Starého Města
Výstava o vlacích
Do historie železniční dopravy nás zavede výstava Povídání o mašinkách, která probíhá v Muzeu Komenského v Přerově. Právě letos uplyne 170 let od chvíle, kdy na střední Moravu přijel první parní vlak. A Přerov se hned v počátcích stal významným železničním uzlem. Jeho nádraží bylo dlouhé dvě stovky metrů, mělo devět kolejí a bylo větší něž tehdejší nádraží vídeňské. Může se také pochlubit třemi prvenstvími. Jedním z nich byl první u nás vybudovaný podchod mezi nástupišti, který výrazně zvýšil bezpečnost přesunu cestujících. Na výstavě se seznámíme také s mnoha zajímavostmi železničářské hantýrky. Víte například, proč se lidem od dráhy říkalo ajznboňáci nebo jak se říkalo topiči? Unikátní průzkum před několika desítkami let odhalil kolem třinácti set slangových výrazů, takže se máte na co těšit.
Výstava o vlacích
Ikony
Martina Damiana okouzlily ikony a věnuje se jejich tvorbě. Prozradí nám, jak díla, kterým se říká obrazy do jiného světa, vznikají a jaká pravidla musí jejich autoři dodržovat. Přidáme i několik zajímavostí z historie ikonografie. První ikony se začaly objevovat už ve čtvrtém století, ve středověku jejich uctívání nabylo takového významu, že měly pro lidi větší cenu než život. Zajímavé je, že jsou jedinými obrazy, které se nemalují, ale píší. Do horní části Martin Damian vpisuje požehnání pro toho, komu ikona bude patřit, do spodní pak modlitby, litanie ke svatým a úryvek z Písma svatého. Text napsaný na dřevě je pak překryt plátnem. Na to se nanášejí plátky zlata a barvy. I pro ně platí přísná pravidla. Modrá je například symbolem lidskosti, červená božství. A dané je také postavení rukou i obličeje.