Reportáže v regionech
Hrad Bouzov
Hradu Bouzov se často říká pohádkový. A jak zjistíme, čas od času se na něm taky takřka pohádkové nebo minimálně tajemné věci dějí. O Bílé paní se tu nejen vyprávějí legendy, ale našli jsme pamětníky, kteří měli možnost ji zahlédnout. A nejen ji, zjevil se tu prý už několikrát taky Černý rytíř. Jednou prý přišel upozornit na blížící se nebezpečí. Chvíli poté totiž jednoho z účastníků slavností píchla vosa do krku. Dozvíme se ale i o dalších podivných jevech, kterých jsou občas zejména místní na hradě svědky. Třeba o hlasitých krocích, cinkání lustrů. A taky o obraze, který se po přesunu vrátil na původní místo. K tomu ovšem nabídneme zcela prozaické vysvětlení. A přidáme i pár informací z historie. Víte například, že právě na Bouzově se podle pověsti narodil Jiří z Poděbrad?
Hrad Bouzov
Tank
Sen všech milovníků vojenské techniky si splnili dva nadšenci v Bohuňovicích na Olomoucku. Luděk Fiala a jeho švagr Lubomír Smolinský si postavili tank, přesněji řečeno tančík. V jejich garáži přebývá replika průzkumného tančíku Praga AH–IV-R, který byl ve své době mimořádným strojem a vyváželi jsme ho i daleko do světa. Jenže z vyrobené bezmála půl druhé stovky se žádný nedochoval, všechny navždy zmizely na kolbištích druhé světové války. Pánové se tedy museli pustit do práce jen podle dostupných archivních materiálů. Sedm let neznali soboty ani neděle, odhadují, že celkem strávili nad svým dílem skoro tři a půl tisíce hodin. A samozřejmě obětovali i nemálo peněz. Ale výsledek stojí za to. Když si oblečou uniformy, nasednou do tančíku a vyrazí na nějakou bojovou přehlídku, pořádně si to užívají.
Tančík
Výstava psacích strojů
Víte, kdy spatřil světlo světa psací stroj a čí je to zásluha? Pokud ne, tuhle mezeru ve znalostech si můžete doplnit na výstavě psacích strojů v Přerově. Většina exponátů pochází z období první republiky, ale my se vrátíme ještě o něco víc do historie. První patent na stroj umožňující uměle psát písmena letos slaví své třísté narozeniny. Jenže ujala se až padesátá druhá verze před stovkou a čtyřiceti lety k tomu. Kolébkou tohoto vynálezu je Amerika. Při prohlídce výstavy se dozvíme, jak první stroje vypadaly i to, kdo našel odvahu zahájit jejich sériovou výrobu. A taky to, jak moc změnila život žen, které se po zavedení psacího stroje natrvalo zabydlely v administrativě firem. A přidáme další zajímavosti. Třeba tu, že k nejznámějším sběratelům v tomto oboru patří slavný Tom Hanks.
Výstava psacích strojů
Starý Egypt v Olomouci
Do doby starého Egypta se přeneseme na unikátní výstavě v Olomouci. Po letech se tam vrátily poklady ze sbírek arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského. Ten sloužil v Olomouci na počátku 20. století jako velitel pluku a když v roce 1908 zakoupil v Egyptě soubor archeologických nálezů, záhy je daroval muzeu v hanácké metropoli. Mezi exponáty jsou rakve, pohřební výbava, ale taky předměty připomínající každodenní život lidí. Nechybí ani naše zřejmě nejznámější a nejzachovalejší mumie „Haruška“. Při procházce mezi starodávnými předměty se dozvíme i mnohé o tom, jak se ve starém Egyptě žilo i o tom, jakou představu měli jeho obyvatelé o posmrtném životě. Víte třeba, proč se báli Velké požíračky?
Egyptské archeologické nálezy
Zaniklé osady
Na Jesenicku se vydáme do míst, kde dřív vládl každodenní ruch, ale dnes jen několik staveb či pár starousedlíků připomíná, že tu bývaly vesnice. Do pohoří, které nesjpíš už Keltové nazvali Sudetami, což v překladu znamená Kančí les, přicházeli osadníci až ve středověku. I když své domovy budovali po staletí, v tom minulém řada z nich zanikla. Tak například dlouhou historii obce Žárová připomíná dřevěný kostel sv. Martina. Dostavěn byl kdysi právě 11. listopadu, a jeho patronem se stal světec slavící v ten den svátek. Zajímavé je, že jako materiál na stavbu kostela posloužilo dřevo ze svatostánku ve Velkých Losinách, který byl v té době přestavován. Zastavíme se i v Pekařově. K tamní kapličce Nanebevzetí Panny Marie se váže pověst spojující její stavbu s napoleonskými válkami. Naše putování pak zakončíme v Hynčicích.